ℹ️ Podklad je technicky přístupný, lze se pohybovat po nadpisech a po odkazech. Pro lepší přehlednost lze zkrýt veškeré navigační prvky a nástroje a to klávesovou zkratkou ALT+SHIFT+D nebo vyvoláním Pouze obsah na liště nástrojů. Pro vidící se také hodí režim Enable Display Mode vyvolatelný z kontextových nástrojů stránky. Stránku si lze uložit a nebo exportovat do ODT pro Word, nebo do PDF, či dokonce do HTML.
Na prvním setkání byla prezentována obecná pozice pracovní skupiny a byly diskutovány i základy přístupnosti a přínosy a požadavky jednotlivých aktérů.
Michal Rada měl za úkol s kolegy z EGdílny zpracovat podrobnější vhled do problematiky přístupnosti služeb veřejné správy, jak po technické, tak především po byznysové a procesní stránce.
Pro lepší pochopení si pojďme OZP rozdělit dle typu jejich postižení a znevýhodnění:
Governance accessibility (GA) je faktická přístupnost (nejen) ve veřejném sektoru.
Naplnění těchto principů
Evropská unie se v roce 2014 shodla na těchto deseti základních zásadách, ze kterých pak vzešly strategie EU pro OZP:
Tyto jednotlivé principy by měly členské státy EU naplňovat a měly by je prosazovat zejména ve veřejném prostoru.
V této kapitole si podrobně vysvětlíme šíři rámců pro přístupnost a pro splnění potřeb osob se zdravotním postižením. Dále obsahuje také přehled jednotlivých předpisů s jejich popisem.
Zde se pojem legislativa pojímá velice široce, což je záměr.
Otázka, kde všude se v rámci legislativy hovoří o přístupnosti služeb a zejména o přístupnosti digitálních služeb, nemá jednoduchou odpověď. Pochopitelně si musíme uvědomit, že jakákoliv přístupnost je součástí antidiskriminačních předpokladů, tedy práva na rovné příležitosti a ochrany před diskriminací. Ač se nám to nemusí líbit, zcela nepřístupná informace a zcela nepřístupná služba pro některé skupiny osob se zdravotním postižením, může znamenat nepřímou a nebo i přímou diskriminaci. To pochopitelně neznamená, že bychom se k tomu měli stavět výhradně jako k potenciálu diskriminačního chování, ale na druhou stranu na tyto aspekty nesmíme zapomínat.
Co se týče legislativy uvádějící přístupnost veřejné správy a veřejných služeb a rovnost v právech, můžeme začít na úrovni Ústavy a základní Listiny lidských práv a svobod, neboť i osoby se zdravotním postižením mají stejná práva a povinnosti jako osoby bez zdravotního postižení a stát, jako ten, kdo má zajistit rovný přístup k informacím a ke službám, je povinen udělat všechno proto, aby principy rovnosti byly naplněny. Přístupnosti se věnuje také Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, jíž je Česká republika vázána a evropská legislativa týkající se jednotlivých sektorových služeb, jako je například doprava a nebo obecná povinnost přístupnosti stanovená směrnicí o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. Na národní úrovni jsou pak hlavními předpisy zejména Zákon o přístupnosti informací, tedy zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, který dává obecnou povinnost přístupnosti pro veřejnou správu a další veřejnoprávní subjekty. Dále je zde také zákon o přístupnosti některých výrobků a služeb, který se primárně dotýká soukromého sektoru, ale protože také veřejná správa a veřejnoprávní subjekty mohou některé z regulovaných služeb poskytovat, je třeba brát na něj ohled i v rámci veřejné správy. Navíc veřejná správa je povinna vytvořit takové podmínky, aby bylo možno mechanizmy přístupnosti realizovat a je povinna je kontrolovat. I z tohoto pohledu je tento zákon důležitý.
U celé řady dalších právních předpisů je pak faktická přístupnost k informacím a ke službám součástí již zmíněného principu rovnosti. Týká se to kupříkladu správně procesních předpisů, předpisů upravujících právo na soudní ochranu a na spravedlivý soud, předpisů týkajících se svobodného přístupu k informacím a některých specifik v konkrétních agendových zákonech, jako je například poslední novelizace zákona o vysokých školách.
Jelikož se zde bavíme ale o přístupnosti digitálních služeb, za základní legislativní rámec musíme vzít klíčovou legislativu digitalizace a eGovernmentu. Přestože to v jednotlivých zákonech, kromě zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, není nikde výslovně specificky upraveno, počítá se s tím, že také osoby se zdravotním postižením mají rovná práva využívat služby veřejné správy také ve formě digitálních služeb, jak kupříkladu upravuje zákon o právu na digitální služby. Konkrétní technické aspekty, jako je třeba technologická neutralita a nebo různé formy poskytování a nástrojů pak stanovuje další digitální legislativa, jako je zákon o základních registrech a nebo zákon o informačních systémech veřejné správy. Tyto předpisy jsou ale technického charakteru.
Shrnuto, je nutno si uvědomit, že přístupnost a technologická neutralita je prostoupena jak právním řádem, tak i dalšími závaznými předpisy a rámci. Vůbec se tedy nezabýváme otázkou, zda jde o povinnost či dobrovolnost .
Vypisovat veškeré právní předpisy a jejich souvislosti pro osoby se zdravotním postižením není cílem tohoto dokumentu.
Kdo by chtěl ucelený přehled, může se podívat na Seznam právních předpisů s výskytem OZP sestavený hledáním na portálu Zákony pro lidi.
Základní legislativní rrámec pro problematiku potřeb OZP lze rozdělit do třech úrovní:
V materiálu Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, který byl předchůdcem národní koncepce, se přístupnost a související potřeby také řeší, nicméné na obecné legislativní úrovni kvality a struktury a hlavně práv a povinností plynoucích z legislativy.
Přístupnosti se dotýkají následující zásady:
ℹ️ Zásady digitálně přívětivé legislativy se v tuto chvíli aktualizují. Aktualizaci realizuje Pracovní skupina RVIS pro DPL. Prosíme, se zásadními rozhodnutími ohledně DPL vyčkejte na aktualizaci zásad.
Informační koncepce ČR vznikla mimo jiné konsolidací původních zásad DPL a také adopcí evropských principů. Přístupnost je jedním z hlavních principů, ale objevuje se v IKČR i jinde:
Kromě obecně platných závazných principů, obsahuje IKČR také Cíle IKČR, které mají jednotlivé úřady naplňovat, přičemž je naplňují svými projekty ICT, ale i obecnějšími aktivitami.
I u cílů lze posoudit jejich klíčovou vazbu na přístupnost a potřeby osob se zdravotním postižením. Obecně, při plnění cílů je nezbytné na to myslet. Některé cíle jsou pak v této oblasti důležitější, než jiné, protože mají větši dopad na OZP.
Detailnější uvedení vztahu přístupnosti k IKČR je uvedeno v dokumentu Co vše v IKČR souvisí s přístupností.
Níže je seznam oblastí a pro ukázku detaily k prvním zpracovaným oblastem.
Jde o jednu z oblastí přístupnosti. Je to jednak samostatná oblast a jednak součástí oblasti Přístupnost digitálních služeb veřejné správy. Týká se úřadl a dalších subjektů veřejného sektoru.
Jde o jednu z oblastí přístupnosti. Je to porovnatelné s oblastí pristupnost-informaci-verejneho-sektoru. Důležité je to pro úřady i pro ostatní subjekty veřejného sektoru. V podobě této oblasti to ale řeší vždy příslušný Orgán veřejné moci.
Zákon 99/2019 Sb. (Zákon o přístupnosti) transponující směrnici EU 2016/2102 (směrnice WMAA) stanovuje tyto konkrétní povinnosti:
Povinnosti pro povinné subjekty
Povinnosti pro Digitální a informační agenturu
Přístupnost daného systému či řešení pro klienta jako Technická přístupnost je pro klienta a tedy i uživatele se zdravotním postižením asi tím nejdůležitějším. Proto je nezbytné ji řešit včas a pořádně.
U prakticky jakéhokoliv technického řešení a systému můžeme jeho typický životní cyklus rozdělit do několika fází. Tyto fáze popisuje pro veřejnou správu vyhláška 360/2023 Sb. (vyhláška o dlouhodobém řízení) a mají být řešeny právě tak, aby se na něco důležitého nezapomnělo. Podrobně je rozebírá
Zde je podrobně uvedeno vše důležité související s přístupností v rámci jednotlivých fází:
Na hlubší úrovni jsou fáze dále dekomponovány na jednotlivé Kroky fází životního cyklu IS/ICT řešení, viz také Detailnější rozpad přípravných fází životního cyklu IS/ICT řešení. Také u nich jsme zpracovali podrobnější přehled vazeb na technickou přístupnost a to v části Řešení přístupnosti v rámci jednotlivých kroků životního cyklu IS, kde je podrobněji rozpracováno to, co bylo uvedeno výše.