Co je nového v IKČR v roce 2022 (archív)

Přeneseno ze starého archivu článků

Vláda na své schůzi dne 9.11.2022 usnesením č. 931 schválila aktualizovanou verzi Informační koncepce ČR. Hodně se upřesňovalo a také se i sem tam něco přidávalo. Co je tedy nového?

Připomeňme si, že IKČR je závazný rámec jak pro stát, tak pro celou veřejnou správu. Její dodržování je jednou z povinností podle zákona 365/2000 o informačních systémech veřejné správy a musí být promítnuta do informačních koncepcí jednotlivých úřadů a musí se podle ní také řídit ICT a rozvvíjet informační systémy i služby.

Na první pohled nezůstal kámen na kameni, no zase tak hrozné to není. Když jsme na mnoha schůzkách hodnotili stávající IKČR, tak jsme zjistili, že prakticky nic se nepodařilo ze sta procent splnit a proto nebudeme mazat, ale spíš upřesňovat a sem tam něco i přidávat. Jediné, co tak nová verze postrádá je původní dílčí cíl 2.2 k evropské legislativě. Nicméně byly přejmenovány a přeformulovány cíle a principy tak, aby byly srozumitelnější a konkrétnější.

V nové verzi IKČR ale přibylo něco zcela nového a to je několik dílčích cílů a celkem tři nové principy:

Název	Popis
Dílčí cíl 1.9: Proaktivní poskytování služeb	Cílem je minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích díky proaktivnímu poskytování služeb či vyřizování povinností automaticky „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Veřejná správa by neměla nutit své klienty žádat o služby, u kterých může s jistotou nebo vysokou pravděpodobností předpokládat, že je budou muset či chtít využít. Při naplňování tohoto cíle by měl být kladen důraz na mezirezortní spolupráci a agregaci logicky na sebe navazujících služeb do ucelených a maximálně automatizovaných procesů řešení konkrétních životních situací. Tyto procesy by měly být kromě požadavku klienta nově a v rostoucí míře startovány také událostmi nastávajícími na straně veřejné správy, ať už automaticky (např. vypršení platnosti dokladu) nebo aktivitou úředníka.
:———————————————————————————————–	:————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————
Dílčí cíl 2.10: Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb	Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích a podpoří veřejnou správu při proaktivním poskytování služeb či vyřizování povinností za klienty všude tam, kde je to možné a vhodné. Vytvoření doporučení, metodik, postupů a příkladů nejlepší praxe, které budou při vzniku a úpravě digitálních služeb zváženy a využity.
Dílčí cíl 3.9: Přeshraniční elektronická identifikace	Rozvoj identitních prostředků podporujících přeshraniční identifikaci pro vnitřní fungování ve veřejné správě a vybraných částech soukromoprávních činností pro použití v evropském prostoru dle nařízení eIDAS. Očekává se rozvoj v oblasti identity plně pod kontrolou držitele, konkrétně elektronických aplikací uchovávající identitní a další údaje v důvěryhodném prostoru. Konečná evropská podoba závisí na revizi nařízení eIDAS, česká podoba chce být maximálně kompatibilní, ale může se odlišovat pro vnitřní užití, podobně jako je to u systému NIA.
Dílčí cíl 3.10: Digitální oprávnění a zmocnění	Vybudovat centrální služby na úrovni základního registru proto, aby klient (fyzická nebo právnická osoba) mohl být při užívání digitálních služeb veřejné správy digitálně zastupován jinou osobou, a to formou plné moci či zákonným zmocněním. Úřad musí zajistit i soulad mezi digitálními a papírovými zmocněními, kdy se pro použití v tradičních a digitálních obslužných kanálech mohou navzájem nahrazovat, rušit, doplňovat.
Dílčí cíl 3.11: Elektronické platby	Zajistit jednoduchou, přívětivou a rychlou úhradu platby v rámci služby veřejné správy veškerými formami platby, které jsou dostupné v soukromoprávním světě. Platba ve formě například správního poplatku je přirozenou součástí mnoha služeb, a proto je efektivní digitální platba předpokladem služeb v digitálních kanálech.
Dílčí cíl 3.12: Stavebnice sdílených řešení	Vznik a podpora výstavby a provozu sdílených služeb, které stavebnicovým způsobem umožní poskládat (způsobem, obvyklým v prostředí cloudu) potřebný základ aplikace z existujících a odzkoušených funkčních celků.
Architektonický princip P18: Datová suverenita a nezávislost (Data sovereignty and independence)	Každý úřad má neustálý a plný přístup a kontrolu vůči všem datům informačních systémů ve své správě. To zaručují zejména: smluvní zajištění – data jsou ve vlastnictví objednatele (úřadu), a to úplně všechna, včetně customizačních parametrů a zdrojových kódů, architektura řešení - je plně transparentní a také data (tabulky) jsou také transparentní. Řešení IS jsou navržena a realizována tak, že úřad má kdykoli přístup ke svým datům, i po konci životního cyklu ISVS, a to ve standardizovaném, otevřeném a dlouhodobě stabilním formátu, znalosti - úřad je schopen vlastními silami svých zaměstnanců rozumět všem datům a interpretovat jejich význam.
Architektonický princip P19: Otevřená řešení (Open Source)	Digitální služby a komponenty informačních systémů, realizované na míru objednatele, včetně nadstaveb a rozšíření balíkového SW, musí být vytvořeny v podobě a s licencí umožňující jejich sdílení a uveřejněny ve státním úložišti otevřeného zdrojového kódu a to nejpozději v den uvolnění první verze služby do produktivního provozu. Přístupová rozhraní (API) a knihovny využívající centrální sdílené služby musí být poskytovány v podobě komponent s otevřeným zdrojovým kódem pro nejpoužívanější jazyky a technologie. Při návrhu architektury řešení nového nebo významně změněného ISVS musí být správcem prokazatelně posouzena možnost využití sdílených SW komponent a sdílených služeb, aktuálně dostupných ve státním úložišti otevřeného zdrojového kódu.
Architektonický princip P20: Metriky digitálních služeb (Digital Service Performance)	Každý nový nebo podstatně změněný proces veřejné správy a každý nový nebo podstatně změněný informační systém na jeho podporu musí být navržen tak, aby umožňoval měřit využívání, výkon a efektivitu všech agend a služeb VS.

Můžete si poslechnout i záznam vystoupení Pavla Hrabě k nové IKČR na PSA RVIS v prosinci 2022