Cílem je řídit realizaci IKČR a celkově koordinovat rozvoj oblasti eGovernmentu tak, aby investice zdrojů do modernizace a rozvoje ICT VS byly maximálně efektivní a projekty realizované v této oblasti dodávaly ve stanoveném čase a v definované kvalitě výstupy, které budou naplňovat cíle a principy IKČR. K naplnění tohoto cíle je nutné tyto projekty již ve fází záměru navzájem koordinovat, minimalizovat jejich zbytečné překryvy a maximálně využít možnou synergii disponibilních finančních, personálních i časových zdrojů a znalostí všech stupňů VS ČR. Jedná se tedy zejména o zavedení řízení eGovernmentu pomocí standardizovaných principů a postupů Enterprise architektury, zlepšení řízení souvisejících znalostí, implementace architektury sdílených služeb do jednotlivých architektur orgánů veřejné moci, zavedení centralizovaného řízení státních podniků a agentur specializovaných na poskytování ICT služeb a vybudování institucionální kompetence metodicky řídit procesy útvary informatiky OVS a řídit všechny fáze životního cyklu ISVS, za účelem optimalizace výkonnosti a celkové efektivity eGovernmentu jako celku. V případě zavádění centralizovaného řízení ICT a eGovernmentu pak bude nutné zhodnotit jeho nelegislativní i legislativní možnosti řešení s ohledem na jeho dopady do oblasti hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, rozpočtových pravidel i nakládání s majetkem státu (např. novelizaci zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku a dalších).
Vytvoření optimálních řídících struktur na úrovni vlády ČR a RVIS, změna statutu podpůrných expertních týmů i automatizovaná podpora procesů řízení znalostí a to včetně konkrétních úkolů, odpovědnosti a termínů. Do této oblasti spadá optimalizace struktur RVIS a jejích pracovních výborů a pracovních skupin, stejně jako koordinace činností garantů jednotlivých cílů informační koncepce a příslušných dílčích strategií. Součástí cíle je vrcholové řízení alokace finančních zdrojů pro realizaci cílů IKČR.
Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci IKČR, jako nástroje digitalizace výkonu státní správy. K realizaci navržených hlavních cílů je nezbytné vytvořit kvalitní expertní týmy s účastí předních odborníků veřejného i soukromého sektoru. Pro realizaci cílů je nutné alokovat centrálně adekvátní finance jak ze státního rozpočtu, tak vhodnou úpravou čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity k metodickému vedení procesů řízení útvarů informatiky OVS a celého životního cyklu jejich IS. Vybudování centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a při jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb veřejné správy.
Zavedení jednotných principů a postupů tzv. Enterprise architektury (architektury veřejné správy) jako prostředku celostního poznávání fungování úřadů a agilního přístupu k její tvorbě a správě. Principy architektury veřejné správy přinášejí do řízení změn potřebnou klasifikaci, strukturu a stabilitu, zatímco principy agilního přístupu přináší dynamiku a schopnost rychlé reakce na měnící se potřeby, umožní inovovat, zkoušet a poučit se z chyb vlastních i cizích, nezbytnou v dnešní turbulentní době. Do tohoto cíle dále spadá správa, rozvoj a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR, s jejich standardy a doporučeními v celostátním úložišti architektury VS a jejich uplatnění v návrzích a realizaci architektur OVS.
Realizace optimálního modelu koordinace činnosti státních organizací a podniků, specializovaných na poskytování ICT služeb. Cíl je zaměřen na optimalizaci řízení dodávek ICT služeb všech stávajících a budoucích státních organizací, poskytujících ICT služby dalším orgánům veřejné správy.
Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy ČR – online služeb na úrovních IaaS (Infrastructure as a Service), PaaS (Platform as a Service) a SaaS (Software as a Service). V komerční části eGC jsou poskytovány dynamickým nákupním systémem nabízené služby (Iaas, PaaS, SaaS) komerčních poskytovatelů. Státní část eGC se soustředí na budování sdílených platforem (PaaS) a infrastruktury (IaaS) pro jedinečné a centrálně poskytované zákony definované služby ISVS.
Zajištění vydávání a aktualizace ICT standardů nezbytných pro zajištění rozvoje a bezchybného provozu jednotlivých ISVS. Zejména jde o standardy funkčních specifikací klíčových typových řešení, standardy ICT služeb a rozhraní. Pro řízení ICT jsou nutné zejména standardy jednotlivých metod řízení a standardy digitálních služeb a standardní typové SLA a OLA (dohody o úrovni služeb a provozu).
Zajištění podpory sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti tím, že všechny tyto agendové informační systémy musí mít správcem (ohlašovatelem agendy) zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, umožňující poskytování služeb bez ohledu na místní příslušnost, v integraci s jinými agendovými systémy i s provozními systémy OVM v agendě působících, a zahrnující řešení pro samoobslužný a asistovaný přístup klientů.
Vybudování sdílených platforem pro návrh a provoz obslužných a agendových informačních systémů a provozních systémů pro malé agendy a malé úřady státní správy i samosprávy. Samosprávné celky dostanou podporu od státu ve formě těchto platforem a přednastavených řešení pro využití v samosprávných agendách. Jejich základní funkce budou jednotné, místní specifika budou parametrizovatelná dle potřeb úřadů. Jiná jednotná řešení budou dostupná formou sdílení zdrojového kódu pro realizace řešení v místě úřadu (on-Premise).
Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech neveřejných agendových údajů pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy, na základě konceptuálních datových modelů agend a úřadů. Propojený datový fond (PPDF), tvořený zejména Základními registry a dalšími agendovými systémy, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy, s jasně definovaným garantem a editorem. Základní funkcí propojeného datového fondu je realizace zásad Only once, tj. Obíhají data, nikoli lidé do běžné praxe veřejné správy ČR. Budou identifikovány a odstraněny legislativní, procesní a technologické bariéry, které brání sdílení údajů v PPDF.
Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů, případně agregací a statistik neveřejných agendových údajů, pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy. Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení těchto informací, jak mezi veřejnoprávními subjekty navzájem, tak mezi veřejnoprávní a soukromoprávní sférou. Veřejný datový fond se od pouhé publikace automatizovaně čitelných Open Dat posune též k publikaci právně závazných, platných a pravidelně aktualizovaných datových sad s jasně definovanou zodpovědností OVS za takové sady.
Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, zemědělství, doprava, památková péče, správa majetku, navržených a vybudovaných s respektováním strategie sdílení dat a služeb eGovernmentu. Dále bude rozvíjen potenciál prostorových informací podle jejich charakteru jako součást propojeného nebo veřejného datového fondu.
Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, finančnímu, personálnímu a ICT zajištění efektivní koordinace, plánování a kontroly realizace IKČR a ostatních ICT zakázek, včetně hodnocení úspěšnosti záměrů a realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy.
Cíl je zaměřen především na všechny agendové informační systémy a v obecné rovině na všechny systémy, nově budované nebo nahrazované v OVS. Při jejich návrhu a vývoji je třeba zohledňovat moderní trendy a technologie budování informačních systémů. Zároveň je nezbytné vždy zohledňovat jejich vyzrálost, životní cyklus a v neposlední řadě i bezpečnostní aspekty.