ZÁSADY LEGISLATIVY A JEJICH VAZBA NA DIGITÁLNÍ AGENDU

Kromě obecných zásad, které se týkají legislativy jako takové (přehlednost právního řádu, srozumitelnost, přiměřenost apod.), existují i zásady, které lze považovat za klíčové pro naplnění potřeb rozvoje digitální agendy. V následujících bodech jsou tyto obecné zásady uvedeny podle oblastí, a to konkrétně pro oblast digitální agendy a pro oblast elektronizace veřejné správy. Doporučuje se aplikovat je při přípravě, tvorbě a vyhodnocování legislativy.

V oblasti digitální agendy:

zpřístupnit internetové připojení co nejširšímu okruhu subjektů;
* garantovat poskytování obdobných služeb pro klienty veřejné správy na celém území ČR;
* zachovávat principy rovnosti a přístupnosti služeb i pro osoby se specifickými potřebami, zejména pro osoby se zdravotním postižením a zohledňovat jejich potřeby a požadavky na technickou přístupnost;
* elektronicky zpřístupnit konsolidovanou podobu právních předpisů, a tím zlepšit přístup k informacím o právním řádu a právech a povinnostech.
* respektovat technologickou neutralitu a možnost volby optimální kombinace vhodných technologických řešení;
* podporovat inovace a investice soukromého sektoru do oblasti ICT a zajistit ochranu stávajících soukromých investic;
* zachovávat volný trh, rovnou hospodářskou soutěž a bránit vytváření podmínek pro nedovolenou veřejnou podporu;
* zvyšovat kybernetickou bezpečnost při respektování zákonných omezení co se týče možností zásahu do ochrany osobních práv a svobod;
* zachovávat právo na soukromí tam, kde toto právo nebrání výkonu veřejné moci, nebo neomezuje práva a povinnosti dalších subjektů;
* zpřístupnit informace veřejné správy formou otevřených dat pro další rozvoj služeb, produktů a inovací;
* posilovat digitální a informační gramotnost.

V oblasti elektronizace veřejné správy:

využívat v maximální míře již existující principy a systémy eGovernmentu, jako jsou základní registry, datové schránky či eGovernment Service Bus;
* dodržovat vícekanálový princip – předpisy musí respektovat právo klienta vybrat si, zda komunikuje se státem osobně, listinnou formou, či digitálně nebo kombinací těchto kanálů, mimo případy, kdy z povahy věci vyplývá např. osobní součinnost (předvolání);
* zkracovat lhůty v rámci řízení pro orgány veřejné správy tam, kde to je s ohledem na předmět možné a účelné;
* pro vnitřní chod a komunikaci veřejné správy preferovat vždy elektronickou komunikaci a digitální výkon činností;
* rozvoj elektronizace veřejné správy vždy podmínit snahou zefektivnit a optimalizovat rozsah výkonu veřejné správy a využitím ICT snižovat trvale administrativní zátěž podnikatelů, klientů i veřejné správy samotné;
* atraktivitou elektronických služeb dosáhnout růstu využívání elektronické komunikace na úkor tradičních listinných a prezenčních způsobů;
* posilovat propojování garantovaných údajů pro výkon agend veřejné správy;
* elektronicky a jednoduchou formou zpřístupnit informace o řešení komplexních životních situací a zlepšit informovanost pro klienty;
* měnit elektronické služby veřejné správy od elementárních služeb vyřizujících dílčí agendu ke komplexním tzv. multiagendovým službám, umožňujícím samoobslužnou i asistovanou formou vyřešit životní situaci klienta;
* efektivně propojovat datový fond veřejné správy a umožnit výměnu garantovaných údajů mezi informačními systémy veřejné správy tak, aby tyto údaje nemusely být neustále předkládány;
* budovat efektivní a skutečně využitelné elektronické služby založené na důvěryhodné elektronické identitě a elektronické identifikaci osob a komunikaci elektronickými cestami;
* navrhovat legislativu s využitím modelů národní architektury včetně budoucí architektury úřadů v dotčené oblasti, jejích procesů a IT podpory, a tak zajistit lepší nastavení právních pravidel, jejich efektivnější podporu IT řešeními a v důsledku toho rychlejší a levnější realizaci transformačních změn;
* posunout vnímání a myšlení veřejné správy v tom, že služba veřejné správy je službou úřadu (úředníka) klientovi pro usnadnění splnění jeho povinnosti (závazku) nebo dosažení jeho nároku (práva) vůči veřejné správě;
* při navrhování služeb veřejné správy a legislativy maximálně zohlednit potřeby klienta.