, ,

Druhy orgánů veřejné správy

Orgány veřejné správy, jak je definuje zákon 365/2000 a podrobnosti povinností stanovuje vyhláška 360/2023 si můžeme rozdělit do několika druhů:

  1. Úřady obecně: Jsou vždy orgány veřejné moci, nám se v tomto druhu jedná o ministerstva a ústřední správní úřady
  2. Kraje: řeší ICT i pro obce ve svém území
  3. Obce s rozšířenou působností: řeší částečně ICT i pro obce ve svém obvodu, musí být v souladu s krajem
  4. Obce I a II typu: mohou si to zjednodušit, musí být v souladu se svým ORP a krajem
  5. Neúřady: To jsou OVS, jež spadají do této definice, ale nevykonávají veřejnou správu a tedy nejsou orgánem veřejné moci (jsou ale typicky Státní právnická osoba), ti musí být v souladu a respektovat řízení jejich zřizovatele
  6. Státní nemocnice: Zvláštní skupina OVS, která musí být v souladu eHealth legislatovu a s IK MZD a která řeší speciální agendy a činnosti a proto je její řízení ICT do značné míry odlišné od ostatních, nás zajímají jen ty, které jsou zároveň státní právnické osoby

🗣️ Tohle je pomocné dělení. Před zákonem a vyhláškou jsou si sice všechny OVS rovny, ale fakticky to tak není, protože každý druh má jiné digitální povinnosti z jiných zákonů. Tedy logicky, to co bude dělat ministerstvo je jiné, než to, co bude dělat malá obec. Nemocnice zase úplně nepotřebuje rozsah pro ústřední úřad, protože jím není.