Základní vodítka stanovuje příslušná příloha zákona a to

Níže je popis potřeb a jak je obecně naplnit:

1. Osoby nevidomé: Poskytuje-li výrobek nebo služba vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení zraku nevyžaduje.
   1. Jde o to, že zrak nesmí být jedinou možností ovládání a funkcí.
   2. Jde-li o tlačítka, tak ta musí být možno nejen vizuálně odlišit, ale také nahmatat.
   3. Jde-li třeba o indikaci diodou nebo o obsah displeje, musí být doplněno o nějakou zvukovou či hmatovou signalizací.
2. Osoby se zhoršeným zrakem: Poskytuje-li výrobek nebo služba vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který umožní uživatelům se zhoršeným zrakem výrobek používat.
   1. Velice podobné, jako u nevidomých osob. S tím, že zde se klade důraz na nevizuální zdůraznění.
   2. Jako příklad můžeme uvést třeba jinou povrchovou úpravu hmatového tlačítka, které je pro vidícího označeno vizuálně, což člověk se zhoršeným zrakem nemusí být schopen vnímat, pak to řešíme, jako kdyby byl vlastně nevidomý.
3. Osoby nevnímající barvy: Poskytuje-li výrobek nebo služba vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který vnímání barvy nevyžaduje.
   1. To se týká indikace barvou, třeba červené tlačítko a nebo rozlišení určitého stavu barvou diody.
   2. Kupříkladu červené tlačítko pro zapnutí musí být označeno i příslušným symbolem a nikoliv pouze červenou barvou.
   3. Rozlišení stavu barvou jedné diody také není správné. Řešením je mít diody dvě, jednu červenou vlevo a druhou zelenou vpravo. Ten, kdo nevímá barvu, pak ví, že levá znamená něco jiného, než pravá. Dalším řešením je třeba úroveň nabití nikoliv červenou, oranžovou a zelenou diodou, ale několika diodami v řadě.
4. Osoby neslyšící: Poskytuje-li výrobek nebo služba sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení sluchu nevyžaduje.
   1. Opak oproti nevidomým. Zde jde především o signalizaci stavu nebo funkce zařízení.
   2. Třeba v případě poćítačů a mobilních zařízení se řeší takzvaným vizuálním zvukem, tedy oznámením na displeji, že je právě přehráván zvuk.
   3. U hlásičů požáru a kouře je třeba povinností nejen pípání, ale i dostatečně výrazná světelná dioda.
   4. Další možnosti jiné notifikace při zvuku je vibrace. Kromě zvukového signálu něco notifikujícího zařízení také zavibruje.
5. Osoby nedoslýchavé: Poskytuje-li výrobek nebo služba sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim s rozšířenými zvukovými prvky, který umožní nedoslýchavým uživatelům výrobek používat.
   1. Obdobně jako mezi nevidomými a zrakově postiženými i zde platí zkratka, u těchto osob řešíme obdobně, jako kdyby byly neslyšící.
6. Osoby bez hlasových schopností: Vyžaduje-li výrobek nebo služba od uživatelů hlasový vstup, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který hlasové pokyny nevyžaduje; hlasový vstup zahrnuje všechny ústně generované zvuky, jako je řeč, hvízdání nebo mlaskání.
   1. Vyvolání funkce a chování zařízení nesmí být iniciovatelné pouze hlasem nebo zvukem.
   2. Řešením třeba u asistentů v mobilních telefonech je kromě hlasu i možnost zadání napsat textem na klávesnici. Dalším příkladem je třeba funkce pohybu hlavou místo přijetí nebo odmítnutí konverzace.
   3. Důležité je toto ale třeba i v rámci služeb a nebo služby podpory uživatelů, kde hlasový hovor taktéž nemůže být jedinou cestou. Doplníme pak třeba o e-mail nebo o možnost textových zpráv.
7. Osoby s omezenou motorikou nebo silou: Vyžaduje-li výrobek nebo služba manuální úkony, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který uživatelům umožní jeho používání pomocí alternativních úkonů, jež nevyžadují jemnou motoriku a úchop nebo sílu rukou ani obsluhu více než jednoho ovládacího prvku najednou.
   1. Tyto principy jsou důležité také třeba osoby s jednou rukou, nebo osoby nemající na rukou všechny prsty. Jde o mechanické ovládání.
   2. Důležité je to třeba v případě nutnosti zmáčknout a držet více mechanických tlačítek najednou pro nějakou systémovou funkci, třeba restart zařízení.
      1. Dotýká se ale i uživatelských rozhraní, kdy je důležité počítat s tím, že uživatel si může nastavením zvětšit či rozmístit ovládací prvky, se kterými by v jejich výchozím zobrazením nemohl pohodlně pracovat.
      2. Osoby s omezeným dosahem: Ovládací prvky výrobku musí být v dosahu všech uživatelů. Poskytuje-li výrobek manuální funkční režim, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který je funkční i s omezeným dosahem a omezenou silou.
   3. To se opět týká ovládacích prvků zařízení. Použije se obdobný princip jako v případě předchozího bodu.
8. Minimalizace rizika spuštění fotosenzitivních reakcí: Poskytuje-li výrobek vizuální funkční režimy, musí se vyhnout takovým funkčním režimům, které spouštějí fotosenzitivní reakce.
   1. Zařízení, rozhraní a funkce nesmí svým chováním vyvolávat záchvaty, spouštět fotosenzitivní epilepsii ani fotosenzitivní a afektované jednání.
   2. To v praxi znamená, žádné zuřivé blikání, agresivní změny barev, agresivní změny obrazu, velice kaleidoskopické měnící se obrazce, apod.
   3. Pokud dané zařízení tímto způsobem (třeba velice rychlé blikání) oznamuje nějakou mimořádnou situaci, musí se takový způsob dát v nastavení vypnout.
9. Osoby s omezenými kognitivními schopnostmi: Výrobek nebo služba musí poskytovat alespoň jeden funkční režim zahrnující prvky zjednodušující a ulehčující jeho používání.
   1. Ovládání musí být jednoduché, srozumitelné a předvídatelné.
   2. Ovládání, funkce a jejich chování musí být v návodu či dokumentaci jasně vysvětleno.
   3. Velice důležité je aktualizovat návody a dokumentaci při změně v důsledku aktualizace systému nebo firmware, aby měl každý uživatel dostatečnou možnost si předem nastudovat očekávatelné změny ovládání a chování.
   4. Vůči těmto osobám můžeme využít zdůraznění barvou, nebo piktogramem. Přitom pochopitelně dodržujeme i principy ovládání pro osoby se zrakovým postižením.
10. Ochrana soukromí: Zahrnuje-li výrobek nebo služba prvky na zabezpečení přístupnosti, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, při kterém se zachová soukromí při používání těchto prvků na zabezpečení přístupnosti.
    1. Zařízení nebo rozhraní služby může (a má pro lepší pohodlí a zachování nastavení) shromažďovat osobní údaje o přizpůsobení a nastavení. K takovým osobním údajům se musíme chovat obzvlášť bezpečně, jelikož se jedná o citlivé informace.
    2. Výrobce a poskytovatel služby nesmí bez výslovného souhlasu uživatele předávat komukoliv jinému údaje o jeho byť potenciálním postižení. To je důležité ošetřit zejména v případě, kdy pro zlepšení uživatelského komfortu se předává třeba informace o aktivní Asistivní technologii v okamžiku přesměrování na jinou službu, třeba na rozhraní platební brány.
    3. Dalším případem je možnost obejití captchy zadáním emailu a povinného souhlasu s jeho marketingovým využitím, což je nepřípustné.