Zákon č. 424/2023 Sb.m o přístupnosti některých výrobků a služeb je zkraceně nazýván jako zákon 424/2023 Sb. (zákon o přístupnosti výrobků a služeb). Transponuje evropskou směrnici EU 2019/882 (Směrnice EAA) do právního řádu ČR a tím stanovuje povinnosti vybraným subjektům. Jde o poměrně složitý zákon s velkými dopady, který nemusí být na první pohled jednoznačně pochopitelný.

Zákon řeší dvě hlavní oblasti

• Přístupnost výrobků, kdy se vztahuje na některé výrobky prodávané a užívané v EU a
• Přístupnost soukromoprávních služeb, která řeší povinnost regulace dle Čl. 9 Úmluvy o právech OZP pro některé typy služeb.

Povinným subjektům, tedy výrobcům, dovozcům, prodejcům, distributorům a poskytovatelům služeb stanovuje obecnou povinnost, aby jejich výrobky a služby byly přístupné. To znamená, aby splňovaly požadavky na přístupnost stanovené příslušnými harmonizovanými normami.

Zákon tedy především

• Stanovuje druhy výrobků, na něž se vztahuje povinnost přístupnosti výrobků a informací o nich
• Stanovuje druhy služeb, na něž se vztahuje povinnost přístupnosti služeb a informací o nich
• Udává možnost nesouladu s požadavky na přístupnost u výrobků a služeb mikropodniků, ovšem se zachováním antidiskriminačního principu
• Řeší institut nepřiměřené zátěže a striktní podmínky pro možnost jeho uplatnění
• Stanoví mechanismus náhradního poskytnutí informací (doplňkové) pro nepřístupné informace a služby
• Udává, že soulad s normami k přístupnosti podle jiných právních předpisů je také splněním tohoto zákona a naopak (viz různé legislativní rámce přístupnosti jako další rámce)