Jsem nevidomý

Jo, opravdu, je to tak. Jsem zcela nevidomý. Nebylo tomu tak sice vždy, ale teď vidím úplný prd, tedy spíš nevidím prd. No, zkrátka a dobře, nevidím nic. Hodně lidí se mě ptá, jestli když nevidím, tak jestli vidím černo, ne. Je dost složité to vyprávět vidícímu, ale někteří nevidomí nevidí prostě ani černo. Ale zase jedna moje slepá kamarádka vidí dost často intenzivní oslepující světlo (jo já vim…), což jí teda moc nezávidím. Já prostě nevidím nic. Ale to mi dává ohromný nadhled a i přes jistou tragičnost, je s tím i docela sranda.

Od narození jsem trpěl určitou oční vadou, nicméně byly i doby, kdy jsem - sice s brýlemi - ale dělal všechno, co vidící. Sice jsem chodil do školy pro zrakově postižené, ale to mělo i jiné důvody.

Ale k věci: Jak se stalo, že teď nic nevidím? Může za to sovětské zdravotnictví. Je to totak, jsem jeden z těch průkopníků, díky kterým se toho samého, co se talo mě, dnes už děti ani rodiče, nemusí bát. Dnes se už ví, že malé děti se nemají operovat, co se týče očí. No za mého dětství v 80. letech, sovětské a československé zdravotnictví k tomu přistupovalo dost jinak. My umíme přece medicínské záznaky… No, neumíme. Tedy jsme neuměli. Měl jsem tuším asi tak 10 operací jen do dospělosti a vesměs šlo o operace, kdy ta aktuální se snažila napravit škody těch předcházejících.

Inu, zadařilo se a tak jsem dnes už úplně slepý.

Nevidomé můžeme rozdělit do takových třech kategorií:

1. Bez zraku od narození: Je to sice tragické, ale mozek si na nic nemusí zvykat a tak si vytvoří jiné mechanismy. Neříkkám, že úplně všechno, ale defacto co nejvíc věcí umí mozek bez zraku ihned.
2. Rychlá ztráta zraku: Třeba po úrazu, nebo když si dáte stáčenou vodku v Ostravě, přijdete o zrak buď okamžitě, nebo skoro okamžitě. To je nejtragičtější, protože je to největší nápor na mozek fyzicky i psychicky. Na druhou stranu, i tady se musí mozek rychle přizpůsobit a tak se opravdu snaží.
3. Postupné omezování a ztráta zraku: A jsme u toho nejhoršího a pro mozek nejsložitějšího. Jde o to, že mozek si vlastně nezvyká, vy jen postupně přicházíte o zrak, ale jakoby si toho nevšimnete.