Obsah
Informační koncepce PNB
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Informační koncepce OVS
1. Úvod
🖋1.1. Identifikace Informační koncepce
Psychiatrická nemocnice Bohnice (dále také jako PNB) vydává tuto Informační koncepci podle Zákona 365/2020 a Vyhlášky 360/2023
- Název organizace: Psychiatrická nemocnice Bohnice
- Typ organizace: Jiný orgán veřejné správy, státní právnická osoba, Veřejnoprávní nemocnice
- Funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví
- IK vypracovali: Odbor informatiky PNB, architektura PNB
- Datum schválení IK: doplnit pak datum schválení
- Platnost IK: od prosince 2024
- Zodpovědný zaměstnanec: Doplnit kdo je zodpovědný zaměstnanec, teď je tam Miroslav Pavelka, vedoucí OIT
- Atestace IK: Pak doplnit informace o atestaci
- IK je zveřejněna na webových stránkách organizace na adrese doplnit URL kde bude IK
🖋1.2. Manažerské shrnutí Informační koncepce OVS
Tato informační koncepce se vydává na dobu pěti let s platností od prosince 2024. IK se vyhodnocuje pravidelně v dvouletých intervalech, výsledky vyhodnocení jsou součástí IK a zohledňují se v jejích následujících verzích.
Psychiatrická nemocnice Bohnice je podle zákona o informačních systémech veřejné správy orgánem veřejné správy a to konkrétně tzv. státní právnickou osobou a tedy má povinnosti týkající se dlouhodobého řízení dle vyhlášky o dlouhodobém řízení.
- IK zpracoval tým pod vedením Odboru informatiky, poradou vedení byla projednána a schválena Doplnit datum porady schválení. Sledováním plnění a vyhodnocováním IK je pověřen náměstek řídící Provozně administrativní úsek PNB, ostatní útvary poskytují součinnost. Toto je první verze IK.
- Řízením organizace se věnuje kolektivně vedení, jeho organizační struktura odpovídá i funkcím v rámci porady vedení. Za řízení IK zodpovídá provozně-administrativní úsek. Za řízení informatiky zodpovídá Odbor informatiky. Pro plnění IK jsou zásadní také následující útvary: Ekonomický úsek, Právní odbor, Odbor bezpečnosti A DALší, po věcné stránce zejména Úsek lékařské péče. Organizační struktura organizacei s oblastmi činnosti je zveřejněna na webových stránkách na adrese https://bohnice.cz/povinne-zverejnovane-informace/
Jako hlavní závěry shrnutí stávajícího stavu lze uvést:
- PNB je řízena na základě procesního řízení a řízení kvality, ovšem pouze v rámci odborných lékařských procesů a poskytování zdravotních služeb, v rámci provozních činností nás toto čeká v následujícím období.
Psychiatrická nemocnice Bohnice (dále jen PNB) se v následujícím období bude věnovat zejména těmto oblastem:
- xxx
- [ ] doplnit to důležité co budeme dělat
☑️1.3. Specifické postavení nemocnice a vazba na řízení IT
Státní nemocnice je dle zákona o ISVS sice orgánem veřejné správy (jde o Státní právnickou osobu), ale fakticky nevykonává veřejnou správu a není orgánem veřejné moci podle zákona o základních registrech. Její hlavní úlohou je léčit pacienty a poskytovat jim zdravotní a další služby, i proto má velice specifické ICT prostředky a obdobně specifické potřeby řízení informatiky. Rámec informačních koncepcí v ČR je optimalizován především na úřady, které spravují informační systémy veřejné správy se všemi souvisejícími požadavky eGovernmentu, nemocnice ISFS nemá a proto je i přístup k IK odlišný od úřadů.
Základními odlišnostmi nemocnic, které se promítají i do IK jsou:
- nejsou primárně orgány veřejné moci a nemají povinnosti související s výkonem agend, poskytováním digitálních služeb a propojeným datovým fondem - tedy jejich systémy nemají plnit související technické požadavky a nelze se z jejich plnění v IK zodpovídat
- nespravují a neprovozují informační systémy veřejné správy - nemohou tedy řešit soulad s povinnostmi týkajícími se ISVS včetně využívání sdílených služeb pro ISVS, jako je propojení přes EGSB, apod. Přesto mohou s přizpůsobením adoptovat principy pořízení a správy systémů z dlouhodobého řízení na svoje klíčové systémy
- Jejich hlavní oblasti činnosti se týkají jejich role poskytovatelů zdravotních služeb, mají velice specifické druhy klíčových systémů (souhrnně nazývané nemocniční informační systémy) a na tyto systémy se musí primárně vztahovat požadavky dlouhodobého řízení, proto je struktura IK tomuto specificky přizpůsobena
- Nemají takové personální, ekonomické a znalostní prostředky pro tak komplexní řízení ICT jako třeba u ministerstva a tedy i požadavky na řídící procesy se musí zjednodušit a přizpůsobit jejim možnostem, zároveň by se neměla uměle snižovat jejich kvalita a neúměrně se zvyšovat související administrativa
Z těchto důvodů je struktura i obsah IK přizpůsobena a doplněna o specifika digitalizace v oblasti zdravotnictví, zdravotnické dokumentace a sdílení elektronických zdravotních záznamů, což nahrazuje sdílení údajů a služby veřejné správy u úřadů. Dále se v IK klade důraz na zjednodušený popis současného stavu a potřeb změn u těch nejdůležitějších oblastech v nichž již nyní i SPO má určité digitalizační povinnosti.
Cílem informační koncepce jako takové není bezezbytku naplnit veškeré kapitoly určené ve vvzorových osnovách pro úřady, ale splnit věcnou roli praktické a realizovatelné a vyhodnotitelné koncepce v orgánu veřejné správy. Je tedy důležité popsat zejména aspekty jež se týkají systémů pro fungování nemocnice jako poskytovatele zdravotních služeb, včetně budoucích povinností k elektronizaci zdravotnictví.
2. Plán rozvoje informačních systémů orgánu veřejné správy
2.1. Popis stávajícího stavu architektury nemocnice
🖌️2.1.1. Poslání nemocnice a jeho plnění (motivační architektura)
Nemocnice je z pohledu právních předpisů v určitých rolích. Jde především o veřejnoprávní role, přičemž nově je také jako státní právnická osoba Také orgán veřejné správy a díky tomu má miniální povinnosti k dlohhodobému řízení a informační koncepci.
Role jsou uvedeny v kapitole 5.1.
Primárním úkolem nemocnice je poskytovat zdravotní služby a tomu by se mělo přizpůsobit fungování jako organizace.
Níže je znázorněna základní motivační architektura v PNB, podrobněji je udržována v rámci architektury, jež je přílohou této IK.
[Michal Rada (PNB)]Diagram motivační architektury
[Michal Rada (PNB)]Z motivace opsat to důležité sem
Kromě samotné nemocnice je důležitým zainteresovaným subjektem pochopitelně i pacient jako náš klient.
Nemocnice jako stakeholder má následující obecné potřeby jako motivátory:
- Potřeba Poskytovat kvalitní zdravotní péči : Poskytovatel zdravotních služeb má hlavní úkol a to je poskytovat zdravotní služby, jeho to jeho primární potřeba to včetně sledování a zlepšování kvality služeb vůči pacientům.
- Potřeba Rozvoj nemocnice : Díky digitalizaci se musí snižovat interní zátěž na zaméstnance nemocnice a tím může vzniknout personální, ekonomický a odborný prostor pro další rozvoj, třeba ke zlepšování jiných služeb a nebo v rámci výzkumu a vývoje.
- Potřeba Zvýšení efektivity správnou digitalizací nemocnice : Digitalizace neslouží jen k modernizaci předávání údajů mezi poskytovateli a s dalšími účastníky elektronizace zdravotnictví, ale především pro zlepšení a zefektivnění fungování nemocnice, zlepšení péče o pacienty a také zjednodušení práve lékařů a zdravotnických pracovníků.
- Potřeba Zajištění příjmů z vykázané péče : Nemocnice jako každý poskytovatel poskytuje také a především služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a za ně musí včas a v plném rozsahu, je důležité zpracovat podklady, předat pojišťovně a aktivně vynucovat plnění povinností ze strany pojišťovny.
- Potřeba Přívětivé prostředí pro pacienty : Pacientům neposkytujeme jen zdravotní služby, řada z nich tráví bohužel v nemocnici i dost svého času. Moderní ICT může přispět k pohodlí a lepšímu prostředí pro pacienty a k poskytování dalších nezbytných služeb.
- Potřeba Podmínky a prostředí pro zaměstnance : Modernizace a efektivní využívání ICT musí vést ke zlepšení podmínek a snížení administrativní zátěže zaměstnanců.
🖌️2.1.2. Fungování nemocnice (byznysová architektura)
V rámci PNB bylo veškeré byznysové fungování pro lepší uchopení rozděleno do několika věcných oblastí.
Pro lepší uchopení a skladbu jednotlivých podrobných povinností, jsou povinnosti související s digitalizací rozděleny do následujících skupin:
- Tyto oblasti jsou jako základní rozdělení byznysového fungování nemocnice uvedeny také v rámci byznysové architektury.
Tyto oblasti jsou zaneseny v rámci byznysové architektury pro účely vazeb na jednotlivé aplikace a systémy.
PNB má dále velice detailně zpracovanou procesní mapu nemocnice, kde je cca xxx jednotlivých procesů, procesní mapa se v PNB aktivně využívá jak pro sledování fungování nemocnice, tak pro školení a pro řízení procesní kvality.
V rámci informatiky a informačních systémů jde o podporu následujících oblastí povinností týkajících se digitalizace
- Dekompozice je po logických souvislých oblastech, nikoliv po jednotlivých zákonech
- Pole MP vyznačuje, zda jde o obecné digitální povinnosti uvedené v Mapě povinností
🖌️ 2.1.3. Informační systémy nemocnice určené pro poskytování zdravotních služeb
Pro nás je nejdůležitější nemocniční informační systém, nově informační systém poskytovatele zdravotních služeb. Protože jsme zároveň poskytovatele sociálních služeb, pro naše základní fungování je důležitý i systém pro evidenci a zprávu poskytovaných sociálních služeb.
- Informační systém NIS HIPO : Nemocniční informační systém HIPO, modulární řešení ISP pro psychiatrické nemocnice, jde o Informační systém poskytovatele zdravotních služeb
- Informační systém CYGNUS (sociální služby) : Informační systém pro poskytovatele sociálních služeb, vede evidenci služeb a jejich poskytování.
🖌️2.1.4. Informační systémy určené pro provoz a fungování nemocnice
Jako klíčové provozní systémy považujeme následující:
- Informační systém Helios Pantheon je Kategorie IS Informační systém pro vedení účetnictví nebo řízení finančních zdrojů podle § 1 odst. 4 písm. c) zákona 365/2000 Zákony 563/1991 a 218/2000 a 219/2000
- Informační systém QlikView BI je Kategorie IS Informační systém pro vedení účetnictví nebo řízení finančních zdrojů podle § 1 odst. 4 písm. c) zákona 365/2000 Zákony 563/1991 a 218/2000 a 219/2000
- Informační systém Vema (HR) je Kategorie IS Informační systém pro řízení lidských zdrojů a odměňování podle § 1 odst. 4 písm. a) zákona 365/2000 a třeba zákon 234/2014 nebo zákon 312/2002
- Informační systém ShiftMaster (plánování lidských zdrojů) je Kategorie IS Informační systém pro řízení lidských zdrojů a odměňování :
- Informační systém Groupwise je Kategorie IS Systém elektronické pošty podle § 1 odst. 4 písm. d) zákona 365/2000
Nutno ovšem podotknout, že stávající systém pro elektronickou poštu agendy nám již nevyhovuje A budeme přecházet na nějaké jiné a modernější a hlavně standardizované řešení.
2.1.5. Ostatní informační systémy a aplikace
🖌️🖼️2.1.6. Integrace mezi systémy a na externí systémy
Obecně realizujeme integraci ze stávajícího NIS HYPPO na systémy Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro konturo kontrolu léčiv a Ústavu zdravotnických informačních systémů.
- [ ] diagram integrací aplikací od Abel
Dále máme integrovaný elektronický systém spisové služby na ISDS pro ovládání naší datové schránky. Nikoliv sice přímou integrací, ale údaje si vyměňujeme také se zdravotními pojišťovnami s ohledem na vykazování hrazené péče a také využíváme služby Centrálního registru pojištěnců pro zjištění zdravotního pojištění pacienta, příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a registrovaným kapitálním registracím k praktickým lékařům.
Pro výměnu některé zdravotnické dokumentace využíváme komerční službu systému eZpráva.
🖌️🖼️2.1.7. Zajištění technologií a infrastruktury nemocnice (technologická architektura)
Obecně máme sice chod systémů a infrastrukturu zajištěny, ovšem v blízké době budeme muset některé prostředky obnovit.
- Veškeré systémy provozujeme na vlastních prostředcích ve vlastní infrastruktuře.
- V rámvi areálu máme vnitřní areálovou optickou síť, kterou zajištěujeme vnitřní propojení obejtků uvnitř, pro přístup ven mimo areál je zajištěno jedním přístupovým bodem.
- Do areálu jsou dvě nezávislá připojení s možností nahrady. V Infrastrukturu máme rozdělenou do dvou serveroven, vzájemná redundance je zajištěna virtualizací mezi serverovnami, k tomu je zajištěno zálohování a ukládání dat na úložištích, jejichž životnost bude končit a bude potřeba část infrastruktury obnovit.
- Jako virtualizační platformu vyuźíváme VMWare.
- Přístup do některých systémů je zajiště prostřednictvím terminálového přístupu z koncových zařízení
2.2. Popis důvodu pro změny architektury nemocnice
☑️2.2.1. Obecné důvody
Jako zdroj motivace pro jakoukoliv změnu, včetně změn v ICT, máme v motivační architektuře následující:
Následující potřeby lze charakterizovat jako interní základní potřeby nemocnice:
- Potřeba Analýza a příprava na povinnosti k eHealth : Zákon o elektronizaci zdravotnictví pro nás přinese řadu technických i procesních povinností, které budeme muset plnit. Potřebujeme je znát a připravit se na ně na všech úrovních podle rolí, jež budeme v mechanismu eHealth zastávat.
- Potřeba Zajistit plnění povinností z nové příslušnosti k zákonu 365/2000 : Organizace, které se novelizací podle zákona 471/2022 staly Státními právnickými osobami a nebo Orgány veřejné správy, mají podle zákona o ISVS některé obecné povinnosti, jako je informační koncepce, dlouhodobé řízení ICT, soulad s IKČR a jejím rámcem, stanoviska OHA a další. Tyto povinnosti musí znát a musí se na ně připravit v dostupném čase.
- Potřeba Poznání co a jak máme dělat : Potřeba poznávat nejen formální povinnosti a nutný rozsah jejich plnění, ale také jak je máme splnit a na co si dát pozor.
- Potřeba Stanovení záměrů a projektů jež chceme dělat : Pro samotné IT ale především pro zlepšování služeb úřadu je nezbytné si dostatečně dopředu stanovit nejen cíle, ale i záměry jež budou tyto cíle naplňovat. Záměry jsou povinnou součástí IK a je to jediné závazné místo, kde jsou záměry stanoveny a kde se vyhodnocují.
- Potřeba Strategický rámec a úkoly pro rozvoj IT : Potřebujeme mít jasnou strategii a tu řádně realizovat jako základní rámec pro všechny činnosti v rámci správy a rozvoje IT. Strategie musí být jasná a srozumitelná, akceptovaná a schválená vedením a bude tedy pro nás závazná.
- Potřeba Lepší pozice vůči dodavatelům : Vzhledem k nedostatku zaměstnanců a k nedostatku odborných a věcných znalostí, máme dost nevýhodnou pozici při jednání s dodavateli a dostáváme se tak do nevýhodných vztahů. Potřebujeme lepší znalosti a mít větší možnosti rovnocenného jednání s našimi dodavateli informačních systémů.
☑️2.2.2. Elektronizace zdravotnictví
Legislativní rámec pro elektronizaci zdravotnictví definují dva hlavní předpisy, nicméně jeho součástí jsou i jednotlivé povinnosti z různých dalších agendových zákonů, třeba legislativa ke zdravotnímu pojištění.
Dvěma hlavními předpisy jsou:
1) Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví 325/2021 Sb. (zákon o eZdravotnictví): Jde o hlavní předpis určující celý rámec elektronizace zdravotnictví.
- Stanovuje pojmy, rámec a definuje samotné elektronické zdravotnictví a jeho součásti.
- Určuje povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb (role Zapisující osoba, Oprávněná osoba a Pověřená osoba).
- Určuje povinnosti a především práva pacientů v rámci elektronizace a to včetně přístupu k údajům a ke službám.
- Definuje kmenové registry: Kmenový registr pacientů, Kmenový registr zdravotnických pracovníků a Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb. A stanovuje povinnosti tyto kmenové registry využívat jako jediný zdroj identity osoby, upravuje také identifikátory v těchto registrech a také stanovuje povinnosti je využívat jak v systémech poskytovatelů, tak při výměně dat.
- Zavádí technický integrační systém Integrované datové rozhraní resortu (IDRR) a říká, co IDRR má dělat a kdo a kdy jej musí či může využívat.
- Zavádí jako jediný zdroj elektronické identity zdravotnického pracovníka jeho identitu v kmenovém registru a prostředek identifikace jeho kartu zdravotnického pracovníka obsahující resortní certifikáty pro identifikaci, autorizaci a podepisování výstupů a údajů předávaných mimo poskytovatele.
2) Zákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb 372/2011 Sb. (zákon o zdravotních službách): Tento předpis stanovuje celý rámec poskytování zdravotních služeb, definuje roli poskytovatele a stanovuje jeho povinnosti a stanovuje povinnosti i ostatním aktérům. Klíčová novela 240/2024 Sb.. Nicméně z pohledu elektronizace především
- Stanovuje rámec pro vedení zdravotnické dokumentace a to nově především vedení elektronické zdravotnické dokumentace (EZD) - tedy zdravotnické dokumentace v elektronické či kombinované podobě.
- Stanovuje procesní a technické povinnosti pro správu a vedení elektronické zdravotnické dokumentace a požadavky na informační systém poskytovatele.
- Definuje další důležité centrální informační systémy ve zdravotnictví pod souhrnným označením Národní zdravotní informační systém (NZIS) rozdělený do samostatných či propojených komponent pro konkrétní účely. A stanovuje povinnosti poskytovatelům předávat data do NZIS.
Zcela klíčovou je pak novela 240/2024 Sb., kterou se do zákona [predpis:372/2011]] zakotvuje Nový rámec vedení zdravotnické dokumentace. Kromě samotných zákonů jsou závazné i další předpisy jako
- Vyhláška o vedení zdravotnické dokumentace (připravuje se nová verze)
- Požadavky na druhy a kategorie elektronických zdravotních záznamů (EHR) vyhlášené NCEZ
Pro nás jako nemocnici je zcela zásadní, že na základě stávajících vztahů se současným dodavatelem nelze tyto požadavky splnit ve stávajícím řešení nemocničního systému a proto PNB jako jedenu z hlavních aktivit bude poptávat řeśení nového NIS.
2.2.3. Modernizace nemocnice
☑️2.2.4. Další oblasti elektronizace a digitalizace
Níže je tabulka s přehledem současného stavu dle jednotlivých souborů činností a vní jsou uvedené i záměry změn v rámci IK.
2.2.5. Vnitřní motivace a potřeby změn
2.3. Navržený cílový stav architektury
2.4. Plán realizace změn informačních systémů nemocnice
3. Přehled řízení informatiky
3.1. Popis stávajícího stavu řízení informatiky
3.1.1. Obecný popis řízení a rozvoje informatiky v nemocnici
🖌️3.1.2 Řízení ICT prostředků pro poskytování zdravotních služeb
Hlavním informačním systémem (NIS) je v PNB systém HIPPO, ten spravuje OIT po technické stránce. Systém je provozován na infrastruktuře PNB, tedy v našem datovém centru ve virtualizačním prostředí.
OIT je technický správcem HIPPO a řeší dosud i komunikaci s doavatelem, řízení změn a řešení poblémů s funkčností systému.
Analýzou právního vztahu a historie pořízení a změn stávajícího řešení bylo zjištěno, že současný vztah s dodavatelem je ze smluvního hlediska nevyhovující a proto byla uzavřena smlouva o narovnání. Pro pořízení nového řešení NIS je v PNB spuštěn projekt, jehož cílem je náhrada stávajícího řešení na základě transparentního výběru řešení ISPZS.
3.1.3 Pořizování, provoz a rozvoj informačních systémů
3.2. Popis důvodu pro změny řízení informatiky
Pro změnu řízení včetně řízení informaciky jsou pro nás důležité následující věci:
- Nemocnice je nově státní právnická osoba a tedy na ní dopadají povinnosti dlouhodobého řízení
- ICT se v naší nemocnici tak rozrostlo, že je třeba skutečně striktně začít oddělovat, co útvar ICT dělat má a co by měly dělat útvary jiné, třeba věcní správci, apod. Změnilo se vnímání důležitosti skutečného strategického řízení nemocnice, což samozřejmě nesouvisí jen s ICT, ale i s dalšími oblastmi, jako je například ekonomika, správa dokumentů, veřejné zakázky, personální řízení, apod.
V PNB jsme využili dostatečně dlouhé doby pro analýzu a přípravu IK a v rámci reorganizace jsme provedli lepší organizační členění nemocnice, reorganizaci jednotlivých činností souvisejících zejména s účelem našich informačních systémů apo. Byl vytvořen provozně administrativní úsek, v němž bude také nově zařazen útvar ICT, ale i další průřezové činnosti.
[Michal Rada (PNB)]Sem asi něco k IČR a možná vybrané cíle z IKČR pokud se mě biude chtít
Kromě adoptovaných cílů z IKČR jsme v PNB v souvislosti s ICT identifikovali a přijali následující vlastní cíle:
[Miroslav Pavelka]Odsouhlasit jako finální do návrhu IK
[Michal Rada (PNB)]Odstranit nepotřebné řádky apokud jsou nové tak doplnit do archimate
[Michal Rada (PNB)]Až bude finál tak pro dokument IK odstranit nepotřebné sloupce než se to označí za hotové
3.3.Navržený cílový stav řízení informatiky
☑️3.3.1 Obecný popis cílového stavu
Řízení rozvoje informačních a komunikačních technologií v Psychiatrické nemocnici Bohnice bude založeno na systematickém a koncepčním přístupu s důrazem na efektivitu, bezpečnost a udržitelnost. Základním předpokladem pro úspěšný rozvoj ICT je jasné rozdělení rolí a odpovědností mezi vedením nemocnice, které stanovuje strategické priority a schvaluje klíčové projekty, IT oddělením zajišťujícím technickou realizaci a odbornými útvary definujícími konkrétní požadavky na funkcionalitu systémů. Pro zajištění efektivního řízení rozvoje ICT budeme využívat standardizované procesy plánování, realizace a kontroly. Pravidelně analyzujeme potřeby uživatelů, vyhodnocujeme technologické trendy a vytváříme krátkodobé i střednědobé plány rozvoje. Při realizaci projektů klademe důraz na profesionální projektové řízení, standardizované postupy nasazování nových řešení a minimalizaci dopadu na běžný provoz nemocnice. Součástí řízení je také pravidelný monitoring využití systémů a vyhodnocování efektivity investic. Klíčovým aspektem řízení rozvoje ICT bude důsledné řízení rizik a zajištění kybernetické bezpečnosti. Budeme pravidelně aktualizovat analýzu rizik, implementovat preventivní opatření a udržovat plány kontinuity provozu kritických systémů. V oblasti financování ICT projektů budeme uplatňovat principy transparentního rozpočtování, pravidelně vyhodnocovat návratnost investic a aktivně vyhledávat dotační příležitosti. Řízení rozvoje ICT budeme vnímat jako kontinuální proces, který musí pružně reagovat na měnící se potřeby nemocnice, vývoj technologií i legislativní požadavky. Proto budeme pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat naše postupy a priority tak, aby ICT infrastruktura a služby optimálně podporovaly poskytování zdravotní péče a efektivní fungování nemocnice.
3.3.2 Změna organizace řízení
3.3.3 Cíle a principy
3.4 Popis klíčových změn a projektů
3.4. Plán realizace změn pro dosažení cílového stavu řízení informatiky
4. Dokumentace o správě informační koncepce orgánu veřejné správy
Aktuální verze informační koncepce je uvedena na webových stránkách XXX na adrese XXX.
☑️4.1. Platnost informační koncepce orgánu veřejné správy
Tato informační koncepce je platná od pak doplnit datum platnosti 1.12.2024. Vyhodnocení a aktualizace bude realizována průběžně s tím, že hlavní aktualizace bude v roce 2026.
🖌️4.2. Postupy při vyhodnocování dodržování informační koncepce orgánu veřejné správy
Nemocnice bude průběžně na pracovní úrovni vyhodnocovat naplňování a uplatňování této informační koncepce a to zejména následujícími procesy:
- Vydání informační koncepce OVS : Orgán veřejné správy vydává informační koncepci orgánu veřejné správy na období 5 let (určuje § 4 odst. 1 vyhlášky 360/2023)
- Zveřejnění informační koncepce OVS : Orgán veřejné správy zveřejňuje informační koncepci orgánu veřejné správy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (určuje § 4 odst. 4 vyhlášky 360/2023)
- Vyhodnocení plnění informační koncepce OVS : Orgán veřejné správy provádí vyhodnocení dodržování informační koncepce orgánu veřejné správy alespoň jednou za 2 roky ode dne jejího vydání nebo změny. (určuje § 4 odst. 5 vyhlášky 360/2023)
- Aktualizace informační koncepce OVS podle skutečnosti : Orgán veřejné správy uvádí informační koncepci orgánu veřejné správy do souladu se skutečným stavem, a to nejpozději do 6. měsíců ode dne, kdy informační koncepce orgánu veřejné správy přestala odpovídat skutečnému stavu. (určuje § 4 odst. 2 vyhlášky 360/2023)
Pro vyhodnocování IK jsou stanovena následující pravidla:
- Odborné útvary provádějí své odborné činnosti výhradně v souladu a při respektování platné informační koncepce OVS.
- Informační koncepce, její principy, zásady, cíle, postupy a záměry, je závazná pro všechny útvary a všechny vedoucí pracovníky, včetně vrcholového vedení.
- Pokud se reálný stav ICT a služeb liší od aktuálně platné informační koncepce, či od plánované realizace v ní uvedených záměrů, je to podklad pro aktualizaci informační koncepce.
- V určeném období (minimálně jednou za dva roky) se provádí vyhodnocení plnění informační koncepce, které spolu s aktualizovanou IK schvaluje vedení. Součástí vyhodnocení jsou také informace o nedostatečném uplatňování IK v praxi a přijaté kroky.
- Nenaplňování a nebo rozpory IK se skutečností jsou rizikem podle řízení rizik organizace.
🖌️4.3. Postupy při provádění změn informační koncepce orgánu veřejné správy
Informační koncepce se v případě potřeby aktualizuje a to na základě vyhodnocení, které obsahuje:
- Posouzení platnosti principů, zásad, cílů a záměrů z aktuální IK a posouzení posunu v jejich realizaci
- Vyhodnocení změn ve zhodnocení podle rámce IKČR či ostatních rámců uvedených v příslušné příloze
- Vyhodnocení realizace či posunu záměrů, doplnění nových záměrů a uzavření realizovaných záměrů z aktuální IK
☑️4.4. Změnové listy, kterými byla informační koncepce orgánu veřejné správy změněna
Toto je první verze IK.
5. Datové přílohy informační koncepce
☑️5.1. Přehled obecných rolí nemocnice
- V tabulce jsou uvedené obecné role, jak jsou definovány jednotlivými právními předpisy a to včetně jejich určení.
☑️5.2. Tabulky zhodnocení současného stavu a změn
Soulad s procesy požadovanými dlouhodobým řízením IS
[Michal Rada (PNB)]nahradit {{kus do IK PNB zhodnocení procesů.md}}
Zhodnocení souladu s principy elektronizace zdravotnictví
Vyhodnocení stavu dle klíčových oblastí architektury
[Michal Rada (PNB)]{{kus do IK PNB zhodnocení klíčové oblasti.md}}
Vyhodnocení souladu s principy a zásadami IKČR
[Michal Rada (PNB)]{{kus do IK PNB zhodnocení IKČR principy a zásady.md}}
5.3. Přehled informačních systémů a aplikací klíčových pro nemocnici
5.4. Přehled záměrů IK
5.5. Přehled nutných součinností
[Michal Rada (PNB)]Úplně na konci práce odstranit permalink z include
[Michal Rada (PNB)][✓ Michal Rada (PNB), 2024-11-06]Testovací export do ODT a PDF