na=elektronické podepisování pacienta do zdravotnické dokumentace kdo=:KCDZ datum=15. ledna 2025 určenopro=zveřejnění # Odpověď na %%na%% Byla zpracována odpověď na %%na%%. Odpověď je určena pro %%určenopro%%. Autorem je %%kdo%%, zpracováno %%datum%% Dotaz na %%na%% Ve vyhlášce č. 444/2004 Sb., jsme se dočetli, že pacient se má podepisovat biometrickým podpisem, ale nikde jsme neašli jeho definici a jak má vypadat. Musíme si nakupovat zařízení pro biometrické podpisy? Jak je to s osobními údaji? Máme zahodit naše tablety, na kterých se nám pacienti dosud běžně podepisovali a nám to plně vyhovovalo? K této věci po podrobném prostudování konstatuje %%kdo%% následující: {{page>dpl:psdpl:pracovni-podklad-k-opravam-k-podepisovani-pacientu-do-zdravotnicke-dokumentace#popis-problematiky&noheader}} Zdravotnická zařízení nemusí a vlastně by ani neměla pořizovat technologie pro biometrický záznam podpisu, viz obecný materiál [[:egdilna:vysvetleni-k-elektronickym-podpisum-a-jejich-druhum|]] a podrobnější část [[:egdilna:nic-jako-biometricky-podpis-neexistuje|]]. Pacient může využít pro podpis pochopitelně také [[:egdilna:prosty-elektronicky-podpis|]], tedy plně postačí podpis učiněný kupříkladu stylusem na tabletu zdravotnického zařízení, pokud je učině za přítomnosti zodpovědného zdravotnického pracovníka a tato skutečnost se v zázamu zdravotnické dokumentace uvede. Při fyzickém styku nelze defacto použít [[:egdilna:elektronicky-podpis-podle-zakona-297-2016|]], neboť nelze zaručit, že zařízení poskytovatele má podepisující pod svoji kontrolou. Takový podpis (zaručený či kvalifikovaný) lze ale oproti prostému elektronickému podpisu využít při vzdálené komuinikaci (tedy třeba při e-mailové komunikaci, nebo v rámci pacientského portálu). %%kdo%%, %%datum%% Určeno pro %%určenopro%% ----------