Cílem opatření je, ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty, vytvořit prostředí podporující českou společnost v digitální transformaci veřejné správy. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami, zajištěním lidských zdrojů a s efektivním řízením ICT klíčovým předpokladem rozvoje dodávky služeb. Je třeba vytvořit prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb veřejné správy a s tím související nastavení očekávání občanů. Za digitalizaci se přirozeně považuje transformace přeměna dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, nicméně spadá sem rovněž i zkvalitnění a rozvoj již existujícího digitálního obsahu, inovace procesů a služeb, podpořených digitálními technologiemi. Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. K tomu, aby digitalizovaná veřejná správa dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru, je klíčové zajistit bezpečnost digitálních služeb. Jedná se jak o obranu proti kybernetickým útokům a zajištění efektivní a kvalitní kritické infrastruktury, tak o ochranu soukromí a osobních i obchodních údajů uživatelů.
Zajištění maximálního využití dostupných externích mimorozpočtových zdrojů, zejména ESIF, které ulehčí zátěži na státní rozpočet při investiční části. Zajistit ve státním rozpočtu provozní výdaje na podporu a provoz investice minimálně ve stejné výši, jako byla investice.
Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, knihovní fondy a fond kulturního dědictví, dokončení digitalizace katastru nemovitostí, digitalizace stavebního řízení atd.
Vytvoření a rozvoj prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu, jako předpokladu pro plně digitální, bezpapírové procesy veřejné správy. Digitální úložiště existují jednak lokálně v rámci úřadů, tak pro účely archivace centrálně (Národní archiv a obecně veřejné archivy).
Zajištění bezchybného provozu a trvalého zlepšování všech základních registrů, bez nichž není možné naplnit ostatní cíle IKČR, včetně práva občanů na digitální službu. Jejich intenzivní používání v nových digitálních službách přináší potřebu jak jejich dalšího rozšíření, tak i jejich transformace v řídící systém eGovernmentu, zlepšení kvality dat a využívání RPP a jeho přerod v tzv. META-informační systém (Meta-IS).
Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy. Komunikační infrastruktura veřejné správy, včetně Centrálního místa služeb (CMS), se musí stát sdíleným, bezpečným a řízeným komunikačním prostředím pro informační systémy úřadů. Musí umožnit bezpečné propojování poskytovaných online služeb s jejich uživateli, a to jak uvnitř veřejné správy, tak i pro klienty na internetu. Celá komunikační infrastruktura musí být nákladově efektivní, bez zbytečných duplicit v komunikačních kanálech, robustní a bezpečná s definovanými a měřitelnými parametry jednotlivých služeb formou SLA. Budována bude i nadále vícezdrojově, s využitím vlastní infrastruktury veřejné správy a s využitím komerčních služeb.
Zajištění provozu, rozvoje a rostoucího využití jak elektronické identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, občanské průkazy s biometrickým čipem, státní identifikační prostředek mobilní klíč, rozvoj komerčních poskytovatelů elektronické identifikace, např. bankovní identita – BankID, atd.) a cizinců, tak společné centrální fyzické i elektronické identifikace úředníků prostřednictvím jejich jednotného identitního prostoru. Prostředky pro elektronický podpis a pečeť pro úředníky a úřady, a jejich poskytování jako sdílené služby státu. Řízená migrace dnes již proprietárního identitního prostoru Datových schránek do příslušné sdílené služby elektronické identifikace – do Národního bodu (NIA).
Rozvoj a provoz základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální mapy veřejné správy, zejména digitálních technických map, a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.) jako nedílných součástí Národní infrastruktury pro prostorové informace.
Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu. Obsahem cíle je zajišťování důvěry a bezpečnosti interních i externích digitálních služeb veřejné správy plněním zejména Národní strategie kybernetické bezpečnosti ČR a úkolů z navazujícího Akčního plánu, které se týkají zabezpečení digitální veřejné správy, a dalšími opatřeními, jako například Minimální bezpečnostní standard, nezahrnutými do jiných cílů IKČR v souladu s vyhláškou/standardem NÚKIB v oblasti kybernetické bezpečnosti vztahující se k ICT službám eGovernment cloud.
Rozvoj identitních prostředků podporujících přeshraniční identifikaci pro vnitřní fungování ve veřejné správě a vybraných částech soukromoprávních činností pro použití v evropském prostoru dle nařízení eIDAS. Očekává se rozvoj v oblasti identity plně pod kontrolou držitele, konkrétně elektronických aplikací uchovávající identitní a další údaje v důvěryhodném prostoru. Konečná evropská podoba závisí na revizi nařízení eIDAS, česká podoba chce být maximálně kompatibilní, ale může se odlišovat pro vnitřní užití, podobně jako je to u systému NIA.
Vybudovat centrální služby na úrovni základního registru proto, aby klient (fyzická nebo právnická osoba) mohl být při užívání digitálních služeb veřejné správy digitálně zastupován jinou osobou, a to formou plné moci či zákonným zmocněním. Úřad musí zajistit i soulad mezi digitálními a papírovými zmocněními, kdy se pro použití v tradičních a digitálních obslužných kanálech mohou navzájem nahrazovat, rušit, doplňovat.
Zajistit jednoduchou, přívětivou a rychlou úhradu platby v rámci služby veřejné správy veškerými formami platby, které jsou dostupné v soukromoprávním světě. Platba ve formě například správního poplatku je přirozenou součástí mnoha služeb, a proto je efektivní digitální platba předpokladem služeb v digitálních kanálech.
Vznik a podpora výstavby a provozu sdílených služeb, které stavebnicovým způsobem umožní poskládat (způsobem, obvyklým v prostředí cloudu) potřebný základ aplikace z existujících a odzkoušených funkčních celků.
Zajištění toho, aby digitální infrastruktury a technologie veřejné správy, včetně jejich dodavatelských řetězců, byly udržitelnější a odolnější a (aby) účinněji využívaly energii a zdroje, s cílem minimalizovat svůj negativní environmentální a sociální dopad a přispívat k udržitelnému oběhovému (cirkulárnímu) a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.
Zajištění koordinovaného efektivního rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace tak, aby bylo zajištěno sdílené využívání prostorových dat a služeb informační společnosti nad prostorovými daty napříč agendami a činnostmi veřejné správy s předpokladem vzniku synergických efektů.