Vytvoření a zlepšování centrálního nástroje nabídky služeb veřejné správy. Veřejnost se musí na jednom místě a jednoduchou formou dozvědět o všech existujících službách, elektronických, asistovaných i těch ještě nezbytně prezenčních (tradičně, úředníkem vykonávaných). Vytváří se předpoklad pro veškeré cíle zaměřující se na poskytování a správu služeb veřejné správy. Správce musí při rozvoji a tvorbě informačních systémů veřejné správy vždy zajistit vazbu na relevantní sdílenou platformu či službu, nebo na konkrétní služby a úkony v agendách veřejné správy, které se jejich prostřednictvím vykonávají a zajistit jejich maximální možnou míru digitalizace, klientského přístupu, automatizace a komfortu. To se týká i vnitřních procesů v úřadu, realizujících tyto služby. Správce katalogu služeb veřejné správy bude vyžadovat a kontrolovat stav ohlášených služeb, tak aby odpovídaly skutečnosti, byly vzájemně konzistentní, jednotlivě i jako celek dávaly smysl a naplňovaly svůj plán digitalizace.

Vybudování a rozvoj nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. Vybudování služeb kontaktního centra se znalostně/expertním systémem umožňující veřejnosti získat informaci „na vyžádání" ze všech oborů/oblastí působnosti veřejné moci z jednoho kontaktního bodu s možností využití oborových expertů jednotlivých resortů (případně i expertů třetích stran) na druhé úrovni řešení požadovaných úloh. Základem plnění cíle je vytvoření jednotné znalostní a informační základny eGovernmentu

Rozvoj sdílených služeb univerzálních a vzájemně provázaných obslužných kanálů (Czech POINT, Datové schránky, Portál veřejné správy, multikanálové Kontaktní centrum / Call centrum, atd.) pro realizaci úkonů vůči veřejné správě (podání a doručení) a služeb úplného elektronického podání, s využitím elektronické identifikace subjektu práva. Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným a jediným 100 % rozcestníkem pro všechny digitální služby veřejné správy. Současně je nezbytné transformovat stávající i nově vznikající portály a weby OVS tak, aby všechny společně s PVS vytvářely homogenní rozhraní služeb veřejné správy pro občany a firmy. Obdobným způsobem PVS poskytne službu úředníkům směrem ke specifickým podpůrným službám integrací do „Portálu úředníka” s odděleným uživatelským rozhraním od rozhraní pro veřejnost. Nabídka služeb, které bude možné vyřídit prostřednictvím kontaktních míst Czech POINT, se s postupující digitalizací výrazně rozšíří. Zároveň dojde k rozšíření počtu funkcionalit pro uživatele systému Czech POINT@Office, tj. pro úředníky či pracovníky kontaktních míst. Důležitým kanálem bude Kontaktní centrum a jeho operátoři, kteří poskytnou klientům jak expertní znalosti při řešení životních situací, tak i osobní asistenci v jednotlivých kanálech a možnost dalších forem úkonů vůči veřejné správě. Posledním z obslužných kanálů digitalizace zůstávají Datové schránky, které budou plošně preferovaným podacím a doručovacím nástrojem ostatních obslužných kanálů a svojí universálností poslouží všude tam, kde využití ostatních kanálů nebude efektivní.

Rozvoj digitálních služeb jednotlivých resortů s využitím sdílených služeb a v souladu s plánem digitalizace služeb v katalogu služeb veřejné správy. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či nedostatečnou úrovní digitálních služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavební řízení a územní plánování, e-Tourism a další), kde je zároveň významný potenciál v počtu klientů i transakcí.

Cílem je vybudovat a rozvíjet centrální prostředky a služby, které umožní a usnadní každému úřadu publikování jeho otevřených dat jednotným způsobem, umožňujícím jejich jednoduché strojové zpracování. Nově vytvářené či modifikované digitální služby musí využívat relevantní zdroje veřejných dat a publikovat svá veřejná data jako otevřená data a převzít za ně odpovědnost. Současně je nutné nastavit procesy a zodpovědnosti a stanovit zdroje pro důslednou lokální a centrální kontrolu otevíraných dat, zda jednotlivě nebo ve své kombinaci nejsou rizikem pro bezpečnost a zájmy ČR a jejích občanů a nastavit řízený autentizovaný přístup k části veřejných dat.

Zavedení rolí správců služeb v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu svého úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS) integrovaného s ostatními obslužnými kanály úřadu. Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu služeb OVS, a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS.

Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti na zlepšování služeb, včetně např. snižování administrativní zátěže pomocí nástrojů eGovernmentu. Součástí systému je sběr zpětné vazby k digitálním službám a její efektivní využití při řízení služeb jejich správci, centrální platforma a podpora pro klienty/stěžovatele, monitoring a eskalace neřešených podnětů až do úrovně centrální koordinace. Základ dotazníku zpětné vazby bude u všech služeb jednotný a bude vycházet z metodiky NPS (Net Promoter Score), nebo obdobné, do 30. 9. 2023.

Zařazení metodik UX/UI do tvorby informačních systémů. Zadávací dokumentace pro tvorbu IS budou obsahovat požadavky na analýzu, návrh a plán uživatelského testování z pohledu uživatelské přívětivosti (UX/UI), pro různé segmenty interních a externích uživatelů IS. Součástí vývoje IS pro veřejnou správu bude i veřejné testování jejich UX/UI vlastností a přívětivosti vůči klientům. Aktuálně existující knihovny design systému gov.cz budou dále rozvíjeny jako základ UX/UI a neustále optimalizovány. Do 30. 9. 2025 sjednotit UX/UI webových stránek centrálních správních úřadů a do 30. 6. 2027 UX/UI všech digitálních služeb poskytovaných všemi státními úřady a jejich podřízenými organizacemi. 50% digitálních služeb bude takto sjednoceno do 30. 6. 2025.

Cílem je minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích díky proaktivnímu poskytování služeb či vyřizování povinností automaticky „za klienty” všude tam, kde je to možné a vhodné. Veřejná správa by neměla nutit své klienty žádat o služby, u kterých může s jistotou nebo vysokou pravděpodobností předpokládat, že je budou muset či chtít využít. Při naplňování tohoto cíle by měl být kladen důraz na mezirezortní spolupráci a agregaci logicky na sebe navazujících služeb do ucelených a maximálně automatizovaných procesů řešení konkrétních životních situací. Tyto procesy by měly být kromě požadavku klienta nově a v rostoucí míře startovány také událostmi nastávajícími na straně veřejné správy, ať už automaticky (např. vypršení platnosti dokladu) nebo aktivitou úředníka.

Cílem je zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy v souladu s aktualizovanými Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Návrhy právních předpisů budou hodnoceny z hlediska digitálních dopadů (Digitální RIA - DIA). Odborným garantem posouzení z hlediska DIA bude pracovní výbor RVIS pro DPL. Posouzení dopadů změn legislativy z hlediska principů DPL bude logicky začleněno do působnosti Legislativní rady vlády v rámci jí prováděného obecného hodnocení dopadů regulace, dle Legislativních pravidel vlády, jejichž účelem je sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů a přispět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu. Touto cestou zajistit v legislativě dodržování všech základních zásad (architektonických principů eGovernmentu), zejména principů data only once” a digital by default pro všechny nově zaváděné i existující veřejné služby.

Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, včetně napojení vytvořených informačních systémů na jiné ISVS, na portály úředníků, na portál veřejné správy, portál občana, centrální call-centrum a rozhraní k systémům třetích stran. Následný rozvoj řešení pro tvorbu a publikaci právních předpisů územních samosprávných celků a pro propojování judikatury a dalších dokumentů významných pro výklad práva s texty právních předpisů v e-Sbírce.

Průběžně po celou dobu platnosti a účinnosti analyzovat a na úrovni gestorů jednotlivých právních předpisů aktualizovat obsah právních norem, a zajistit tak napříč právním řádem ČR aktuálnost a správnost obsahu právních předpisů ve vztahu k oblasti eGovernmentu a ICT s cílem realizovat a poskytovat služby klientům a úředníkům ve shodě s cíli a principy této koncepce a Národního architektonického plánu (NAP).

Realizovat obecný právní rámec práva na digitální služby, založeného zákonem č. 12/2020 Sb. o právu na digitální služby, konkrétním a důsledným způsobem na úrovni všech jednotlivých právních předpisů upravujících oblast služeb eGovernmentu a služeb veřejné správy vůbec.

Analyzovat a na úrovni gestorů jednotlivých právních předpisů aktualizovat všechny zákony a prováděcí právní předpisy tvořící právní rámec eGovernmentu tak, aby podporovaly uskutečnění cílů této koncepce. Cílem je v těchto právních předpisech konsolidovat a systematizovat řízení, správu a rozvoj služeb eGovernmentu, sjednotit určené a povinné subjekty, terminologii a dopady jak na veřejnou správu, tak na klienty veřejné správy.

Analyzovat a na úrovni gestorů jednotlivých zákonů zajistit právní podmínky pro uplatnění vhodných služeb eGovernmentu využitelných v praxi soukromoprávními subjekty. Pro rozvoj digitálních služeb a růst produktivity hospodářství ČR je důležité, aby sdílené služby eGovernmentu, mohly být využívány jak silně regulovanými podnikatelskými odvětvími (bankovnictví a pojišťovnictví, energetika, telekomunikace a vodárenství atd.), tak i dalšími soukromoprávními subjekty. A naopak je žádoucí nalézt způsoby, jak účinně kombinovat soukromoprávní služby se službami veřejnoprávními při řešení životních situací klientů.

Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, která by zadavatelům pomohla při volbě a využití všech zákonných instrumentů a možností zakázkového práva, s cílem optimálního nastavení zadávacích podmínek pro výběr dodavatele a následného řízení celého životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s architekturou úřadů a s NAP.

Vytvoření návrhů nových právních předpisů na podporu eGovernmentu, zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace a zákona o BIM, a dalších. Jednotlivé zákony budou představovat záměry/projekty tohoto dlouhodobě platného dílčího cíle.

Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích a podpoří veřejnou správu při proaktivním poskytování služeb či vyřizování povinností za klienty všude tam, kde je to možné a vhodné. Vytvoření doporučení, metodik, postupů a příkladů nejlepší praxe, které budou při vzniku a úpravě digitálních služeb zváženy a využity.

Zajištění maximálního využití dostupných externích mimorozpočtových zdrojů, zejména ESIF, které ulehčí zátěži na státní rozpočet při investiční části. Zajistit ve státním rozpočtu provozní výdaje na podporu a provoz investice minimálně ve stejné výši, jako byla investice.

Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, knihovní fondy a fond kulturního dědictví, dokončení digitalizace katastru nemovitostí, digitalizace stavebního řízení atd.

Vytvoření a rozvoj prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu, jako předpokladu pro plně digitální, bezpapírové procesy veřejné správy. Digitální úložiště existují jednak lokálně v rámci úřadů, tak pro účely archivace centrálně (Národní archiv a obecně veřejné archivy).

Zajištění bezchybného provozu a trvalého zlepšování všech základních registrů, bez nichž není možné naplnit ostatní cíle IKČR, včetně práva občanů na digitální službu. Jejich intenzivní používání v nových digitálních službách přináší potřebu jak jejich dalšího rozšíření, tak i jejich transformace v řídící systém eGovernmentu, zlepšení kvality dat a využívání RPP a jeho přerod v tzv. META-informační systém (Meta-IS).

Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy. Komunikační infrastruktura veřejné správy, včetně Centrálního místa služeb (CMS), se musí stát sdíleným, bezpečným a řízeným komunikačním prostředím pro informační systémy úřadů. Musí umožnit bezpečné propojování poskytovaných online služeb s jejich uživateli, a to jak uvnitř veřejné správy, tak i pro klienty na internetu. Celá komunikační infrastruktura musí být nákladově efektivní, bez zbytečných duplicit v komunikačních kanálech, robustní a bezpečná s definovanými a měřitelnými parametry jednotlivých služeb formou SLA. Budována bude i nadále vícezdrojově, s využitím vlastní infrastruktury veřejné správy a s využitím komerčních služeb.

Zajištění provozu, rozvoje a rostoucího využití jak elektronické identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, občanské průkazy s biometrickým čipem, státní identifikační prostředek mobilní klíč, rozvoj komerčních poskytovatelů elektronické identifikace, např. bankovní identita – BankID, atd.) a cizinců, tak společné centrální fyzické i elektronické identifikace úředníků prostřednictvím jejich jednotného identitního prostoru. Prostředky pro elektronický podpis a pečeť pro úředníky a úřady, a jejich poskytování jako sdílené služby státu. Řízená migrace dnes již proprietárního identitního prostoru Datových schránek do příslušné sdílené služby elektronické identifikace – do Národního bodu (NIA).

Rozvoj a provoz základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální mapy veřejné správy, zejména digitálních technických map, a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.) jako nedílných součástí Národní infrastruktury pro prostorové informace.

Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu. Obsahem cíle je zajišťování důvěry a bezpečnosti interních i externích digitálních služeb veřejné správy plněním zejména Národní strategie kybernetické bezpečnosti ČR a úkolů z navazujícího Akčního plánu, které se týkají zabezpečení digitální veřejné správy, a dalšími opatřeními, jako například Minimální bezpečnostní standard, nezahrnutými do jiných cílů IKČR v souladu s vyhláškou/standardem NÚKIB v oblasti kybernetické bezpečnosti vztahující se k ICT službám eGovernment cloud.

Rozvoj identitních prostředků podporujících přeshraniční identifikaci pro vnitřní fungování ve veřejné správě a vybraných částech soukromoprávních činností pro použití v evropském prostoru dle nařízení eIDAS. Očekává se rozvoj v oblasti identity plně pod kontrolou držitele, konkrétně elektronických aplikací uchovávající identitní a další údaje v důvěryhodném prostoru. Konečná evropská podoba závisí na revizi nařízení eIDAS, česká podoba chce být maximálně kompatibilní, ale může se odlišovat pro vnitřní užití, podobně jako je to u systému NIA.

Vybudovat centrální služby na úrovni základního registru proto, aby klient (fyzická nebo právnická osoba) mohl být při užívání digitálních služeb veřejné správy digitálně zastupován jinou osobou, a to formou plné moci či zákonným zmocněním. Úřad musí zajistit i soulad mezi digitálními a papírovými zmocněními, kdy se pro použití v tradičních a digitálních obslužných kanálech mohou navzájem nahrazovat, rušit, doplňovat.

Zajistit jednoduchou, přívětivou a rychlou úhradu platby v rámci služby veřejné správy veškerými formami platby, které jsou dostupné v soukromoprávním světě. Platba ve formě například správního poplatku je přirozenou součástí mnoha služeb, a proto je efektivní digitální platba předpokladem služeb v digitálních kanálech.

Vznik a podpora výstavby a provozu sdílených služeb, které stavebnicovým způsobem umožní poskládat (způsobem, obvyklým v prostředí cloudu) potřebný základ aplikace z existujících a odzkoušených funkčních celků.

Zajištění toho, aby digitální infrastruktury a technologie veřejné správy, včetně jejich dodavatelských řetězců, byly udržitelnější a odolnější a (aby) účinněji využívaly energii a zdroje, s cílem minimalizovat svůj negativní environmentální a sociální dopad a přispívat k udržitelnému oběhovému (cirkulárnímu) a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.

Zajištění koordinovaného efektivního rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace tak, aby bylo zajištěno sdílené využívání prostorových dat a služeb informační společnosti nad prostorovými daty napříč agendami a činnostmi veřejné správy s předpokladem vzniku synergických efektů.

Návrh změn systemizace a katalogizace ICT profesí a profesí podílejících se na návrhu a řízení změn veřejné správy (procesní analytici, architekti úřadů, projektoví manažeři, bezpečnostní experti a další specialisté) a na řízení kvality a zlepšování služeb (správci digitálních služeb, manažeři kvality, procesní manažeři). Součástí cíle je doplnění typů systemizovaných míst, doplnění chybějících expertních profesí do katalogu povolání ve VS a doplnění počtu tabulkových míst pro tyto potřebné profese.

Zajistit základní předpoklad pro naplnění cílů rozvoje eGovernmentu, kterým je získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, odborníků z oblasti ICT, řízení změn, řízení služeb, procesů a kvality, ve vybraných profesích služebního i zaměstnaneckého poměru. Za tímto účelem navrhnout a realizovat opatření zejména v oblastech: otevřenosti a prostupnosti trhu práce veřejné správy pro výše uvedené experty,, mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích. Kvalitního řízení organizací a snížení vnitřní byrokracie organizace.

Ve spolupráci s vysokými školami navrhnout a realizovat systém, který zajistí vyšší přiliv kvalitních absolventů v požadovaných odbornostech do zaměstnaneckého poměru ve státním sektoru a zajistí jejich setrvání po definovanou dobu. Součástí cíle je i zvýšení prestiže práce pro stát, jak mezi absolventy, tak mezi zkušenými odborníky.

Zvýšení celkových odborných kapacit úřadů s využitím sdílených kompetenčních center. Do cíle patří možnost sdílení zaměstnanců a spolupráce s experty ze soukromého sektoru. Kompetenční centra a komunity zajistí potřebnou jednotu přístupu i vzájemné sdílení nejlepších praxí, napříč všemi oblastmi poskytovaných ICT služeb a digitální transformace.

Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře na úrovni přímé podpory nejvyššího vedení úřadu. Společně s tím jde povinnost praktického naplnění účelu těchto kanceláří plnohodnotným programovým a projektovým řízením a využívání systémového přístupu architektury úřadu (EA) na všech úrovních strategického plánování a řízení OVS.

Zajištění úpravy rozsahu a náplně systemizovaných služebních a pracovních míst, přinejmenším pro manažerské, metodické, průřezově řídící a IT role tak, aby jejich nedílnou součástí byla aktivní participace na plánování, řízení, návrzích a realizaci změn úřadů. Zajištění navýšení plánované kapacity systemizovaných služebních a pracovních míst v rolích, které se podílejí na změnách úřadů tak, aby se všichni pracovníci mohli na změnách podílet především v rámci řádné pracovní doby.

Zavedení a obsazení nových rolí a systematizovaných míst v úřadech odpovídajících expertním profesím, nezbytným pro uplatnění nových metod řízení, zejména ustavení rolí správce elektronických služeb úřadu, manažera kvality procesů a služeb, nebo jim obdobných.

Realizace specifických vzdělávacích a výcvikových programů podporujících rozvoj digitálních kompetencí, které obsahují aktivity pro identifikaci slabých stránek a motivaci pracovníků k jejich rozvoji a vzdělávání. Zahrnutí digitálních kompetencí úředníků/zaměstnanců veřejné správy do procesu hodnocení pracovníků. Zvýšení informovanosti personalistů veřejné správy o podstatných aspektech digitálních kompetencí.

Vytvoření optimálních řídících struktur na úrovni vlády ČR a RVIS, změna statutu podpůrných expertních týmů i automatizovaná podpora procesů řízení znalostí a to včetně konkrétních úkolů, odpovědnosti a termínů. Do této oblasti spadá optimalizace struktur RVIS a jejích pracovních výborů a pracovních skupin, stejně jako koordinace činností garantů jednotlivých cílů informační koncepce a příslušných dílčích strategií. Součástí cíle je vrcholové řízení alokace finančních zdrojů pro realizaci cílů IKČR.

Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci IKČR, jako nástroje digitalizace výkonu státní správy. K realizaci navržených hlavních cílů je nezbytné vytvořit kvalitní expertní týmy s účastí předních odborníků veřejného i soukromého sektoru. Pro realizaci cílů je nutné alokovat centrálně adekvátní finance jak ze státního rozpočtu, tak vhodnou úpravou čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity k metodickému vedení procesů řízení útvarů informatiky OVS a celého životního cyklu jejich IS. Vybudování centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a při jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb veřejné správy.

Zavedení jednotných principů a postupů tzv. Enterprise architektury (architektury veřejné správy) jako prostředku celostního poznávání fungování úřadů a agilního přístupu k její tvorbě a správě. Principy architektury veřejné správy přinášejí do řízení změn potřebnou klasifikaci, strukturu a stabilitu, zatímco principy agilního přístupu přináší dynamiku a schopnost rychlé reakce na měnící se potřeby, umožní inovovat, zkoušet a poučit se z chyb vlastních i cizích, nezbytnou v dnešní turbulentní době. Do tohoto cíle dále spadá správa, rozvoj a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR, s jejich standardy a doporučeními v celostátním úložišti architektury VS a jejich uplatnění v návrzích a realizaci architektur OVS.

Realizace optimálního modelu koordinace činnosti státních organizací a podniků, specializovaných na poskytování ICT služeb. Cíl je zaměřen na optimalizaci řízení dodávek ICT služeb všech stávajících a budoucích státních organizací, poskytujících ICT služby dalším orgánům veřejné správy.

Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy ČR – online služeb na úrovních IaaS (Infrastructure as a Service), PaaS (Platform as a Service) a SaaS (Software as a Service). V komerční části eGC jsou poskytovány dynamickým nákupním systémem nabízené služby (Iaas, PaaS, SaaS) komerčních poskytovatelů. Státní část eGC se soustředí na budování sdílených platforem (PaaS) a infrastruktury (IaaS) pro jedinečné a centrálně poskytované zákony definované služby ISVS.

Zajištění vydávání a aktualizace ICT standardů nezbytných pro zajištění rozvoje a bezchybného provozu jednotlivých ISVS. Zejména jde o standardy funkčních specifikací klíčových typových řešení, standardy ICT služeb a rozhraní. Pro řízení ICT jsou nutné zejména standardy jednotlivých metod řízení a standardy digitálních služeb a standardní typové SLA a OLA (dohody o úrovni služeb a provozu).

Zajištění podpory sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti tím, že všechny tyto agendové informační systémy musí mít správcem (ohlašovatelem agendy) zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, umožňující poskytování služeb bez ohledu na místní příslušnost, v integraci s jinými agendovými systémy i s provozními systémy OVM v agendě působících, a zahrnující řešení pro samoobslužný a asistovaný přístup klientů.

Vybudování sdílených platforem pro návrh a provoz obslužných a agendových informačních systémů a provozních systémů pro malé agendy a malé úřady státní správy i samosprávy. Samosprávné celky dostanou podporu od státu ve formě těchto platforem a přednastavených řešení pro využití v samosprávných agendách. Jejich základní funkce budou jednotné, místní specifika budou parametrizovatelná dle potřeb úřadů. Jiná jednotná řešení budou dostupná formou sdílení zdrojového kódu pro realizace řešení v místě úřadu (on-Premise).

Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech neveřejných agendových údajů pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy, na základě konceptuálních datových modelů agend a úřadů. Propojený datový fond (PPDF), tvořený zejména Základními registry a dalšími agendovými systémy, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy, s jasně definovaným garantem a editorem. Základní funkcí propojeného datového fondu je realizace zásad Only once, tj. Obíhají data, nikoli lidé do běžné praxe veřejné správy ČR. Budou identifikovány a odstraněny legislativní, procesní a technologické bariéry, které brání sdílení údajů v PPDF.

Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů, případně agregací a statistik neveřejných agendových údajů, pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy. Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení těchto informací, jak mezi veřejnoprávními subjekty navzájem, tak mezi veřejnoprávní a soukromoprávní sférou. Veřejný datový fond se od pouhé publikace automatizovaně čitelných Open Dat posune též k publikaci právně závazných, platných a pravidelně aktualizovaných datových sad s jasně definovanou zodpovědností OVS za takové sady.

Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, zemědělství, doprava, památková péče, správa majetku, navržených a vybudovaných s respektováním strategie sdílení dat a služeb eGovernmentu. Dále bude rozvíjen potenciál prostorových informací podle jejich charakteru jako součást propojeného nebo veřejného datového fondu.

Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, finančnímu, personálnímu a ICT zajištění efektivní koordinace, plánování a kontroly realizace IKČR a ostatních ICT zakázek, včetně hodnocení úspěšnosti záměrů a realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy.

Cíl je zaměřen především na všechny agendové informační systémy a v obecné rovině na všechny systémy, nově budované nebo nahrazované v OVS. Při jejich návrhu a vývoji je třeba zohledňovat moderní trendy a technologie budování informačních systémů. Zároveň je nezbytné vždy zohledňovat jejich vyzrálost, životní cyklus a v neposlední řadě i bezpečnostní aspekty.

Cíl zahrnuje jak vybudování Portálů úředníka jako jednoho komplexního a jednotného uživatelského a přístupového rozhraní úředníků každého jednotlivého úřadu, tak centrálních sdílených aplikací a informačních zdrojů, které budou své služby úředníkům v Portálu úředníka poskytovat. Každý úředník nalezne všechny potřebné informace pro svou práci na jednom místě, v intranetu svého úřadu, ze kterého se postupným připojováním transakčních služeb stane Portál úředníka. Do každého lokálního Portálu úředníka jsou zařazeny všechny postupně přibývající centrální digitální služby pro úředníky. Pro malé úřady, bez místního Portálu úředníka, budou centrální služby dostupné v centrálním Portálu úředníka. Součástí bude i národní Katalog sdílených elektronických služeb pro úředníky.

Digitalizace vnitřních činností a dokumentů úřadu – konec referátníků a žádanek. Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, elektronizace a automatizace, sjednocování a sdílení. Tedy elektronizace a sdílení vnitřních činností a dokumentů úřadu všude, kde to je co do počtu a složitosti činností proveditelné a rentabilní.

Cíl zahrnuje zajištění řízení strategie úřadu jako trvalý proces, projektové řízení zdrojů při zavádění změn, procesní řízení agend a provozních činností, včetně procesního řízení informatiky s využitím moderních standardů, řízení služeb poskytovaných externím a interním klientům, podporu zlepšování kvality a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti, případně další metody řízení. Všechny agendové i provozní činnosti úřadu budou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, jako vnitřní sdílená služba úřadu, případně s využitím odpovídajících centrálních sdílených služeb státu.

Cílem je pořízení, inovace, modernizace nebo náhrada všech typů informačních systémů a aplikací potřebných pro realizaci digitální transformace úřadu, zejména v oblasti interních služeb.

Cílem je zajistit v úřadech, prostřednictvím opatření v oblasti interních ICT technologií a služeb, kombinovaných s externími a sdílenými službami, dostatečný výpočetní výkon, úložnou kapacitu, síťové propojení, kvalitu koncových zařízení, bezpečnost a uživatelskou přívětivost.