Orgán veřejné správy
⚠️ Často se z důvodů neznalosti, ale i poněkud nelogického názvosloví, zaměňují pojmy a role Orgán veřejné moci a Orgán veřejné správy. Obojí jsou role organizace, ovšem jejich záměna vede ke špatným výkladům. OVM je role definovaná zákonem 111/2009 Sb. (zákon o základních registrech) a jde o subjekt, který vykonává působnost v agendě veřejné správy a má související povinnosti, včetně využívání a výměny údajů. OVS je role definovaná zákonem 365/2000 Sb. (zákon o ISVS) a jde o subjekt, který má určité povinnosti v rámci správy a rozvoje svých informačních systémů a povinnosti dlouhodobého řízení.
Bohužel v dnešní době již neplatí zkratka, že Orgán veřejné správy má něco společného s výkonem veřejné správy.
Co je IK OVS
Informační koncepce orgánu veřejné správy je dokument, který stanoví požadavky a plány pro vytváření, správu, provoz a rozvoj informačních systémů veřejné správy a pro řízení informatiky.
Obecně povinnost IK ukládá zákon 365/2000 Sb. (zákon o ISVS), strukturu a podrobnosti pak vyhláška 360/2023 Sb. (vyhláška o dlouhodobém řízení)
Plán rozvoje informačních systémů - popisuje stávající a cílový stav architektury orgánu veřejné správy a plán realizace změn informačních systémů.
Plán řízení informatiky** - popisuje stávající a cílový stav řízení informatiky a plán realizace změn pro dosažení cílového stavu.
Záměry, kterými se OVS posune v řízení svého výkonu a v řízení své informatiky
Informační koncepce obecně
umožňuje detailní poznání celého úřadu (organizace) a jejího řízení
slouží k určení dalšího směřování a rozvoje nejen v ICT
je obhajobou a povinným rámcem pro změny
je závazná pro celou organizaci, ale i pro její dodavatele
IK jako rámec
Pokud z objektivních důvodů chceme v OVS ponechat či vytvořit další strategické dokumenty pro ICT, máme dvě možnosti.
Tyto dokumenty včleníme do IK (vhodné pokud jsou stručné a dá se to tak udělat)
V IK stanovíme cíle a záměry a řekneme, že k IK OVS existují navazující dokumenty řešící dílčí oblasti
Nezapomínáme ale na to, že i tyto dokumenty musíme zveřejnit. To se nemusí týkat určitých částí bezpečnostní dokumentace.
IK je písmo svaté
Je třeba si uvědomit důležitost, význam a především závaznost IK
Informační koncepce je jediným legálním strategickým rámcem pro řízení ICT v organizaci
OVS musí dělat to, co si stanovil ve své IK
OVS nesmí v rámci řízení a rozvoje ICT dělat to, co ve své IK nemá
IK je závazná pro každého, samotnou organizaci, ale třeba i pro dodavatele
IK je závazná pro jakékoliv vedení. Pokud chce nové vedení OVS něco změnit, musí nejprve upravit IK.
OVS se ze své IK zodpovídá a to na různých úrovních. IK se atestuje, zasílá se DIA
Mimochodem IK je veřejná.
❗ Platí, že Co není v IK se nesmí dělat
🗣️ Při prezentování a přednášení je nezbytné toto neustále zdůrazňovat. Zásadní jsou ale výhody takového strategického rámce, protože je závazný i pro vedení OVS, včetně příslušné politické reprezentace.
Rámcový postup tvorby informační koncepce
Při vytváření Informační koncepce OVS dle nových požadavků je navržen následující rámcový postup:
Musíme dobře pochopit, co to IK je, k čemu je a jak nám pomůže.
Je vhodné v úřadu/organizaci tohle dobře diskutovat a edukovat, včetně přínosů a důležitosti IK a potřeby součinnosti různých útvarů.
Tvorba IK je typický projekt, řídíme to tedy jako náš interní projekt, je to projekt celé organizace a nikoliv pouze IT.
Určíme zodpovědnou osobu za koordinaci tvorby IK a zpracování znalostí potřebných pro IK, ať už jde o projektového manažera, nebo o autora IK, či jen supervizora a projektového manažera hlídajícího externího dodavatele, jež má IK vytvořit.
Určíme malý, ale efektivní tým nejdůležitějších stakeholderů v organizaci a v tomto týmu diskutujeme postupně vše co se týká IK a probíráme i jednotlivé vstupy a výstupy a hlavně závěry při její tvorbě (třeba část architektonického boardu).
-
-
Pro každou kapitolu a podkapitolu si řekneme, co by měla obsahovat a zda a v jaké kvalitě pro ní máme obsah.
Určíme si, jaký zdroj znalostí budeme mít, zda kupříladu architekturu, nějakou evidenci, apod.
Určíme, které útvary a kdo má na dané kapitole spolupracovat a kdo k ní má co říci napříč organizací.
Zjistíme potřebné znalosti a jejich kvalitu a aktuálnost, popřípadě si určíme, jak další potřebné znalosti zjistíme, přitom vycházíme zejména z architektury.
Provedeme si hodnocení současného stavu organizace a ICT, k tomu využijeme:
-
-
-
-
Popíšeme si současný stav řízení IT, včetně organizace útvaru IT a součinnosti s dalšími útvary a zejména s klíčovými rolemi v organizaci.
-
pro sebehodnocení skutečnosti a souladu s legislativními a dalšími požadavky
pro popis současného stavu a popis co chceme změnit a jak.
pro definici záměrů, jako těch jednotlivých změn.
Informační koncepci zpracováváme jako data:
v architektuře, jde-li o obsah architektury podle NAR/NAP a architektonické znalosti
v dalších evidencích a seznamech, jde-li o další znalosti potřebné pro řízení
Katalog záměrů IK, jde-li o sledované záměry rozvoje a realizace projektů ICT.
Základem koncepce je architektura (a architektonické znalosti), proto primárně vytváříme takové znalosti, které můžeme využít do IK.
Jak postupně procházíme jednotlivé vrstvy architektury organizace a tím i obsahy pro jednotlivé kapitoly IK, postupně se nám rozšiřuje jednak poznání a jednak i naše cíle a záměry, jimiž je chceme realizovat.
Správně adoptujeme rámec Informační koncepce ČR, tedy:
adoptujeme vhodné cíle z IKČR, a ty budeme realizovat záměry
řešíme nesoulad u principů a zásad, a opět nápravu nesouladu či zlepšení realizujeme záměry
teprve pokud v IKČR nenajdeme pro nás vhodný cíl, princip či zásadu, stanovíme si je jako vlastní
Necháme si postupně schválit v širším týmu:
Závěry ze zhodnocení, jak jsme jednotlivá zhodnocení dělali v předchozích krocích
Naše vlastní cíle, principy a zásady, kterými jsme si doplnili ty národní z IKČR
Budoucí stav IS, Budoucí stav řízení ICT, k nim způsoby dosažení
Výsledné záměry z IK.
Projednáme celou IK v rámci organizace
Jaké znalosti potřebujeme pro tvorbu IK
Informační koncepce OVS nesmí být statický dokument, má být výstupem znalostí (dat organizace). Jaké znalosti budeme před či při tvorbě koncepce potřebovat:
Základní znalosti o organizaci
Kdo jsme, jaké máme poslání, jaký druh orgánu veřejné správy jsme, jakým zákonným způsobem jsme zřízeni a řízeni
Jsme kromě OVS také orgánem veřejné moci podle zákonů k eGovernmentu?
Organizační struktura organizace
Obecné zodpovědnosti dle jednotlivých útvarů
Kdo je náš zřizovatel a jaké plní vůči nám úkoly a jak moc samostatní musíme či můžeme být?
Jaké jsou další orgány veřejné správy, které s námi jakkoliv souvisí a jak? Kupříkladu nadřízené či naopak námi řízené OVS?
Řídící role a řídící procesy v organizaci
Informace o fungování organizace a jejích činnostech (Byznysová vrstva)
Jaké máme obecné role podle jednotlivých zákonů a co z nich pro nás plyne
U orgánů veřejné moci výpis kompetenční matice z RPP, agendy a činnosti, kde je ohlašovatel a kde jen působí
Byznysové oblasti činností jako další kousek rozdělení byznysového fungování organizace kromě agend
Kde a jak podrobně máme zpracovanou procesní mapu organizace a jednotlivé procesy a především vlastníky a zodpovědné za procesy
V jakých rolích k nám jsou klienti veřejné správy
Aplikace a systémy
Aplikační architektura, rozdělení aplikací a jejich dekompozice
Vazba aplikací a byznysu organizace
Evidence aplikací a systémů, včetně podrobností o systémech potřebných do RPP
Stanovené role věcných správců a technických správců informačních systémů
Provozní dokumentace informačních systémů (stav dokumentace a rozsahu a procesy udržování dokumentace)
Infrastruktura a technologie
Infrastrukturní a technologickou architekturu, včetně informací o konektivitě, datových centrech, službách infrastruktury
Podporované a přikázané technologie, včetně zdůvodnění podpory a obecných TCO
Vypořádání se s cloudem a využití 4 úrovní služeb cloud computingu
Řízení ICT a IS
Struktura útvaru IT, jeho funkce a procesy, struktura spolupráce s dalšími útvary
Procesy řízení ICT a řízení informačních systémů
Standardy závazné pro organizaci a pro dodavatele v oblasti ICT
Stav kvality a naplňování dokumentace a procesů kybernetické bezpečnosti (nikoliv samotný obsah)
Vyhodnocení naplňování: zásad řízení ICT, národních architektonických principů, procesů vyhlášky o dlouhodobém řízení, realizace a soulad s národními cíly rozvoje ICT
Stav plnění a připravenost na povinnosti v oblasti EG a digitalizace
Stanovené klíčové role, jejich obsazení a uplatňování a kontrola zodpovědnosti
Seznam a stav aktuálních projektů, projektové řízení a jeho procesy
Záměry rozvoje ICT, nebo již očekávané budoucí projekty ve vazbě na cíle a jejich realizaci