Wiki k digitalizaci PNB

Nástroje pro tento web


pnb:tvorba-ik-pnb:informacni-koncepce-pnb

Obsah

Informační koncepce PNB

Psychiatrická nemocnice Bohnice

Informační koncepce OVS


1. Úvod

🖋1.1. Identifikace Informační koncepce

Psychiatrická nemocnice Bohnice (dále také jako PNB) vydává tuto Informační koncepci podle Zákona 365/2020 a Vyhlášky 360/2023

  • Název organizace: Psychiatrická nemocnice Bohnice
  • Typ organizace: Jiný orgán veřejné správy, státní právnická osoba, Veřejnoprávní nemocnice
  • Funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví
  • IK vypracovali: Odbor informatiky PNB, architektura PNB
  • Datum schválení IK: doplnit pak datum schválení
  • Platnost IK: od prosince 2024
  • Zodpovědný zaměstnanec: Doplnit kdo je zodpovědný zaměstnanec, teď je tam Miroslav Pavelka, vedoucí OIT
  • Atestace IK: Pak doplnit informace o atestaci
  • IK je zveřejněna na webových stránkách organizace na adrese doplnit URL kde bude IK

🖋1.2. Manažerské shrnutí Informační koncepce OVS

Tato informační koncepce se vydává na dobu pěti let s platností od prosince 2024. IK se vyhodnocuje pravidelně v dvouletých intervalech, výsledky vyhodnocení jsou součástí IK a zohledňují se v jejích následujících verzích.

Psychiatrická nemocnice Bohnice je podle zákona o informačních systémech veřejné správy orgánem veřejné správy a to konkrétně tzv. státní právnickou osobou a tedy má povinnosti týkající se dlouhodobého řízení dle vyhlášky o dlouhodobém řízení.

  • IK zpracoval tým pod vedením Odboru informatiky, poradou vedení byla projednána a schválena Doplnit datum porady schválení. Sledováním plnění a vyhodnocováním IK je pověřen náměstek řídící Provozně administrativní úsek PNB, ostatní útvary poskytují součinnost. Toto je první verze IK.
  • Řízením organizace se věnuje kolektivně vedení, jeho organizační struktura odpovídá i funkcím v rámci porady vedení. Za řízení IK zodpovídá provozně-administrativní úsek. Za řízení informatiky zodpovídá Odbor informatiky. Pro plnění IK jsou zásadní také následující útvary: Ekonomický úsek, Právní odbor, Odbor bezpečnosti A DALší, po věcné stránce zejména Úsek lékařské péče. Organizační struktura organizacei s oblastmi činnosti je zveřejněna na webových stránkách na adrese https://bohnice.cz/povinne-zverejnovane-informace/

Jako hlavní závěry shrnutí stávajícího stavu lze uvést:

  • PNB je řízena na základě procesního řízení a řízení kvality, ovšem pouze v rámci odborných lékařských procesů a poskytování zdravotních služeb, v rámci provozních činností nás toto čeká v následujícím období.

Psychiatrická nemocnice Bohnice (dále jen PNB) se v následujícím období bude věnovat zejména těmto oblastem:

  • xxx
  • [ ] doplnit to důležité co budeme dělat

☑️1.3. Specifické postavení nemocnice a vazba na řízení IT

Státní nemocnice je dle zákona o ISVS sice orgánem veřejné správy (jde o Státní právnickou osobu), ale fakticky nevykonává veřejnou správu a není orgánem veřejné moci podle zákona o základních registrech. Její hlavní úlohou je léčit pacienty a poskytovat jim zdravotní a další služby, i proto má velice specifické ICT prostředky a obdobně specifické potřeby řízení informatiky. Rámec informačních koncepcí v ČR je optimalizován především na úřady, které spravují informační systémy veřejné správy se všemi souvisejícími požadavky eGovernmentu, nemocnice ISFS nemá a proto je i přístup k IK odlišný od úřadů.

Základními odlišnostmi nemocnic, které se promítají i do IK jsou:

  • nejsou primárně orgány veřejné moci a nemají povinnosti související s výkonem agend, poskytováním digitálních služeb a propojeným datovým fondem - tedy jejich systémy nemají plnit související technické požadavky a nelze se z jejich plnění v IK zodpovídat
  • nespravují a neprovozují informační systémy veřejné správy - nemohou tedy řešit soulad s povinnostmi týkajícími se ISVS včetně využívání sdílených služeb pro ISVS, jako je propojení přes EGSB, apod. Přesto mohou s přizpůsobením adoptovat principy pořízení a správy systémů z dlouhodobého řízení na svoje klíčové systémy
  • Jejich hlavní oblasti činnosti se týkají jejich role poskytovatelů zdravotních služeb, mají velice specifické druhy klíčových systémů (souhrnně nazývané nemocniční informační systémy) a na tyto systémy se musí primárně vztahovat požadavky dlouhodobého řízení, proto je struktura IK tomuto specificky přizpůsobena
  • Nemají takové personální, ekonomické a znalostní prostředky pro tak komplexní řízení ICT jako třeba u ministerstva a tedy i požadavky na řídící procesy se musí zjednodušit a přizpůsobit jejim možnostem, zároveň by se neměla uměle snižovat jejich kvalita a neúměrně se zvyšovat související administrativa

Z těchto důvodů je struktura i obsah IK přizpůsobena a doplněna o specifika digitalizace v oblasti zdravotnictví, zdravotnické dokumentace a sdílení elektronických zdravotních záznamů, což nahrazuje sdílení údajů a služby veřejné správy u úřadů. Dále se v IK klade důraz na zjednodušený popis současného stavu a potřeb změn u těch nejdůležitějších oblastech v nichž již nyní i SPO má určité digitalizační povinnosti.

Cílem informační koncepce jako takové není bezezbytku naplnit veškeré kapitoly určené ve vvzorových osnovách pro úřady, ale splnit věcnou roli praktické a realizovatelné a vyhodnotitelné koncepce v orgánu veřejné správy. Je tedy důležité popsat zejména aspekty jež se týkají systémů pro fungování nemocnice jako poskytovatele zdravotních služeb, včetně budoucích povinností k elektronizaci zdravotnictví.

2. Plán rozvoje informačních systémů orgánu veřejné správy

2.1. Popis stávajícího stavu architektury nemocnice

🖌️2.1.1. Poslání nemocnice a jeho plnění (motivační architektura)

Nemocnice je z pohledu právních předpisů v určitých rolích. Jde především o veřejnoprávní role, přičemž nově je také jako státní právnická osoba Také orgán veřejné správy a díky tomu má miniální povinnosti k dlohhodobému řízení a informační koncepci.

Role jsou uvedeny v kapitole 5.1.

Primárním úkolem nemocnice je poskytovat zdravotní služby a tomu by se mělo přizpůsobit fungování jako organizace.

Níže je znázorněna základní motivační architektura v PNB, podrobněji je udržována v rámci architektury, jež je přílohou této IK.

[Michal Rada (PNB)]Diagram motivační architektury

[Michal Rada (PNB)]Z motivace opsat to důležité sem

Kromě samotné nemocnice je důležitým zainteresovaným subjektem pochopitelně i pacient jako náš klient.

Nemocnice jako stakeholder má následující obecné potřeby jako motivátory:

  • Potřeba Poskytovat kvalitní zdravotní péči : Poskytovatel zdravotních služeb má hlavní úkol a to je poskytovat zdravotní služby, jeho to jeho primární potřeba to včetně sledování a zlepšování kvality služeb vůči pacientům.
  • Potřeba Rozvoj nemocnice : Díky digitalizaci se musí snižovat interní zátěž na zaméstnance nemocnice a tím může vzniknout personální, ekonomický a odborný prostor pro další rozvoj, třeba ke zlepšování jiných služeb a nebo v rámci výzkumu a vývoje.
  • Potřeba Zvýšení efektivity správnou digitalizací nemocnice : Digitalizace neslouží jen k modernizaci předávání údajů mezi poskytovateli a s dalšími účastníky elektronizace zdravotnictví, ale především pro zlepšení a zefektivnění fungování nemocnice, zlepšení péče o pacienty a také zjednodušení práve lékařů a zdravotnických pracovníků.
  • Potřeba Zajištění příjmů z vykázané péče : Nemocnice jako každý poskytovatel poskytuje také a především služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a za ně musí včas a v plném rozsahu, je důležité zpracovat podklady, předat pojišťovně a aktivně vynucovat plnění povinností ze strany pojišťovny.
  • Potřeba Přívětivé prostředí pro pacienty : Pacientům neposkytujeme jen zdravotní služby, řada z nich tráví bohužel v nemocnici i dost svého času. Moderní ICT může přispět k pohodlí a lepšímu prostředí pro pacienty a k poskytování dalších nezbytných služeb.
  • Potřeba Podmínky a prostředí pro zaměstnance : Modernizace a efektivní využívání ICT musí vést ke zlepšení podmínek a snížení administrativní zátěže zaměstnanců.

🖌️2.1.2. Fungování nemocnice (byznysová architektura)

V rámci PNB bylo veškeré byznysové fungování pro lepší uchopení rozděleno do několika věcných oblastí.

Pro lepší uchopení a skladbu jednotlivých podrobných povinností, jsou povinnosti související s digitalizací rozděleny do následujících skupin:

Rámcová oblast Popis
Ambulantní péče Oblast byznysového fungování nemocnice\: Sem se počítá veškerá ambulantní a ordinační péče, kromě péče lůžkové.
Dokumentace a ochrana údajů Oblast byznysového fungování nemocnice\: Správa a vedení zdravotnické dokumentace a dokumentace fakultní nemocnice, včetně ochrany osobních údajů a údajů o pacientech a jejich bezpečnost.
Laboratoře Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem provozu laboratoří a vyhodnocování laboratorních vyšetření a zpracování vzorků.
Lékárna a příprava léčiv Oblast byznysového fungování nemocnice\: Nemocnice provozují lékárnu a to jak pro vnitřní potřebu léků, tak i pro klienty i mimo nemocnici. Také zahrnuje přípravu a výdej léčiv a přípravků v režimu lékárny a výdej na eRecept
Lůžková péče Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem lůžkové péče a hospitalizací.
Poskytování sociálních služeb Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem poskytování sociálních služeb zejména dle zákona 108/2000 i v kombinaci se zdravotními službami.
Provoz nemocnice Oblast byznysového fungování nemocnice\: Vše kolem celého provozu nemocnice. Od ICT, majetku, ekonomiky, spisové služby, zakázek až po autoprovoz či prádelny. Tedy vše co není přímo poskytováním zdravotních či sociálních služeb.
Specializované vyšetření Oblast byznysového fungování nemocnice\: Specializovaná odborná vyšetření jak v rámci ambulantní i v rámci lůžkové péče. Cokoliv od očního vyšetření až po rentgen či MR.

Tabulka 1: Základní oblasti byznysového fungování nemocnice

  • Tyto oblasti jsou jako základní rozdělení byznysového fungování nemocnice uvedeny také v rámci byznysové architektury.

Tyto oblasti jsou zaneseny v rámci byznysové architektury pro účely vazeb na jednotlivé aplikace a systémy.

PNB má dále velice detailně zpracovanou procesní mapu nemocnice, kde je cca xxx jednotlivých procesů, procesní mapa se v PNB aktivně využívá jak pro sledování fungování nemocnice, tak pro školení a pro řízení procesní kvality.

V rámci informatiky a informačních systémů jde o podporu následujících oblastí povinností týkajících se digitalizace

Soubor Popis povinností Předpisy MP
Ekonomické agendy V oblasti účetnictví, správy a kontroly rozpočtu a dalších ekonomických agend má i nemocnice jako povinný subjekt dle národní i evropské legislativy řadu obecných povinností a povinností něco řádně evidovat. xxx NE
Elektronická fakturace Nemocnice jako subjekt veřejného investování má dle evropské i národní legislativy povinnost přijímat a zpracovávat elektronické faktury, tedy faktury ve standardu XML xxx NE
Personalistika a řízení lidských zdrojů V oblasti personální agendy mají nemocnice dodatečné povinnosti jak související s informačním systém, tak i s personalistikou směrem ke zdravotnickým pracovníkům zákon 325/2021, xxx Částečně
Řídící kontrola a interní schvalování Nemocnice jako OVS má v rámci povinností finanční kontroly a řídící kontroly a dle další legislativy zajistit řádné interní schvalování vnitřních dokumentů v digitální podobě se splněním všech technických požadavků zákon 499/2004, zákon 320/2001, další NE
Dlouhodobé řízení ICT Některé veřejnoprávní nemocnice zřízené ministerstvem jsou také orgány veřejné správy a mají uplatňovat procesy dlouhodobého řízení ICT/IS. Je vhodné je implementovat jen v nutném rozsahu, neboť procesy uvedené ve vyhlášce o dlouhodobém řízení jsou aplikovány na úřady a ne na specifika nemocnice. Zákon 365/2000, vyhláška 360/2023
Elektronické zadávání veřejných zakázek Veřejný zadavatel jako veřejný subjekt musí zadávat veřejné zakázky elektronicky, tedy v souladu s legislativou o zadávání veřejných zakázek a využívat elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek. Má ale i další povinnosti, jako je výkon spisové služby a všechny povinnosti týkající se dokumentů u celé dokumentace veřejné zakázky, apod. Zákon 134/2016 Ano
Evidence a zveřejňování smluv Subjekt veřejného investování, tedy také všichni veřejnoprávní zadavatelé musí zveřejňovat smlouvy V Registru smluv. Ale mají i další povinnosti, jako je evidence smluv a nebo výkon spisové služby nad smlouvou jako dokumentem a další. Zákon 340/2015 Ne
Informační koncepce Veřejnoprávní nemocnice si musí zpracovat svoji informační koncepci podle zákona o ISVS a pravidelně ji vyhodnocovat a udržovat ji v aktuálním stavu. Svoji IK předkládá také DIA. Zákon 365/2000 Částečně
Jiná konverze do digitálního dokumentu Veřejnoprávní nemocnice není orgánem veřejné moci pro možnosti využívat systém CZECHpoint, tedy nemůže realizovat autorizovanou konverzi. Proto pro splnění povinností digitalizovat dokumenty musí využít formu jiné konverze podle zákona o spisové službě a vyhlášky. Zákon 300/2008 a Zákon 499/2004 Ano
Opatřování dokumentů kvalifikovanými validačními prvky Podle legislativy ke spisové službě a EIDAS každý vlastní digitální dokument musí opatřit kvalifikovanými validačními prvky. Tedy kvalifikovaným podpisem či pečetí a vždy i kvalifikovaným časovým razítkem. Musí k tomu využít příslušné služby podle QTSP a EIDAS. Pozor ale na to, že se to netýká zdravotnické dokumentace, kde je zákonem o eHealth stanoven jiný mechanismus validací. zákon 297/2016 a zákon 499/2004 Ano
Pořizování cloudu podle katalogu cloud computingu Veřejnoprávní nemocnice smí jako nově definovaná skupina orgánů veřejné moci využívat výhradně takové cloudové služby a produkty, které jsou zapsány v Katalogu cloud computingu a které pořídila s využitím DNS a nebo údajů z katalogu. Zákon 365/2000 Ano
Poskytování informací na žádost a zveřejněním Veřejnoprávní nemocnice je Veřejný podnik a tedy má povinnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon 106/1999 Ano
Poskytování údajů do informačních systémů veřejné správy podle zákonných povinností Tam kde má Veřejnoprávní nemocnice podle jednotlivých zákonů povinnosti zapisovat údaje do ISVS či předávat údaje do ISVS, tak musí činit dle všech povinností EG i jednotlivých povinností z agendového zákona, chová se přitom také jako soukromoprávní uživatel údajů. různé zákony Ne
Povinnosti při využívání služeb cloud computingu Pokud se využívá cloud, musí toto využívání Veřejnoprávní nemocnice zapsat do Katalogu cloud computingu a musí splnit veškeré příslušné povinnosti související s cloudem, podle zákona o ISVS i podle zákona o KB a jejich vyhlášek. Zákon 365/2000 Ano
Prověřování validity dokumentů od veřejnoprávních původců Veřejnoprávní nemocnice při výkonu spisové služby musí mimo jiné v rámci příjmu dokumentu prověřit zda dokumenty od veřejnoprávního původce mají kvalifikované validační prvky. Pokud ne, takové dokumenty právně neexistují a musí se k nim tak i chovat. Zákon 499/2004 Částečně
Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací a jejich obsahu Jako povinný subjekt veřejného sektoru podle zákona o přístupnosti musí Veřejnoprávní nemocnice zajistit přístupnost svých webových stránek a aplikací a pokud má tak i mobilních aplikací, tím umožní plný přístup i osobám se zdravotním postižením, má podle zákona i další doplňující povinnosti. Zákon 99/2019 Ano
Publikování povinných informací o organizaci Podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí Veřejnoprávní nemocnice jako povinný subjekt a zároveň jako nově definovaný tzv. Veřejnoprávní podnik poskytovat základní informace o sobě, svojí struktuře, legislativě a dokumentech a svých činnostech a postupech apod. Zákon 106/1999 a Vyhláška 515/2020 Částečně
Soulad s IKČR Veřejnoprávní nemocnice musí nejen svoji koncepci, ale i aktivity k rozvoji svého ICT mít v souladu s rámcem IKČR. Pro Veřejnoprávní nemocnice je zásadní soubor cílů a principů a zásad, technické části rámce IKČR se logicky budou vztahovat jen na ty případy, kdy půjde o vazby na ISVS. Veřejnoprávní nemocnice má IKČR adoptovat do své IK. Zákon 365/2000 Částečně
Správa a ohlášení informačních systémů soukromoprávních uživatelů údajů Veřejnoprávní nemocnice jako soukromoprávní uživatel údajů podle zákona o základních registrech musí vytvořit a ohlásit systémy soukromoprávního uživatele údajů pokud tyto systémy mají využívat referenční údaje a nebo agendové údaje ze zákona. Části takových systémů musí spravovat a rozvíjet dle povinností zákona o ISVS a takové systémy musí využívat referenční rozhraní a být ohlášeny v RPP. Zákon 111/2009 a zákon 365/2000 Ano
Vazby na ISVS Pokud bude Veřejnoprávní nemocnice ze svých systémů uskutečňovat vazby na ostatní ISVS spravované orgány veřejné moci, bude tak činit v souladu s povinnostmi provazby mezi ISVS. zákon 365/2000 a zákon 111/2009 Ano
Vnitřní kontrola a interní audit Orgán veřejné správy jako povinný subjekt vnitřní kontroly musí mít zavedený systém vnitřní kontroly a interního auditu, který bude zahrnovat i povinností, doložitelnost fungování organizace a doložitelnost kroků řídící kontroly a schvalování.. Zákon 320/2001 ne
Výkon spisové služby Veřejnoprávní nemocnice je v roli veřejnoprávního původce podle zákona o archivnictví a spisové službě a musí vykonávat spisovou službu v elektronické podobě v plném rozsahu, musí splnit jak zákon, tak i procesní vyhlášku a technicky i NSESSS. Zákon 499/2004, Vyhláška 529/2016 Částečně
Výroční zpráva o poskytování informací Veřejnoprávní nemocnice musí jako veřejný podnik a povinný subjekt podle zákona o informacích zpracovávat výroční zprávu. Tu zpracovává nově zápisem do Centrálního registru výročních zpráv u MV, čímž se jí tato povinnost a související povinnosti zjednoduší. Zákon 106/1999 Ano
Využívání údajů jako soukromoprávní uživatel údajů V případech stanovených zákonem Veřejnoprávní nemocnice jako soukromoprávní uživatel údajů musí využívat referenční údaje ze základních registrů a agendové údaje z agendových informačních systémů a přistupovat k nim referenčním rozhraním. Zákon 111/2009 Ano
Zpracování osobních údajů podle GDPR Veřejnoprávní nemocnice jako veřejný subjekt musí zpracovávat osobní údaje podle GDPR a mít zavedený systém ochrany osobních údajů a zpracování osobních údajů. Zákon 110/2019 Ne

Tabulka 2: Soubory povinností nemocnice související s digitalizací

  • Dekompozice je po logických souvislých oblastech, nikoliv po jednotlivých zákonech
  • Pole MP vyznačuje, zda jde o obecné digitální povinnosti uvedené v Mapě povinností

🖌️ 2.1.3. Informační systémy nemocnice určené pro poskytování zdravotních služeb

Pro nás je nejdůležitější nemocniční informační systém, nově informační systém poskytovatele zdravotních služeb. Protože jsme zároveň poskytovatele sociálních služeb, pro naše základní fungování je důležitý i systém pro evidenci a zprávu poskytovaných sociálních služeb.

  • Informační systém NIS HIPO : Nemocniční informační systém HIPO, modulární řešení ISP pro psychiatrické nemocnice, jde o Informační systém poskytovatele zdravotních služeb
  • Informační systém CYGNUS (sociální služby) : Informační systém pro poskytovatele sociálních služeb, vede evidenci služeb a jejich poskytování.

🖌️2.1.4. Informační systémy určené pro provoz a fungování nemocnice

Jako klíčové provozní systémy považujeme následující:

  • Informační systém FormFlow ESSL je Kategorie IS Elektronický systém spisové služby podle § 63, odst. 3 a související, zákona 499/2004 a § 1 odst. 4 písm b) zákona 365/2000
  • Informační systém Helios Pantheon je Kategorie IS Informační systém pro vedení účetnictví nebo řízení finančních zdrojů podle § 1 odst. 4 písm. c) zákona 365/2000 Zákony 563/1991 a 218/2000 a 219/2000
  • Informační systém QlikView BI je Kategorie IS Informační systém pro vedení účetnictví nebo řízení finančních zdrojů podle § 1 odst. 4 písm. c) zákona 365/2000 Zákony 563/1991 a 218/2000 a 219/2000
  • Informační systém Vema (HR) je Kategorie IS Informační systém pro řízení lidských zdrojů a odměňování podle § 1 odst. 4 písm. a) zákona 365/2000 a třeba zákon 234/2014 nebo zákon 312/2002
  • Informační systém ShiftMaster (plánování lidských zdrojů) je Kategorie IS Informační systém pro řízení lidských zdrojů a odměňování :
  • Informační systém Groupwise je Kategorie IS Systém elektronické pošty podle § 1 odst. 4 písm. d) zákona 365/2000

Nutno ovšem podotknout, že stávající systém pro elektronickou poštu agendy nám již nevyhovuje A budeme přecházet na nějaké jiné a modernější a hlavně standardizované řešení.

2.1.5. Ostatní informační systémy a aplikace

🖌️🖼️2.1.6. Integrace mezi systémy a na externí systémy

Obecně realizujeme integraci ze stávajícího NIS HYPPO na systémy Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro konturo kontrolu léčiv a Ústavu zdravotnických informačních systémů.

  • [ ] diagram integrací aplikací od Abel

Dále máme integrovaný elektronický systém spisové služby na ISDS pro ovládání naší datové schránky. Nikoliv sice přímou integrací, ale údaje si vyměňujeme také se zdravotními pojišťovnami s ohledem na vykazování hrazené péče a také využíváme služby Centrálního registru pojištěnců pro zjištění zdravotního pojištění pacienta, příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a registrovaným kapitálním registracím k praktickým lékařům.

Pro výměnu některé zdravotnické dokumentace využíváme komerční službu systému eZpráva.

🖌️🖼️2.1.7. Zajištění technologií a infrastruktury nemocnice (technologická architektura)

Obecně máme sice chod systémů a infrastrukturu zajištěny, ovšem v blízké době budeme muset některé prostředky obnovit.

  • Veškeré systémy provozujeme na vlastních prostředcích ve vlastní infrastruktuře.
  • V rámvi areálu máme vnitřní areálovou optickou síť, kterou zajištěujeme vnitřní propojení obejtků uvnitř, pro přístup ven mimo areál je zajištěno jedním přístupovým bodem.
  • Do areálu jsou dvě nezávislá připojení s možností nahrady. V Infrastrukturu máme rozdělenou do dvou serveroven, vzájemná redundance je zajištěna virtualizací mezi serverovnami, k tomu je zajištěno zálohování a ukládání dat na úložištích, jejichž životnost bude končit a bude potřeba část infrastruktury obnovit.
  • Jako virtualizační platformu vyuźíváme VMWare.
  • Přístup do některých systémů je zajiště prostřednictvím terminálového přístupu z koncových zařízení

2.2. Popis důvodu pro změny architektury nemocnice

☑️2.2.1. Obecné důvody

Jako zdroj motivace pro jakoukoliv změnu, včetně změn v ICT, máme v motivační architektuře následující:

Následující potřeby lze charakterizovat jako interní základní potřeby nemocnice:

  • Potřeba Analýza a příprava na povinnosti k eHealth : Zákon o elektronizaci zdravotnictví pro nás přinese řadu technických i procesních povinností, které budeme muset plnit. Potřebujeme je znát a připravit se na ně na všech úrovních podle rolí, jež budeme v mechanismu eHealth zastávat.
  • Potřeba Zajistit plnění povinností z nové příslušnosti k zákonu 365/2000 : Organizace, které se novelizací podle zákona 471/2022 staly Státními právnickými osobami a nebo Orgány veřejné správy, mají podle zákona o ISVS některé obecné povinnosti, jako je informační koncepce, dlouhodobé řízení ICT, soulad s IKČR a jejím rámcem, stanoviska OHA a další. Tyto povinnosti musí znát a musí se na ně připravit v dostupném čase.
  • Potřeba Poznání co a jak máme dělat : Potřeba poznávat nejen formální povinnosti a nutný rozsah jejich plnění, ale také jak je máme splnit a na co si dát pozor.
  • Potřeba Stanovení záměrů a projektů jež chceme dělat : Pro samotné IT ale především pro zlepšování služeb úřadu je nezbytné si dostatečně dopředu stanovit nejen cíle, ale i záměry jež budou tyto cíle naplňovat. Záměry jsou povinnou součástí IK a je to jediné závazné místo, kde jsou záměry stanoveny a kde se vyhodnocují.
  • Potřeba Strategický rámec a úkoly pro rozvoj IT : Potřebujeme mít jasnou strategii a tu řádně realizovat jako základní rámec pro všechny činnosti v rámci správy a rozvoje IT. Strategie musí být jasná a srozumitelná, akceptovaná a schválená vedením a bude tedy pro nás závazná.
  • Potřeba Lepší pozice vůči dodavatelům : Vzhledem k nedostatku zaměstnanců a k nedostatku odborných a věcných znalostí, máme dost nevýhodnou pozici při jednání s dodavateli a dostáváme se tak do nevýhodných vztahů. Potřebujeme lepší znalosti a mít větší možnosti rovnocenného jednání s našimi dodavateli informačních systémů.

☑️2.2.2. Elektronizace zdravotnictví

Legislativní rámec pro elektronizaci zdravotnictví definují dva hlavní předpisy, nicméně jeho součástí jsou i jednotlivé povinnosti z různých dalších agendových zákonů, třeba legislativa ke zdravotnímu pojištění.

Dvěma hlavními předpisy jsou:

1) Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví 325/2021 Sb. (zákon o eZdravotnictví): Jde o hlavní předpis určující celý rámec elektronizace zdravotnictví.

  • Stanovuje pojmy, rámec a definuje samotné elektronické zdravotnictví a jeho součásti.
  • Určuje povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb (role Zapisující osoba, Oprávněná osoba a Pověřená osoba).
  • Určuje povinnosti a především práva pacientů v rámci elektronizace a to včetně přístupu k údajům a ke službám.
  • Definuje kmenové registry: Kmenový registr pacientů, Kmenový registr zdravotnických pracovníků a Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb. A stanovuje povinnosti tyto kmenové registry využívat jako jediný zdroj identity osoby, upravuje také identifikátory v těchto registrech a také stanovuje povinnosti je využívat jak v systémech poskytovatelů, tak při výměně dat.
  • Zavádí technický integrační systém Integrované datové rozhraní resortu (IDRR) a říká, co IDRR má dělat a kdo a kdy jej musí či může využívat.
  • Zavádí jako jediný zdroj elektronické identity zdravotnického pracovníka jeho identitu v kmenovém registru a prostředek identifikace jeho kartu zdravotnického pracovníka obsahující resortní certifikáty pro identifikaci, autorizaci a podepisování výstupů a údajů předávaných mimo poskytovatele.

2) Zákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb 372/2011 Sb. (zákon o zdravotních službách): Tento předpis stanovuje celý rámec poskytování zdravotních služeb, definuje roli poskytovatele a stanovuje jeho povinnosti a stanovuje povinnosti i ostatním aktérům. Klíčová novela 240/2024 Sb.. Nicméně z pohledu elektronizace především

  • Stanovuje rámec pro vedení zdravotnické dokumentace a to nově především vedení elektronické zdravotnické dokumentace (EZD) - tedy zdravotnické dokumentace v elektronické či kombinované podobě.
  • Stanovuje procesní a technické povinnosti pro správu a vedení elektronické zdravotnické dokumentace a požadavky na informační systém poskytovatele.
  • Definuje další důležité centrální informační systémy ve zdravotnictví pod souhrnným označením Národní zdravotní informační systém (NZIS) rozdělený do samostatných či propojených komponent pro konkrétní účely. A stanovuje povinnosti poskytovatelům předávat data do NZIS.

Zcela klíčovou je pak novela 240/2024 Sb., kterou se do zákona [predpis:372/2011]] zakotvuje Nový rámec vedení zdravotnické dokumentace. Kromě samotných zákonů jsou závazné i další předpisy jako

Pro nás jako nemocnici je zcela zásadní, že na základě stávajících vztahů se současným dodavatelem nelze tyto požadavky splnit ve stávajícím řešení nemocničního systému a proto PNB jako jedenu z hlavních aktivit bude poptávat řeśení nového NIS.

2.2.3. Modernizace nemocnice

☑️2.2.4. Další oblasti elektronizace a digitalizace

Níže je tabulka s přehledem současného stavu dle jednotlivých souborů činností a vní jsou uvedené i záměry změn v rámci IK.

tabulka-pnb-oblasti-povinnosti-a-it-podpora

2.2.5. Vnitřní motivace a potřeby změn

2.4. Plán realizace změn informačních systémů nemocnice

3. Přehled řízení informatiky

3.1. Popis stávajícího stavu řízení informatiky

3.1.1. Obecný popis řízení a rozvoje informatiky v nemocnici

🖌️3.1.2 Řízení ICT prostředků pro poskytování zdravotních služeb

Hlavním informačním systémem (NIS) je v PNB systém HIPPO, ten spravuje OIT po technické stránce. Systém je provozován na infrastruktuře PNB, tedy v našem datovém centru ve virtualizačním prostředí.

OIT je technický správcem HIPPO a řeší dosud i komunikaci s doavatelem, řízení změn a řešení poblémů s funkčností systému.

Analýzou právního vztahu a historie pořízení a změn stávajícího řešení bylo zjištěno, že současný vztah s dodavatelem je ze smluvního hlediska nevyhovující a proto byla uzavřena smlouva o narovnání. Pro pořízení nového řešení NIS je v PNB spuštěn projekt, jehož cílem je náhrada stávajícího řešení na základě transparentního výběru řešení ISPZS.

3.1.3 Pořizování, provoz a rozvoj informačních systémů

3.2. Popis důvodu pro změny řízení informatiky

Pro změnu řízení včetně řízení informaciky jsou pro nás důležité následující věci:

  • Nemocnice je nově státní právnická osoba a tedy na ní dopadají povinnosti dlouhodobého řízení
  • ICT se v naší nemocnici tak rozrostlo, že je třeba skutečně striktně začít oddělovat, co útvar ICT dělat má a co by měly dělat útvary jiné, třeba věcní správci, apod. Změnilo se vnímání důležitosti skutečného strategického řízení nemocnice, což samozřejmě nesouvisí jen s ICT, ale i s dalšími oblastmi, jako je například ekonomika, správa dokumentů, veřejné zakázky, personální řízení, apod.

V PNB jsme využili dostatečně dlouhé doby pro analýzu a přípravu IK a v rámci reorganizace jsme provedli lepší organizační členění nemocnice, reorganizaci jednotlivých činností souvisejících zejména s účelem našich informačních systémů apo. Byl vytvořen provozně administrativní úsek, v němž bude také nově zařazen útvar ICT, ale i další průřezové činnosti.

[Michal Rada (PNB)]Sem asi něco k IČR a možná vybrané cíle z IKČR pokud se mě biude chtít

Kromě adoptovaných cílů z IKČR jsme v PNB v souvislosti s ICT identifikovali a přijali následující vlastní cíle:

[Miroslav Pavelka]Odsouhlasit jako finální do návrhu IK

[Michal Rada (PNB)]Odstranit nepotřebné řádky apokud jsou nové tak doplnit do archimate

[Michal Rada (PNB)]Až bude finál tak pro dokument IK odstranit nepotřebné sloupce než se to označí za hotové

ID Type Name Documentation Specialization
itciladopceikcrnepovinne Goal Adopce přínosných věcí z rámce Informační koncepce ČR Informační koncepce ČR je závazný rámec pro veřejnou správu a v určitých oblastech i pro veřejnoprávní subjekty. I pro ostatní větší instituce však přináší řadu návodných a vhodných postupů, cílů, principů a zásad. Ty pro nás přínosné chceme adoptovat a řídit se jimi a využít tak třeba i souvisejících metodik a návodů. IKČR není jen samotný dokument koncepce, ale obsahuje i Národní architektonický plán, Metody řízení ICT a Znalostní bázi Národní architektury ČR, ze kterých budeme při rozvoji ICT také čerpat. Je třeba na to myslet i proto, že jsme mimo jiné povinným subjektem podle usnesení 86 ke schvalování ICT projektů. Cíl rozvoje
itcildoplnmodprov Goal Doplnění provozních systémů pro efektivní fungování organizace Stávající provozní systémy nechceme nahrazovat, ale modernizovat a doplňovat je o další funkce a propojení. Cílem je využívání efektivních řešení pro získávání a udržování kompletních manažerských dat a všech relevantních informací o provozním fungování instituce a hlubší spolupráce nad těmito daty. Mimo jiné chceme tyto systémy propojovat a víc využívat automatizaci v této oblasti vnitřní digitalizace. Cíl rozvoje
itcilkonsolidaceap Goal | Konsolidace provozních a jednoúčelových aplikací Máme v naší organizaci mnoho jednoúčelových a nestandardních aplikací, a to i přes to, že jejich provoz není systémový a neprošel schvalovacím procesem ICT. Je třeba se o nich dozvědět a postupně je odbourávat do systémově správných řešení splňujících naši strategii a naše zásady a budoucí standardy. Cíl rozvoje
itcilldigevidzdravodok Goal Pokračování digitalizace a řádné vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě Podle stávající právní úpravy jsme povinni vést zdravotnickou dokumentaci v souladu se všemi požadavky stanovenými legislativou, a to jak legislativou týkající se zdravotnické dokumentace, tak i souvisejícími ustanoveními legislativy týkající se vedení dokumentace jako takové. Je kladen důraz na pokračování digitalizace zdravotnické dokumentace a na přípravu a řádné plnění všech povinností týkajících se elektronické zdravotnické dokumentace, zajištění její důvěryhodnosti a integrity a následného sdílení a předávání. Cíl rozvoje
itcilmodernizaceinfrastruktury Goal Modernizace a posilování infrastruktury a technologického hardware Potřebujeme modernizovat technologie v datových centrech a infrastrukturní technologie, kupříkladu servery a Data Storage. Cíl rozvoje
itcilnapravassl Goal Náprava povinností správy dokumentů a spisové služby Jsme v roli veřejnoprávního původce, a tak máme povinnosti výkonu spisové služby v plném rozsahu, jak je stanoveno příslušnou legislativou. V tuto chvíli si tyto povinnosti příliš dobře a systémově neplníme a je třeba se této oblasti věnovat. Jedná se o odbornou správu všech evidovaných dokumentů, a to pouze prostřednictvím řádných informačních systémů splňujících všechny požadavky. Cíl rozvoje
itcilnis Goal Moderní nemocniční systémy sloužící našim potřebám Jako nemocnice jež je především poskytovatel zdravotních služeb, chceme modernizovat a doplňovat řešení zdravotnických informačních systémů v nemocnici, aby splňovaly nejen legislativní a technické požadavky v rámci eZdravotnictví, ale aby šetřily našim zaměstnancům čas a zvýšily jejich efektivitu. To se netýká jen zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb, ale komplexní péči o pacienty a klienty a také zvýšení efektivity práce provozně administrativních zaměstnanců, vykazování, plánování, apod. Proto potřebujeme postupně budovat propojená a sofistikovaná řešení umožňující vyšší automatizaci procesů a hlavně rychlé rozhodování nad objektivními daty o pacientech a lékařské péči. Cíl rozvoje
itcilpripravaehealth Goal Připravenost na nové povinnosti plynoucí z legislativy k elektronizaci zdravotnictví Blíží se účinnost nového legislativního rámce k elektronizaci zdravotnictví. Tento nový rámec definuje trochu odlišně roli a postavení poskytovatele zdravotních služeb a zdravotní péče a v souvislosti s elektronizací zavádí významné a složité nové povinnosti. Musíme se na ně včas připravit, a to na všech úrovních, na architektonické i procesní i technické úrovni. Nejde jen o úpravu našich informačních systémů, ale kupříkladu i o adopci zavedení nové identity zdravotnických pracovníků a nových povinností poskytovatele. Cíl rozvoje
itcilsea Goal Zlepšení znalostí o našich systémech a prostředcích Postupně budeme budovat komplexní architektonické a provozní znalosti o všech námi provozovaných (ale i využívaných) aplikacích, systémech a prostředcích. Systémovou evidenci aplikací s potřebnými podrobnostmi, tu budeme pravidelně aktualizovat a udržovat jako primární zdroj informací o našich aplikacích. Cíl rozvoje
itcilsouladpovinnosti Goal Poznat a napravovat nesoulad s povinnostmi Máme rezervy v naplňování všech složitých povinností souvisejících s elektronizací a s naší rolí v rámci EG legislativy, ale i konkrétní segmentové a agendové legislativy. Tyto povinnosti je třeba znát a zhodnotit soulad s nimi a postupně jejich plnění realizovat či doplnit tak, abychom u všech byli v souladu. Cíl rozvoje
itcilstandardyit Goal Minimální standardy IT Pro standardní provoz a správu IT potřebujeme zpracovat a vyhlásit a dodržovat interní standardy pro různé oblasti. Cíl rozvoje
itcilzvysovanikb Goal Zvyšování kybernetické bezpečnosti a připravenost na hrozby Kybernetická bezpečnost se ve veřejné správě, ve zdravotnictví, ale třeba i v obraně a bezpečnosti nebo ve strategické kritické infrastruktuře, ukazuje jako zcela zásadní téma a stále větší a hrozivější problém. I my se musíme připravovat čelit novým bezpečnostním hrosbám a útokům a zajistit naše ICT prostředky tak, aby nás žádný útok nemohl ochromit a znemožnit naši činnost. Jde o komplexní cíl zasahující do všech vrstev architektury a řešení. Cíl rozvoje

Tabulka 3: Vlastní cíle rozvoje v oblasti ICT

☑️3.3.1 Obecný popis cílového stavu

Řízení rozvoje informačních a komunikačních technologií v Psychiatrické nemocnici Bohnice bude založeno na systematickém a koncepčním přístupu s důrazem na efektivitu, bezpečnost a udržitelnost. Základním předpokladem pro úspěšný rozvoj ICT je jasné rozdělení rolí a odpovědností mezi vedením nemocnice, které stanovuje strategické priority a schvaluje klíčové projekty, IT oddělením zajišťujícím technickou realizaci a odbornými útvary definujícími konkrétní požadavky na funkcionalitu systémů. Pro zajištění efektivního řízení rozvoje ICT budeme využívat standardizované procesy plánování, realizace a kontroly. Pravidelně analyzujeme potřeby uživatelů, vyhodnocujeme technologické trendy a vytváříme krátkodobé i střednědobé plány rozvoje. Při realizaci projektů klademe důraz na profesionální projektové řízení, standardizované postupy nasazování nových řešení a minimalizaci dopadu na běžný provoz nemocnice. Součástí řízení je také pravidelný monitoring využití systémů a vyhodnocování efektivity investic. Klíčovým aspektem řízení rozvoje ICT bude důsledné řízení rizik a zajištění kybernetické bezpečnosti. Budeme pravidelně aktualizovat analýzu rizik, implementovat preventivní opatření a udržovat plány kontinuity provozu kritických systémů. V oblasti financování ICT projektů budeme uplatňovat principy transparentního rozpočtování, pravidelně vyhodnocovat návratnost investic a aktivně vyhledávat dotační příležitosti. Řízení rozvoje ICT budeme vnímat jako kontinuální proces, který musí pružně reagovat na měnící se potřeby nemocnice, vývoj technologií i legislativní požadavky. Proto budeme pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat naše postupy a priority tak, aby ICT infrastruktura a služby optimálně podporovaly poskytování zdravotní péče a efektivní fungování nemocnice.

3.3.2 Změna organizace řízení

3.3.3 Cíle a principy

3.4 Popis klíčových změn a projektů

3.4. Plán realizace změn pro dosažení cílového stavu řízení informatiky

4. Dokumentace o správě informační koncepce orgánu veřejné správy

Aktuální verze informační koncepce je uvedena na webových stránkách XXX na adrese XXX.

☑️4.1. Platnost informační koncepce orgánu veřejné správy

Tato informační koncepce je platná od pak doplnit datum platnosti 1.12.2024. Vyhodnocení a aktualizace bude realizována průběžně s tím, že hlavní aktualizace bude v roce 2026.

🖌️4.2. Postupy při vyhodnocování dodržování informační koncepce orgánu veřejné správy

Nemocnice bude průběžně na pracovní úrovni vyhodnocovat naplňování a uplatňování této informační koncepce a to zejména následujícími procesy:

  • Vydání informační koncepce OVS : Orgán veřejné správy vydává informační koncepci orgánu veřejné správy na období 5 let (určuje § 4 odst. 1 vyhlášky 360/2023)
  • Zveřejnění informační koncepce OVS : Orgán veřejné správy zveřejňuje informační koncepci orgánu veřejné správy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (určuje § 4 odst. 4 vyhlášky 360/2023)
  • Vyhodnocení plnění informační koncepce OVS : Orgán veřejné správy provádí vyhodnocení dodržování informační koncepce orgánu veřejné správy alespoň jednou za 2 roky ode dne jejího vydání nebo změny. (určuje § 4 odst. 5 vyhlášky 360/2023)
  • Aktualizace informační koncepce OVS podle skutečnosti : Orgán veřejné správy uvádí informační koncepci orgánu veřejné správy do souladu se skutečným stavem, a to nejpozději do 6. měsíců ode dne, kdy informační koncepce orgánu veřejné správy přestala odpovídat skutečnému stavu. (určuje § 4 odst. 2 vyhlášky 360/2023)

Pro vyhodnocování IK jsou stanovena následující pravidla:

  1. Odborné útvary provádějí své odborné činnosti výhradně v souladu a při respektování platné informační koncepce OVS.
  2. Informační koncepce, její principy, zásady, cíle, postupy a záměry, je závazná pro všechny útvary a všechny vedoucí pracovníky, včetně vrcholového vedení.
  3. Pokud se reálný stav ICT a služeb liší od aktuálně platné informační koncepce, či od plánované realizace v ní uvedených záměrů, je to podklad pro aktualizaci informační koncepce.
  4. V určeném období (minimálně jednou za dva roky) se provádí vyhodnocení plnění informační koncepce, které spolu s aktualizovanou IK schvaluje vedení. Součástí vyhodnocení jsou také informace o nedostatečném uplatňování IK v praxi a přijaté kroky.
  5. Nenaplňování a nebo rozpory IK se skutečností jsou rizikem podle řízení rizik organizace.

🖌️4.3. Postupy při provádění změn informační koncepce orgánu veřejné správy

Informační koncepce se v případě potřeby aktualizuje a to na základě vyhodnocení, které obsahuje:

  1. Posouzení platnosti principů, zásad, cílů a záměrů z aktuální IK a posouzení posunu v jejich realizaci
  2. Vyhodnocení změn ve zhodnocení podle rámce IKČR či ostatních rámců uvedených v příslušné příloze
  3. Vyhodnocení realizace či posunu záměrů, doplnění nových záměrů a uzavření realizovaných záměrů z aktuální IK

☑️4.4. Změnové listy, kterými byla informační koncepce orgánu veřejné správy změněna

Toto je první verze IK.

5. Datové přílohy informační koncepce

☑️5.1. Přehled obecných rolí nemocnice

Role Popis Určuje
Agendový subjekt Synonymum pro [Klientský subjekt] v dané jedné agendě zákon 111/2009
Oprávněná osoba oprávněnou osobou se rozumí právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku, která je oprávněna využívat služby Integrovaného datového rozhraní v rozsahu podle tohoto zákona § 3 písm. b) zákona 325/2021
Orgán veřejné správy OVS jsou\: státní orgány, orgány územních samosprávných celků nebo státní právnickými osoby. OVS jsou povinné subjekty podle zákona 365/2000 o ISVS a vztahují se na ně jeho povinnosti. § 1 zákona 365/2000
Poskytovatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb podle zákona o sociálních službách, je zapsán v RPSS zákon 108/2006
Poskytovatel zdravotních služeb Subjekt, který je podle zákona o zdravotních službách poskytovatelem a má tedy související povinnosti. Bude mít i nové povinnosti podle nového legislativního rámce k elektronizaci zdravotnictví. § 2 odst. 1 zákona 372/2011
Pověřený pracovník pověřeným pracovníkem se rozumí fyzická osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k oprávněné osobě a která má přidělena oprávněnou osobou přístupová práva do informačního systému oprávněné osoby využívajícího Integrované datové rozhraní § 3 písm. c) zákona 325/2021
Povinný subjekt podle usnesení 86 Subjekt, který je podle usnesení 86 o ICT projektech povinen předkládat ke schválení ICT projekty na OHA. Usnesení 86 o projektech ICT
Provozovatel základní služby orgán nebo osoba, která poskytuje základní službu a která je určena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) podle § 22a pro účely plnění informační povinnosti podle příslušného předpisu Evropské unie8) se za provozovatele základní služby považují též orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d) § 2 písm. k) zákona 181/2014
Soukromoprávní uživatel údajů soukromoprávním uživatelem údajů podle zákona o základních registrech je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která je podle jiného právního předpisu oprávněna využívat údaje ze základního registru nebo z agendového informačního systému, pro působení, které není působením orgánu veřejné moci § 2 písm. d) zákona 111/2009
Správce soukromoprávního systému využívání údajů Správcem je soukromoprávní uživatel údajů, který k údajům ze základních registrů či agendových informačních systémů v rozsahu stanovenem zákonným zmocněním přistupuje buď přes určený AIS, nebo přímo svým systémem. Soukromoprávní uživatel údajů zajistí, aby soukromoprávní systém pro využívání údajů umožnil využívání služeb informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby. § 5a, § 8a a související zákona 111/2009
SPUÚ využívající údaje Soukromoprávní uživatel údajů jež má oprávnění využívat údaje v dané agenďe § 2 písm. d) a § 5a zákona 111/2009 a agendový zákon
Státní právnická osoba Speciální typ Orgánu veřejné správy podle zákona 365/2000, jsou jím defacto všechny veřejnoprávní korporace za splnění podmínek v definici. Státní právnickou osobou je státní fond a právnická osoba zřízená nebo založená státem, pokud byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem nebo podléhá řídícímu dohledu státu, nebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem. § 2 odst. 2 písm. f) zákona 365/2000
Subjekt povinně zveřejňující strukturované informace o sobě a úkonech Povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím, který zveřejňuje stanovené informace o sobě a o své činnosti ve struktuře stanovené vyhláškou 515/2020 o zveřejňování informací. Dále ohlašovatel agendy a orgán veřejné moci, který podle zákona o základních registrech zveřejňuje informace o úkonech a postupech také podle vyhlášky 515/2020 o struktuře zveřejňovaných informací. § 2 a §2a zákona 106/1999 a § 51 odst. 6 zákona 111/2009
Subjekt předávající údaje do NZIS Subjekty uvedené v § 70 odst. 4 zákona o zdravotních službách a v souvisejících právních předpisech jako editoři údajů v NZIS či subjekty předávající údaje do NZIS. § 70 odst. 4 zákona 372/2011
Subjekt publikující otevřená a dynamická data Povinný subjekt podle zákona 106/1999 publikující údaje ve formě otevřených dat či dynamických dat. § 2 zákona 106/1999
Subjekt údajů Konkrétní [Subjekt] v jakémkoliv postavení, o němž se vedou či se ho týkají vedené údaje, ať už jde o údaje vedené v informačních systémech veřejné správy, nebo v dokumentech či evidencích. Pro speciální případy (kupříkladu GDPR) se jedná o zvláštní roli subjektu.
Subjekt veřejného sektoru zajišťující přístupnost Povinný subjekt podle zákona 99/2019 zajišťující přístupnost svých internetových stránek a mobilních aplikací a jejich obsahu zákon 99/2019
Uživatel digitální služby Klientský subjekt, který je uživatelem digitální služby podle PDS.
Uživatel informačního systému Orgán nebo osoba, která je přímo uživatelem ISVS podle zákona o ISVS.
Uživatel sdílení údajů Subjekt, o kterém jsou sdílené údaje podle PDS a ZZR.
Uživatel údajů v informačním systému Orgán nebo osoba, která je přímo uživatelem ISVS podle zákona o ISVS.
Veřejnoprávní původce Veřejnoprávními původci jsou\: organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, státní příspěvkové organizace, státní podniky, územní samosprávné celky, organizační složky územních samosprávných celků, právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými celky, vysoké školy, školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování (dále jen „školy“), zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, právnické osoby zřízené zákonem § 3 a související zákona 499/2004
Veřejnoprávní původce jež není OVM Organizace jako veřejnoprávní původce pro účely povinností spisové služby, který ale NENÍ OVM, a tedy nemá povinnosti OVM zákon 499/2004
Veřejný podnik Veřejný podnik je speciální druh povinného subjektu pro publikaci otevřených dat a poskytování informací podle zákona 106/1999 § 2a a § 2b zákona 106/1999
Veřejný zadavatel Veřejným zadavatelem je\: a) Česká republika v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele, b) Česká národní banka, c) státní příspěvková organizace, d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace, e) jiná právnická osoba, pokud byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více, než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. § 4 odst. 1 zákona 134/2016
Zadavatel Subjekt, který vyhlašuje a organizuje výběr formou zakázky, ať už jde o veřejnou zakázku, nebo o jinou zakázku. § 4 zákona 134/2016
Zapisující osoba zapisující osobou se rozumí právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku zapisující údaje do kmenových zdravotnických registrů § 3 písm. a) zákona 325/2021
Zdravotnický pracovník Fyzická osoba oprávněná poskytovat zdravotní služby, může mít vazbu na poskytovatele u nichž je zaměstnán, zdrojem je NRZP a v budoucnu Kmenový registr zdravotnických pracovníků

Tabulka 4: Tabulka Obecné byznysové role nemocnice

  • V tabulce jsou uvedené obecné role, jak jsou definovány jednotlivými právními předpisy a to včetně jejich určení.

☑️5.2. Tabulky zhodnocení současného stavu a změn

Soulad s procesy požadovanými dlouhodobým řízením IS

[Michal Rada (PNB)]nahradit {{kus do IK PNB zhodnocení procesů.md}}

Zhodnocení souladu s principy elektronizace zdravotnictví

Princip Popis implementace a změn
Princip č. 1: Přínos pro pacienta
Princip č. 2: Neoslabování práv pacienta
Princip č. 3: Participace odborníků na návrzích a řešeních
Princip č. 4: Řízení použitelnosti a kvality nástrojů a služeb
Princip č. 5: Postupné a účelné zavádění služeb
Princip č. 6: Standardizace a modernizace

Tabulka 5: Zhodnocení podle principů elektronického zdravotnictví

Vyhodnocení stavu dle klíčových oblastí architektury

[Michal Rada (PNB)]{{kus do IK PNB zhodnocení klíčové oblasti.md}}

Vyhodnocení souladu s principy a zásadami IKČR

[Michal Rada (PNB)]{{kus do IK PNB zhodnocení IKČR principy a zásady.md}}

5.3. Přehled informačních systémů a aplikací klíčových pro nemocnici

5.4. Přehled záměrů IK

5.5. Přehled nutných součinností


[Michal Rada (PNB)]Úplně na konci práce odstranit permalink z include

[Michal Rada (PNB)][✓ Michal Rada (PNB), 2024-11-06]Testovací export do ODT a PDF

Stránka s tímto názvem ještě neexistuje

Odkaz vás zavedl na stránku, která ještě neexistuje. Můžete ji vytvořit stisknutím tlačítka Vytvořit stránku.

pnb/tvorba-ik-pnb/informacni-koncepce-pnb.txt · Poslední úprava: 07.11.2024 19:23 autor: 127.0.0.1