ZvykovĂ© právo má svĂ© zakotvenĂ a opodstatnÄ›nĂ v neformálnĂch i formálnĂch právnĂch systĂ©mech, to ovšem zde nemyslĂme.
ZvykovĂ© právo je vĂcemĂ©nÄ› pejorativnĂ oznaÄŤenĂ toho, Ĺľe veĹ™ejná správa lpĂ na zvyklostech vzniklĂ˝ch v pĹ™edchozĂch verzĂch legislativnĂho rámce a odmĂt a je zmÄ›nit a to i pĹ™es platnou zmÄ›nu legislativnĂho rámce. Je to jeden z problĂ©mĹŻ myšlenkovĂ©ho pĹ™Ăstupu úřednĂkĹŻ a úřadĹŻ a trvá velice dlouho se ho zbavit a vyĹľaduje to velkĂ© ĂşsilĂ a pĹ™esvÄ›dÄŤovánĂ o pravdÄ› plynoucĂ právÄ› z platnĂ© legislativy.