Psychiatrická nemocnice Bohnice
Informační koncepce OVS
Psychiatrická nemocnice Bohnice (dále také jako PNB) vydává tuto Informační koncepci podle Zákona 365/2020 a Vyhlášky 360/2023
Tato informační koncepce se vydává na dobu pěti let s platností od prosince 2024. IK se vyhodnocuje pravidelně v dvouletých intervalech, výsledky vyhodnocení jsou součástí IK a zohledňují se v jejích následujících verzích.
Psychiatrická nemocnice Bohnice je podle zákona o informačních systémech veřejné správy orgánem veřejné správy a to konkrétně tzv. státní právnickou osobou a tedy má povinnosti týkající se dlouhodobého řízení dle vyhlášky o dlouhodobém řízení.
Jako hlavní závěry shrnutí stávajícího stavu lze uvést:
Psychiatrická nemocnice Bohnice (dále jen PNB) se v následujícím období bude věnovat zejména těmto oblastem:
Státní nemocnice je dle zákona o ISVS sice orgánem veřejné správy (jde o Státní právnickou osobu), ale fakticky nevykonává veřejnou správu a není orgánem veřejné moci podle zákona o základních registrech. Její hlavní úlohou je léčit pacienty a poskytovat jim zdravotní a další služby, i proto má velice specifické ICT prostředky a obdobně specifické potřeby řízení informatiky. Rámec informačních koncepcí v ČR je optimalizován především na úřady, které spravují informační systémy veřejné správy se všemi souvisejícími požadavky eGovernmentu, nemocnice ISFS nemá a proto je i přístup k IK odlišný od úřadů.
Základními odlišnostmi nemocnic, které se promítají i do IK jsou:
Z těchto důvodů je struktura i obsah IK přizpůsobena a doplněna o specifika digitalizace v oblasti zdravotnictví, zdravotnické dokumentace a sdílení elektronických zdravotních záznamů, což nahrazuje sdílení údajů a služby veřejné správy u úřadů. Dále se v IK klade důraz na zjednodušený popis současného stavu a potřeb změn u těch nejdůležitějších oblastech v nichž již nyní i SPO má určité digitalizační povinnosti.
Cílem informační koncepce jako takové není bezezbytku naplnit veškeré kapitoly určené ve vvzorových osnovách pro úřady, ale splnit věcnou roli praktické a realizovatelné a vyhodnotitelné koncepce v orgánu veřejné správy. Je tedy důležité popsat zejména aspekty jež se týkají systémů pro fungování nemocnice jako poskytovatele zdravotních služeb, včetně budoucích povinností k elektronizaci zdravotnictví.
Nemocnice je z pohledu právních předpisů v určitých rolích. Jde především o veřejnoprávní role, přičemž nově je také jako státní právnická osoba Také orgán veřejné správy a díky tomu má miniální povinnosti k dlohhodobému řízení a informační koncepci.
Role jsou uvedeny v kapitole 5.1.
Primárním úkolem nemocnice je poskytovat zdravotní služby a tomu by se mělo přizpůsobit fungování jako organizace.
Níže je znázorněna základní motivační architektura v PNB, podrobněji je udržována v rámci architektury, jež je přílohou této IK.
[Michal Rada (PNB)]Diagram motivační architektury
[Michal Rada (PNB)]Z motivace opsat to důležité sem
Kromě samotné nemocnice je důležitým zainteresovaným subjektem pochopitelně i pacient jako náš klient.
Nemocnice jako stakeholder má následující obecné potřeby jako motivátory:
V rámci PNB bylo veškeré byznysové fungování pro lepší uchopení rozděleno do několika věcných oblastí.
Pro lepší uchopení a skladbu jednotlivých podrobných povinností, jsou povinnosti související s digitalizací rozděleny do následujících skupin:
| Rámcová oblast | Popis |
|---|---|
| Ambulantní péče | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Sem se počítá veškerá ambulantní a ordinační péče, kromě péče lůžkové. |
| Dokumentace a ochrana údajů | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Správa a vedení zdravotnické dokumentace a dokumentace fakultní nemocnice, včetně ochrany osobních údajů a údajů o pacientech a jejich bezpečnost. |
| Laboratoře | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem provozu laboratoří a vyhodnocování laboratorních vyšetření a zpracování vzorků. |
| Lékárna a příprava léčiv | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Nemocnice provozují lékárnu a to jak pro vnitřní potřebu léků, tak i pro klienty i mimo nemocnici. Také zahrnuje přípravu a výdej léčiv a přípravků v režimu lékárny a výdej na eRecept |
| Lůžková péče | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem lůžkové péče a hospitalizací. |
| Poskytování sociálních služeb | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem poskytování sociálních služeb zejména dle zákona 108/2000 i v kombinaci se zdravotními službami. |
| Provoz nemocnice | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem celého provozu nemocnice. Od ICT, majetku, ekonomiky, spisové služby, zakázek až po autoprovoz či prádelny. Tedy vše co není přímo poskytováním zdravotních či sociálních služeb. |
| Specializované vyšetření | Oblast byznysového fungování nemocnice\: Specializovaná odborná vyšetření jak v rámci ambulantní i v rámci lůžkové péče. Cokoliv od očního vyšetření až po rentgen či MR. |
Tyto oblasti jsou zaneseny v rámci byznysové architektury pro účely vazeb na jednotlivé aplikace a systémy.
PNB má dále velice detailně zpracovanou procesní mapu nemocnice, kde je cca xxx jednotlivých procesů, procesní mapa se v PNB aktivně využívá jak pro sledování fungování nemocnice, tak pro školení a pro řízení procesní kvality.
V rámci informatiky a informačních systémů jde o podporu následujících oblastí povinností týkajících se digitalizace
| Soubor | Popis povinností | Předpisy | MP |
|---|---|---|---|
| Ekonomické agendy | V oblasti účetnictví, správy a kontroly rozpočtu a dalších ekonomických agend má i nemocnice jako povinný subjekt dle národní i evropské legislativy řadu obecných povinností a povinností něco řádně evidovat. | xxx | NE |
| Elektronická fakturace | Nemocnice jako subjekt veřejného investování má dle evropské i národní legislativy povinnost přijímat a zpracovávat elektronické faktury, tedy faktury ve standardu XML | xxx | NE |
| Personalistika a řízení lidských zdrojů | V oblasti personální agendy mají nemocnice dodatečné povinnosti jak související s informačním systém, tak i s personalistikou směrem ke zdravotnickým pracovníkům | zákon 325/2021, xxx | Částečně |
| Řídící kontrola a interní schvalování | Nemocnice jako OVS má v rámci povinností finanční kontroly a řídící kontroly a dle další legislativy zajistit řádné interní schvalování vnitřních dokumentů v digitální podobě se splněním všech technických požadavků | zákon 499/2004, zákon 320/2001, další | NE |
| Dlouhodobé řízení ICT | Některé veřejnoprávní nemocnice zřízené ministerstvem jsou také orgány veřejné správy a mají uplatňovat procesy dlouhodobého řízení ICT/IS. Je vhodné je implementovat jen v nutném rozsahu, neboť procesy uvedené ve vyhlášce o dlouhodobém řízení jsou aplikovány na úřady a ne na specifika nemocnice. | Zákon 365/2000, vyhláška 360/2023 | |
| Elektronické zadávání veřejných zakázek | Veřejný zadavatel jako veřejný subjekt musí zadávat veřejné zakázky elektronicky, tedy v souladu s legislativou o zadávání veřejných zakázek a využívat elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek. Má ale i další povinnosti, jako je výkon spisové služby a všechny povinnosti týkající se dokumentů u celé dokumentace veřejné zakázky, apod. | Zákon 134/2016 | Ano |
| Evidence a zveřejňování smluv | Subjekt veřejného investování, tedy také všichni veřejnoprávní zadavatelé musí zveřejňovat smlouvy V Registru smluv. Ale mají i další povinnosti, jako je evidence smluv a nebo výkon spisové služby nad smlouvou jako dokumentem a další. | Zákon 340/2015 | Ne |
| Informační koncepce | Veřejnoprávní nemocnice si musí zpracovat svoji informační koncepci podle zákona o ISVS a pravidelně ji vyhodnocovat a udržovat ji v aktuálním stavu. Svoji IK předkládá také DIA. | Zákon 365/2000 | Částečně |
| Jiná konverze do digitálního dokumentu | Veřejnoprávní nemocnice není orgánem veřejné moci pro možnosti využívat systém CZECHpoint, tedy nemůže realizovat autorizovanou konverzi. Proto pro splnění povinností digitalizovat dokumenty musí využít formu jiné konverze podle zákona o spisové službě a vyhlášky. | Zákon 300/2008 a Zákon 499/2004 | Ano |
| Opatřování dokumentů kvalifikovanými validačními prvky | Podle legislativy ke spisové službě a EIDAS každý vlastní digitální dokument musí opatřit kvalifikovanými validačními prvky. Tedy kvalifikovaným podpisem či pečetí a vždy i kvalifikovaným časovým razítkem. Musí k tomu využít příslušné služby podle QTSP a EIDAS. Pozor ale na to, že se to netýká zdravotnické dokumentace, kde je zákonem o eHealth stanoven jiný mechanismus validací. | zákon 297/2016 a zákon 499/2004 | Ano |
| Pořizování cloudu podle katalogu cloud computingu | Veřejnoprávní nemocnice smí jako nově definovaná skupina orgánů veřejné moci využívat výhradně takové cloudové služby a produkty, které jsou zapsány v Katalogu cloud computingu a které pořídila s využitím DNS a nebo údajů z katalogu. | Zákon 365/2000 | Ano |
| Poskytování informací na žádost a zveřejněním | Veřejnoprávní nemocnice je Veřejný podnik a tedy má povinnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. | Zákon 106/1999 | Ano |
| Poskytování údajů do informačních systémů veřejné správy podle zákonných povinností | Tam kde má Veřejnoprávní nemocnice podle jednotlivých zákonů povinnosti zapisovat údaje do ISVS či předávat údaje do ISVS, tak musí činit dle všech povinností EG i jednotlivých povinností z agendového zákona, chová se přitom také jako soukromoprávní uživatel údajů. | různé zákony | Ne |
| Povinnosti při využívání služeb cloud computingu | Pokud se využívá cloud, musí toto využívání Veřejnoprávní nemocnice zapsat do Katalogu cloud computingu a musí splnit veškeré příslušné povinnosti související s cloudem, podle zákona o ISVS i podle zákona o KB a jejich vyhlášek. | Zákon 365/2000 | Ano |
| Prověřování validity dokumentů od veřejnoprávních původců | Veřejnoprávní nemocnice při výkonu spisové služby musí mimo jiné v rámci příjmu dokumentu prověřit zda dokumenty od veřejnoprávního původce mají kvalifikované validační prvky. Pokud ne, takové dokumenty právně neexistují a musí se k nim tak i chovat. | Zákon 499/2004 | Částečně |
| Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací a jejich obsahu | Jako povinný subjekt veřejného sektoru podle zákona o přístupnosti musí Veřejnoprávní nemocnice zajistit přístupnost svých webových stránek a aplikací a pokud má tak i mobilních aplikací, tím umožní plný přístup i osobám se zdravotním postižením, má podle zákona i další doplňující povinnosti. | Zákon 99/2019 | Ano |
| Publikování povinných informací o organizaci | Podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí Veřejnoprávní nemocnice jako povinný subjekt a zároveň jako nově definovaný tzv. Veřejnoprávní podnik poskytovat základní informace o sobě, svojí struktuře, legislativě a dokumentech a svých činnostech a postupech apod. | Zákon 106/1999 a Vyhláška 515/2020 | Částečně |
| Soulad s IKČR | Veřejnoprávní nemocnice musí nejen svoji koncepci, ale i aktivity k rozvoji svého ICT mít v souladu s rámcem IKČR. Pro Veřejnoprávní nemocnice je zásadní soubor cílů a principů a zásad, technické části rámce IKČR se logicky budou vztahovat jen na ty případy, kdy půjde o vazby na ISVS. Veřejnoprávní nemocnice má IKČR adoptovat do své IK. | Zákon 365/2000 | Částečně |
| Správa a ohlášení informačních systémů soukromoprávních uživatelů údajů | Veřejnoprávní nemocnice jako soukromoprávní uživatel údajů podle zákona o základních registrech musí vytvořit a ohlásit systémy soukromoprávního uživatele údajů pokud tyto systémy mají využívat referenční údaje a nebo agendové údaje ze zákona. Části takových systémů musí spravovat a rozvíjet dle povinností zákona o ISVS a takové systémy musí využívat referenční rozhraní a být ohlášeny v RPP. | Zákon 111/2009 a zákon 365/2000 | Ano |
| Vazby na ISVS | Pokud bude Veřejnoprávní nemocnice ze svých systémů uskutečňovat vazby na ostatní ISVS spravované orgány veřejné moci, bude tak činit v souladu s povinnostmi provazby mezi ISVS. | zákon 365/2000 a zákon 111/2009 | Ano |
| Vnitřní kontrola a interní audit | Orgán veřejné správy jako povinný subjekt vnitřní kontroly musí mít zavedený systém vnitřní kontroly a interního auditu, který bude zahrnovat i povinností, doložitelnost fungování organizace a doložitelnost kroků řídící kontroly a schvalování.. | Zákon 320/2001 | ne |
| Výkon spisové služby | Veřejnoprávní nemocnice je v roli veřejnoprávního původce podle zákona o archivnictví a spisové službě a musí vykonávat spisovou službu v elektronické podobě v plném rozsahu, musí splnit jak zákon, tak i procesní vyhlášku a technicky i NSESSS. | Zákon 499/2004, Vyhláška 529/2016 | Částečně |
| Výroční zpráva o poskytování informací | Veřejnoprávní nemocnice musí jako veřejný podnik a povinný subjekt podle zákona o informacích zpracovávat výroční zprávu. Tu zpracovává nově zápisem do Centrálního registru výročních zpráv u MV, čímž se jí tato povinnost a související povinnosti zjednoduší. | Zákon 106/1999 | Ano |
| Využívání údajů jako soukromoprávní uživatel údajů | V případech stanovených zákonem Veřejnoprávní nemocnice jako soukromoprávní uživatel údajů musí využívat referenční údaje ze základních registrů a agendové údaje z agendových informačních systémů a přistupovat k nim referenčním rozhraním. | Zákon 111/2009 | Ano |
| Zpracování osobních údajů podle GDPR | Veřejnoprávní nemocnice jako veřejný subjekt musí zpracovávat osobní údaje podle GDPR a mít zavedený systém ochrany osobních údajů a zpracování osobních údajů. | Zákon 110/2019 | Ne |
Pro nás je nejdůležitější nemocniční informační systém, nově informační systém poskytovatele zdravotních služeb. Protože jsme zároveň poskytovatele sociálních služeb, pro naše základní fungování je důležitý i systém pro evidenci a zprávu poskytovaných sociálních služeb.
Jako klíčové provozní systémy považujeme následující:
Nutno ovšem podotknout, že stávající systém pro elektronickou poštu agendy nám již nevyhovuje A budeme přecházet na nějaké jiné a modernější a hlavně standardizované řešení.
Obecně realizujeme integraci ze stávajícího NIS HYPPO na systémy Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro konturo kontrolu léčiv a Ústavu zdravotnických informačních systémů.
Dále máme integrovaný elektronický systém spisové služby na ISDS pro ovládání naší datové schránky. Nikoliv sice přímou integrací, ale údaje si vyměňujeme také se zdravotními pojišťovnami s ohledem na vykazování hrazené péče a také využíváme služby Centrálního registru pojištěnců pro zjištění zdravotního pojištění pacienta, příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a registrovaným kapitálním registracím k praktickým lékařům.
Pro výměnu některé zdravotnické dokumentace využíváme komerční službu systému eZpráva.
Obecně máme sice chod systémů a infrastrukturu zajištěny, ovšem v blízké době budeme muset některé prostředky obnovit.
Jako zdroj motivace pro jakoukoliv změnu, včetně změn v ICT, máme v motivační architektuře následující:
Následující potřeby lze charakterizovat jako interní základní potřeby nemocnice:
Legislativní rámec pro elektronizaci zdravotnictví definují dva hlavní předpisy, nicméně jeho součástí jsou i jednotlivé povinnosti z různých dalších agendových zákonů, třeba legislativa ke zdravotnímu pojištění.
Dvěma hlavními předpisy jsou:
1) Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví 325/2021 Sb. (zákon o eZdravotnictví): Jde o hlavní předpis určující celý rámec elektronizace zdravotnictví.
2) Zákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb 372/2011 Sb. (zákon o zdravotních službách): Tento předpis stanovuje celý rámec poskytování zdravotních služeb, definuje roli poskytovatele a stanovuje jeho povinnosti a stanovuje povinnosti i ostatním aktérům. Klíčová novela 240/2024 Sb.. Nicméně z pohledu elektronizace především
Zcela klíčovou je pak novela 240/2024 Sb., kterou se do zákona [predpis:372/2011]] zakotvuje Nový rámec vedení zdravotnické dokumentace. Kromě samotných zákonů jsou závazné i další předpisy jako
Pro nás jako nemocnici je zcela zásadní, že na základě stávajících vztahů se současným dodavatelem nelze tyto požadavky splnit ve stávajícím řešení nemocničního systému a proto PNB jako jedenu z hlavních aktivit bude poptávat řeśení nového NIS.
Níže je tabulka s přehledem současného stavu dle jednotlivých souborů činností a vní jsou uvedené i záměry změn v rámci IK.
Hlavním informačním systémem (NIS) je v PNB systém HIPPO, ten spravuje OIT po technické stránce. Systém je provozován na infrastruktuře PNB, tedy v našem datovém centru ve virtualizačním prostředí.
OIT je technický správcem HIPPO a řeší dosud i komunikaci s doavatelem, řízení změn a řešení poblémů s funkčností systému.
Analýzou právního vztahu a historie pořízení a změn stávajícího řešení bylo zjištěno, že současný vztah s dodavatelem je ze smluvního hlediska nevyhovující a proto byla uzavřena smlouva o narovnání. Pro pořízení nového řešení NIS je v PNB spuštěn projekt, jehož cílem je náhrada stávajícího řešení na základě transparentního výběru řešení ISPZS.
Pro změnu řízení včetně řízení informaciky jsou pro nás důležité následující věci:
V PNB jsme využili dostatečně dlouhé doby pro analýzu a přípravu IK a v rámci reorganizace jsme provedli lepší organizační členění nemocnice, reorganizaci jednotlivých činností souvisejících zejména s účelem našich informačních systémů apo. Byl vytvořen provozně administrativní úsek, v němž bude také nově zařazen útvar ICT, ale i další průřezové činnosti.
[Michal Rada (PNB)]Sem asi něco k IČR a možná vybrané cíle z IKČR pokud se mě biude chtít
Kromě adoptovaných cílů z IKČR jsme v PNB v souvislosti s ICT identifikovali a přijali následující vlastní cíle:
[Miroslav Pavelka]Odsouhlasit jako finální do návrhu IK
[Michal Rada (PNB)]Odstranit nepotřebné řádky apokud jsou nové tak doplnit do archimate
[Michal Rada (PNB)]Až bude finál tak pro dokument IK odstranit nepotřebné sloupce než se to označí za hotové
| ID | Type | Name | Documentation | Specialization |
|---|---|---|---|---|
| itciladopceikcrnepovinne | Goal | Adopce přínosných věcí z rámce Informační koncepce ČR | Informační koncepce ČR je závazný rámec pro veřejnou správu a v určitých oblastech i pro veřejnoprávní subjekty. I pro ostatní větší instituce však přináší řadu návodných a vhodných postupů, cílů, principů a zásad. Ty pro nás přínosné chceme adoptovat a řídit se jimi a využít tak třeba i souvisejících metodik a návodů. IKČR není jen samotný dokument koncepce, ale obsahuje i Národní architektonický plán, Metody řízení ICT a Znalostní bázi Národní architektury ČR, ze kterých budeme při rozvoji ICT také čerpat. Je třeba na to myslet i proto, že jsme mimo jiné povinným subjektem podle usnesení 86 ke schvalování ICT projektů. | Cíl rozvoje |
| itcildoplnmodprov | Goal | Doplnění provozních systémů pro efektivní fungování organizace | Stávající provozní systémy nechceme nahrazovat, ale modernizovat a doplňovat je o další funkce a propojení. Cílem je využívání efektivních řešení pro získávání a udržování kompletních manažerských dat a všech relevantních informací o provozním fungování instituce a hlubší spolupráce nad těmito daty. Mimo jiné chceme tyto systémy propojovat a víc využívat automatizaci v této oblasti vnitřní digitalizace. | Cíl rozvoje |
| | | | Cíl rozvoje | |
| itcilldigevidzdravodok | Goal | Pokračování digitalizace a řádné vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě | Podle stávající právní úpravy jsme povinni vést zdravotnickou dokumentaci v souladu se všemi požadavky stanovenými legislativou, a to jak legislativou týkající se zdravotnické dokumentace, tak i souvisejícími ustanoveními legislativy týkající se vedení dokumentace jako takové. Je kladen důraz na pokračování digitalizace zdravotnické dokumentace a na přípravu a řádné plnění všech povinností týkajících se elektronické zdravotnické dokumentace, zajištění její důvěryhodnosti a integrity a následného sdílení a předávání. | Cíl rozvoje |
| itcilmodernizaceinfrastruktury | Goal | Modernizace a posilování infrastruktury a technologického hardware | Potřebujeme modernizovat technologie v datových centrech a infrastrukturní technologie, kupříkladu servery a Data Storage. | Cíl rozvoje |
| itcilnapravassl | Goal | Náprava povinností správy dokumentů a spisové služby | Jsme v roli veřejnoprávního původce, a tak máme povinnosti výkonu spisové služby v plném rozsahu, jak je stanoveno příslušnou legislativou. V tuto chvíli si tyto povinnosti příliš dobře a systémově neplníme a je třeba se této oblasti věnovat. Jedná se o odbornou správu všech evidovaných dokumentů, a to pouze prostřednictvím řádných informačních systémů splňujících všechny požadavky. | Cíl rozvoje |
| itcilnis | Goal | Moderní nemocniční systémy sloužící našim potřebám | Jako nemocnice jež je především poskytovatel zdravotních služeb, chceme modernizovat a doplňovat řešení zdravotnických informačních systémů v nemocnici, aby splňovaly nejen legislativní a technické požadavky v rámci eZdravotnictví, ale aby šetřily našim zaměstnancům čas a zvýšily jejich efektivitu. To se netýká jen zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb, ale komplexní péči o pacienty a klienty a také zvýšení efektivity práce provozně administrativních zaměstnanců, vykazování, plánování, apod. Proto potřebujeme postupně budovat propojená a sofistikovaná řešení umožňující vyšší automatizaci procesů a hlavně rychlé rozhodování nad objektivními daty o pacientech a lékařské péči. | Cíl rozvoje |
| itcilpripravaehealth | Goal | Připravenost na nové povinnosti plynoucí z legislativy k elektronizaci zdravotnictví | Blíží se účinnost nového legislativního rámce k elektronizaci zdravotnictví. Tento nový rámec definuje trochu odlišně roli a postavení poskytovatele zdravotních služeb a zdravotní péče a v souvislosti s elektronizací zavádí významné a složité nové povinnosti. Musíme se na ně včas připravit, a to na všech úrovních, na architektonické i procesní i technické úrovni. Nejde jen o úpravu našich informačních systémů, ale kupříkladu i o adopci zavedení nové identity zdravotnických pracovníků a nových povinností poskytovatele. | Cíl rozvoje |
| itcilsea | Goal | Zlepšení znalostí o našich systémech a prostředcích | Postupně budeme budovat komplexní architektonické a provozní znalosti o všech námi provozovaných (ale i využívaných) aplikacích, systémech a prostředcích. Systémovou evidenci aplikací s potřebnými podrobnostmi, tu budeme pravidelně aktualizovat a udržovat jako primární zdroj informací o našich aplikacích. | Cíl rozvoje |
| itcilsouladpovinnosti | Goal | Poznat a napravovat nesoulad s povinnostmi | Máme rezervy v naplňování všech složitých povinností souvisejících s elektronizací a s naší rolí v rámci EG legislativy, ale i konkrétní segmentové a agendové legislativy. Tyto povinnosti je třeba znát a zhodnotit soulad s nimi a postupně jejich plnění realizovat či doplnit tak, abychom u všech byli v souladu. | Cíl rozvoje |
| itcilstandardyit | Goal | Minimální standardy IT | Pro standardní provoz a správu IT potřebujeme zpracovat a vyhlásit a dodržovat interní standardy pro různé oblasti. | Cíl rozvoje |
| itcilzvysovanikb | Goal | Zvyšování kybernetické bezpečnosti a připravenost na hrozby | Kybernetická bezpečnost se ve veřejné správě, ve zdravotnictví, ale třeba i v obraně a bezpečnosti nebo ve strategické kritické infrastruktuře, ukazuje jako zcela zásadní téma a stále větší a hrozivější problém. I my se musíme připravovat čelit novým bezpečnostním hrosbám a útokům a zajistit naše ICT prostředky tak, aby nás žádný útok nemohl ochromit a znemožnit naši činnost. Jde o komplexní cíl zasahující do všech vrstev architektury a řešení. | Cíl rozvoje |
Řízení rozvoje informačních a komunikačních technologií v Psychiatrické nemocnici Bohnice bude založeno na systematickém a koncepčním přístupu s důrazem na efektivitu, bezpečnost a udržitelnost. Základním předpokladem pro úspěšný rozvoj ICT je jasné rozdělení rolí a odpovědností mezi vedením nemocnice, které stanovuje strategické priority a schvaluje klíčové projekty, IT oddělením zajišťujícím technickou realizaci a odbornými útvary definujícími konkrétní požadavky na funkcionalitu systémů. Pro zajištění efektivního řízení rozvoje ICT budeme využívat standardizované procesy plánování, realizace a kontroly. Pravidelně analyzujeme potřeby uživatelů, vyhodnocujeme technologické trendy a vytváříme krátkodobé i střednědobé plány rozvoje. Při realizaci projektů klademe důraz na profesionální projektové řízení, standardizované postupy nasazování nových řešení a minimalizaci dopadu na běžný provoz nemocnice. Součástí řízení je také pravidelný monitoring využití systémů a vyhodnocování efektivity investic. Klíčovým aspektem řízení rozvoje ICT bude důsledné řízení rizik a zajištění kybernetické bezpečnosti. Budeme pravidelně aktualizovat analýzu rizik, implementovat preventivní opatření a udržovat plány kontinuity provozu kritických systémů. V oblasti financování ICT projektů budeme uplatňovat principy transparentního rozpočtování, pravidelně vyhodnocovat návratnost investic a aktivně vyhledávat dotační příležitosti. Řízení rozvoje ICT budeme vnímat jako kontinuální proces, který musí pružně reagovat na měnící se potřeby nemocnice, vývoj technologií i legislativní požadavky. Proto budeme pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat naše postupy a priority tak, aby ICT infrastruktura a služby optimálně podporovaly poskytování zdravotní péče a efektivní fungování nemocnice.
Aktuální verze informační koncepce je uvedena na webových stránkách XXX na adrese XXX.
Tato informační koncepce je platná od pak doplnit datum platnosti 1.12.2024. Vyhodnocení a aktualizace bude realizována průběžně s tím, že hlavní aktualizace bude v roce 2026.
Nemocnice bude průběžně na pracovní úrovni vyhodnocovat naplňování a uplatňování této informační koncepce a to zejména následujícími procesy:
Pro vyhodnocování IK jsou stanovena následující pravidla:
Informační koncepce se v případě potřeby aktualizuje a to na základě vyhodnocení, které obsahuje:
Toto je první verze IK.
| Role | Popis | Určuje |
|---|---|---|
| Agendový subjekt | Synonymum pro [Klientský subjekt] v dané jedné agendě | zákon 111/2009 |
| Oprávněná osoba | oprávněnou osobou se rozumí právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku, která je oprávněna využívat služby Integrovaného datového rozhraní v rozsahu podle tohoto zákona | § 3 písm. b) zákona 325/2021 |
| Orgán veřejné správy | OVS jsou\: státní orgány, orgány územních samosprávných celků nebo státní právnickými osoby. OVS jsou povinné subjekty podle zákona 365/2000 o ISVS a vztahují se na ně jeho povinnosti. | § 1 zákona 365/2000 |
| Poskytovatel sociálních služeb | Poskytovatel sociálních služeb podle zákona o sociálních službách, je zapsán v RPSS | zákon 108/2006 |
| Poskytovatel zdravotních služeb | Subjekt, který je podle zákona o zdravotních službách poskytovatelem a má tedy související povinnosti. Bude mít i nové povinnosti podle nového legislativního rámce k elektronizaci zdravotnictví. | § 2 odst. 1 zákona 372/2011 |
| Pověřený pracovník | pověřeným pracovníkem se rozumí fyzická osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k oprávněné osobě a která má přidělena oprávněnou osobou přístupová práva do informačního systému oprávněné osoby využívajícího Integrované datové rozhraní | § 3 písm. c) zákona 325/2021 |
| Povinný subjekt podle usnesení 86 | Subjekt, který je podle usnesení 86 o ICT projektech povinen předkládat ke schválení ICT projekty na OHA. | Usnesení 86 o projektech ICT |
| Provozovatel základní služby | orgán nebo osoba, která poskytuje základní službu a která je určena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) podle § 22a pro účely plnění informační povinnosti podle příslušného předpisu Evropské unie8) se za provozovatele základní služby považují též orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d) | § 2 písm. k) zákona 181/2014 |
| Soukromoprávní uživatel údajů | soukromoprávním uživatelem údajů podle zákona o základních registrech je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která je podle jiného právního předpisu oprávněna využívat údaje ze základního registru nebo z agendového informačního systému, pro působení, které není působením orgánu veřejné moci | § 2 písm. d) zákona 111/2009 |
| Správce soukromoprávního systému využívání údajů | Správcem je soukromoprávní uživatel údajů, který k údajům ze základních registrů či agendových informačních systémů v rozsahu stanovenem zákonným zmocněním přistupuje buď přes určený AIS, nebo přímo svým systémem. Soukromoprávní uživatel údajů zajistí, aby soukromoprávní systém pro využívání údajů umožnil využívání služeb informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby. | § 5a, § 8a a související zákona 111/2009 |
| SPUÚ využívající údaje | Soukromoprávní uživatel údajů jež má oprávnění využívat údaje v dané agenďe | § 2 písm. d) a § 5a zákona 111/2009 a agendový zákon |
| Státní právnická osoba | Speciální typ Orgánu veřejné správy podle zákona 365/2000, jsou jím defacto všechny veřejnoprávní korporace za splnění podmínek v definici. Státní právnickou osobou je státní fond a právnická osoba zřízená nebo založená státem, pokud byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem nebo podléhá řídícímu dohledu státu, nebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem. | § 2 odst. 2 písm. f) zákona 365/2000 |
| Subjekt povinně zveřejňující strukturované informace o sobě a úkonech | Povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím, který zveřejňuje stanovené informace o sobě a o své činnosti ve struktuře stanovené vyhláškou 515/2020 o zveřejňování informací. Dále ohlašovatel agendy a orgán veřejné moci, který podle zákona o základních registrech zveřejňuje informace o úkonech a postupech také podle vyhlášky 515/2020 o struktuře zveřejňovaných informací. | § 2 a §2a zákona 106/1999 a § 51 odst. 6 zákona 111/2009 |
| Subjekt předávající údaje do NZIS | Subjekty uvedené v § 70 odst. 4 zákona o zdravotních službách a v souvisejících právních předpisech jako editoři údajů v NZIS či subjekty předávající údaje do NZIS. | § 70 odst. 4 zákona 372/2011 |
| Subjekt publikující otevřená a dynamická data | Povinný subjekt podle zákona 106/1999 publikující údaje ve formě otevřených dat či dynamických dat. | § 2 zákona 106/1999 |
| Subjekt údajů | Konkrétní [Subjekt] v jakémkoliv postavení, o němž se vedou či se ho týkají vedené údaje, ať už jde o údaje vedené v informačních systémech veřejné správy, nebo v dokumentech či evidencích. Pro speciální případy (kupříkladu GDPR) se jedná o zvláštní roli subjektu. | |
| Subjekt veřejného sektoru zajišťující přístupnost | Povinný subjekt podle zákona 99/2019 zajišťující přístupnost svých internetových stránek a mobilních aplikací a jejich obsahu | zákon 99/2019 |
| Uživatel digitální služby | Klientský subjekt, který je uživatelem digitální služby podle PDS. | |
| Uživatel informačního systému | Orgán nebo osoba, která je přímo uživatelem ISVS podle zákona o ISVS. | |
| Uživatel sdílení údajů | Subjekt, o kterém jsou sdílené údaje podle PDS a ZZR. | |
| Uživatel údajů v informačním systému | Orgán nebo osoba, která je přímo uživatelem ISVS podle zákona o ISVS. | |
| Veřejnoprávní původce | Veřejnoprávními původci jsou\: organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, státní příspěvkové organizace, státní podniky, územní samosprávné celky, organizační složky územních samosprávných celků, právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými celky, vysoké školy, školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování (dále jen „školy“), zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, právnické osoby zřízené zákonem | § 3 a související zákona 499/2004 |
| Veřejnoprávní původce jež není OVM | Organizace jako veřejnoprávní původce pro účely povinností spisové služby, který ale NENÍ OVM, a tedy nemá povinnosti OVM | zákon 499/2004 |
| Veřejný podnik | Veřejný podnik je speciální druh povinného subjektu pro publikaci otevřených dat a poskytování informací podle zákona 106/1999 | § 2a a § 2b zákona 106/1999 |
| Veřejný zadavatel | Veřejným zadavatelem je\: a) Česká republika v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele, b) Česká národní banka, c) státní příspěvková organizace, d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace, e) jiná právnická osoba, pokud byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více, než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. | § 4 odst. 1 zákona 134/2016 |
| Zadavatel | Subjekt, který vyhlašuje a organizuje výběr formou zakázky, ať už jde o veřejnou zakázku, nebo o jinou zakázku. | § 4 zákona 134/2016 |
| Zapisující osoba | zapisující osobou se rozumí právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku zapisující údaje do kmenových zdravotnických registrů | § 3 písm. a) zákona 325/2021 |
| Zdravotnický pracovník | Fyzická osoba oprávněná poskytovat zdravotní služby, může mít vazbu na poskytovatele u nichž je zaměstnán, zdrojem je NRZP a v budoucnu Kmenový registr zdravotnických pracovníků |
Soulad s procesy požadovanými dlouhodobým řízením IS
[Michal Rada (PNB)]nahradit {{kus do IK PNB zhodnocení procesů.md}}
Zhodnocení souladu s principy elektronizace zdravotnictví
| Princip | Popis implementace a změn |
|---|---|
| Princip č. 1: Přínos pro pacienta | |
| Princip č. 2: Neoslabování práv pacienta | |
| Princip č. 3: Participace odborníků na návrzích a řešeních | |
| Princip č. 4: Řízení použitelnosti a kvality nástrojů a služeb | |
| Princip č. 5: Postupné a účelné zavádění služeb | |
| Princip č. 6: Standardizace a modernizace |
Vyhodnocení stavu dle klíčových oblastí architektury
[Michal Rada (PNB)]{{kus do IK PNB zhodnocení klíčové oblasti.md}}
Vyhodnocení souladu s principy a zásadami IKČR
[Michal Rada (PNB)]{{kus do IK PNB zhodnocení IKČR principy a zásady.md}}
[Michal Rada (PNB)]Úplně na konci práce odstranit permalink z include
[Michal Rada (PNB)][✓ Michal Rada (PNB), 2024-11-06]Testovací export do ODT a PDF