Obsah
Podklad k bodu Pokračování edukace členů Pracovní skupiny RVIS pro přístupnost digitálních služeb
ℹ️ Podklad je technicky přístupný, lze se pohybovat po nadpisech a po odkazech. Pro lepší přehlednost lze zkrýt veškeré navigační prvky a nástroje a to klávesovou zkratkou ALT+SHIFT+D nebo vyvoláním Pouze obsah na liště nástrojů. Pro vidící se také hodí režim Enable Display Mode vyvolatelný z kontextových nástrojů stránky. Stránku si lze uložit a nebo exportovat do ODT pro Word, nebo do PDF, či dokonce do HTML.
Na prvním setkání byla prezentována obecná pozice pracovní skupiny a byly diskutovány i základy přístupnosti a přínosy a požadavky jednotlivých aktérů.
Michal Rada měl za úkol s kolegy z EGdílny zpracovat podrobnější vhled do problematiky přístupnosti služeb veřejné správy, jak po technické, tak především po byznysové a procesní stránce.
Pár doplňujících základů k tomu, co již bylo minule
Druhy OZP
Pro lepší pochopení si pojďme OZP rozdělit dle typu jejich postižení a znevýhodnění:
- Zrakové postižení: Od lidí s poruchou zaostření, přes barvoslepost, až po úplně nevidomé
- Sluchové postižení: Od lidí neslyšících určité frekvence až po zcela neslyšící, mnohdy také kombinace s omezením řeči
- Pohybově postižené: od lidí s chybějící končetinou, přes osoby na vozíku, až po lidi schopné chůze jen s pomůckami
- Duševně a mentálně postižené: Různorodá skupina, včetně lidí s poruchou autistického spektra
- Kombinované postižení: Je docela častým jevem, kombinuje více typů a bohužel i udává více specifických potřeb
Co je to governance accessibility
Governance accessibility (GA) je faktická přístupnost (nejen) ve veřejném sektoru.
Naplnění těchto principů
- Přístupná veřejná správa
- Přístupné a využitelné služby
- Integrace osob se zdravotním postižením
- Využívání služeb na rovnoprávném základě
Desatero Governance accessibility
Evropská unie se v roce 2014 shodla na těchto deseti základních zásadách, ze kterých pak vzešly strategie EU pro OZP:
- Rovné šance a rovný přístup
- Rovné možnosti práva a jeho dosažení
- Rovný přístup k veřejným i komerčním službám
- Liniová bezbariérovost
- Bezbariérová doprava
- Přístupné informace nejen veřejné správy
- Přístupné a použitelné služby včetně těch elektronických
- Podpora osob se zdravotním postižením
- Zabránění a předcházení diskriminaci
- Pozitivní kompenzace a integrace
Tyto jednotlivé principy by měly členské státy EU naplňovat a měly by je prosazovat zejména ve veřejném prostoru.
Trocha legislativy
Legislativa k přístupnosti včetně přístupnosti služeb
V této kapitole si podrobně vysvětlíme šíři rámců pro přístupnost a pro splnění potřeb osob se zdravotním postižením. Dále obsahuje také přehled jednotlivých předpisů s jejich popisem.
Zde se pojem legislativa pojímá velice široce, což je záměr.
Obecné shrnutí, kde se přístupnost v legislativě řeší
Otázka, kde všude se v rámci legislativy hovoří o přístupnosti služeb a zejména o přístupnosti digitálních služeb, nemá jednoduchou odpověď. Pochopitelně si musíme uvědomit, že jakákoliv přístupnost je součástí antidiskriminačních předpokladů, tedy práva na rovné příležitosti a ochrany před diskriminací. Ač se nám to nemusí líbit, zcela nepřístupná informace a zcela nepřístupná služba pro některé skupiny osob se zdravotním postižením, může znamenat nepřímou a nebo i přímou diskriminaci. To pochopitelně neznamená, že bychom se k tomu měli stavět výhradně jako k potenciálu diskriminačního chování, ale na druhou stranu na tyto aspekty nesmíme zapomínat.
Co se týče legislativy uvádějící přístupnost veřejné správy a veřejných služeb a rovnost v právech, můžeme začít na úrovni Ústavy a základní Listiny lidských práv a svobod, neboť i osoby se zdravotním postižením mají stejná práva a povinnosti jako osoby bez zdravotního postižení a stát, jako ten, kdo má zajistit rovný přístup k informacím a ke službám, je povinen udělat všechno proto, aby principy rovnosti byly naplněny. Přístupnosti se věnuje také Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, jíž je Česká republika vázána a evropská legislativa týkající se jednotlivých sektorových služeb, jako je například doprava a nebo obecná povinnost přístupnosti stanovená směrnicí o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. Na národní úrovni jsou pak hlavními předpisy zejména Zákon o přístupnosti informací, tedy zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, který dává obecnou povinnost přístupnosti pro veřejnou správu a další veřejnoprávní subjekty. Dále je zde také zákon o přístupnosti některých výrobků a služeb, který se primárně dotýká soukromého sektoru, ale protože také veřejná správa a veřejnoprávní subjekty mohou některé z regulovaných služeb poskytovat, je třeba brát na něj ohled i v rámci veřejné správy. Navíc veřejná správa je povinna vytvořit takové podmínky, aby bylo možno mechanizmy přístupnosti realizovat a je povinna je kontrolovat. I z tohoto pohledu je tento zákon důležitý.
U celé řady dalších právních předpisů je pak faktická přístupnost k informacím a ke službám součástí již zmíněného principu rovnosti. Týká se to kupříkladu správně procesních předpisů, předpisů upravujících právo na soudní ochranu a na spravedlivý soud, předpisů týkajících se svobodného přístupu k informacím a některých specifik v konkrétních agendových zákonech, jako je například poslední novelizace zákona o vysokých školách.
Jelikož se zde bavíme ale o přístupnosti digitálních služeb, za základní legislativní rámec musíme vzít klíčovou legislativu digitalizace a eGovernmentu. Přestože to v jednotlivých zákonech, kromě zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, není nikde výslovně specificky upraveno, počítá se s tím, že také osoby se zdravotním postižením mají rovná práva využívat služby veřejné správy také ve formě digitálních služeb, jak kupříkladu upravuje zákon o právu na digitální služby. Konkrétní technické aspekty, jako je třeba technologická neutralita a nebo různé formy poskytování a nástrojů pak stanovuje další digitální legislativa, jako je zákon o základních registrech a nebo zákon o informačních systémech veřejné správy. Tyto předpisy jsou ale technického charakteru.
Shrnuto, je nutno si uvědomit, že přístupnost a technologická neutralita je prostoupena jak právním řádem, tak i dalšími závaznými předpisy a rámci. Vůbec se tedy nezabýváme otázkou, zda jde o povinnost či dobrovolnost .
Legislativa k OZP
Vypisovat veškeré právní předpisy a jejich souvislosti pro osoby se zdravotním postižením není cílem tohoto dokumentu.
Kdo by chtěl ucelený přehled, může se podívat na Seznam právních předpisů s výskytem OZP sestavený hledáním na portálu Zákony pro lidi.
Legislativní rámec pro GA a OZP
Základní legislativní rrámec pro problematiku potřeb OZP lze rozdělit do třech úrovní:
- Mezinárodní úroveň
- Úmluva o právech OZP vyhlášená jako předpis 10/2010 Sb.m.s., Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
- Evropská úroveň
- EU taktéž jako celek přistoupila k Úmluvě o právech OZP
- Speciální legislativa k potřebám OZP a jejich realizace na trhu EU, jako jsou třeba Směrnice EU č. 2016/2102 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru a Směrnice EU č. 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb
- Sektorová nařízení EU, jako jsou třeba z oblasti dopravy předpis Nařízení ES č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě, předpis Nařízení EU č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a předpis Nařízení EU č. 2021/782 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě
- Národní úroveň
- Úprava statusu OZP, jak ji stanovuje předpis 329/2011 Sb. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
- Zákony ze sociální oblasti, jako třeba předpis 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách
- Klíčové zákony zahrnující potřeby OZP na obecné úrovni, jako třeba předpis 198/2009 Sb. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací
- Zvláštní podmínky pro OZP stanovené v jednotlivých agendových zákonech, jako třeba předpis 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, nebo Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.
Další závazné rámce
Přístupnost v DPL
V materiálu Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, který byl předchůdcem národní koncepce, se přístupnost a související potřeby také řeší, nicméné na obecné legislativní úrovni kvality a struktury a hlavně práv a povinností plynoucích z legislativy.
Přístupnosti se dotýkají následující zásady:
- Zásada DPL č. 3: Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) je především o přístupnosti, ale i designu a použitelnosti
- Zásada DPL č. 9: Technologická neutralita je jedním z předpokladů pro přístupnost na straně uživatele
- Zásada DPL č. 10: Uživatelská přívětivost je širší rámec, jehož součástí je také přístupnost
ℹ️ Zásady digitálně přívětivé legislativy se v tuto chvíli aktualizují. Aktualizaci realizuje Pracovní skupina RVIS pro DPL. Prosíme, se zásadními rozhodnutími ohledně DPL vyčkejte na aktualizaci zásad.
Přístupnost v IKČR
Informační koncepce ČR vznikla mimo jiné konsolidací původních zásad DPL a také adopcí evropských principů. Přístupnost je jedním z hlavních principů, ale objevuje se v IKČR i jinde:
- Architektonický princip IKČR P3: Podpora začlenění a přístupnost (Inclusiveness and Accessibility) je celý právě o přístupnosti a inkluzivitě
- Architektonický princip IKČR P14: Technologická neutralita (Technological neutrality) je jeden ze základních předpokladů přístupnosti pro uživatele
- Architektonický princip IKČR P1: Standardně digitalizované (Digital by default) je důležitý, protože digitální bude vždy více přístupné než nedigitální
- Architektonický princip IKČR P8: Jeden stát (Whole-of-Government) bez kterého to bude roztříštěné a nepřehledné
- Architektonický princip IKČR P15: Uživatelská přívětivost (User-friendliness) je nadmnožinou i pro přístupnost
Kromě obecně platných závazných principů, obsahuje IKČR také Cíle IKČR, které mají jednotlivé úřady naplňovat, přičemž je naplňují svými projekty ICT, ale i obecnějšími aktivitami.
I u cílů lze posoudit jejich klíčovou vazbu na přístupnost a potřeby osob se zdravotním postižením. Obecně, při plnění cílů je nezbytné na to myslet. Některé cíle jsou pak v této oblasti důležitější, než jiné, protože mají větši dopad na OZP.
Detailnější uvedení vztahu přístupnosti k IKČR je uvedeno v dokumentu Co vše v IKČR souvisí s přístupností.
Oblasti přístupnosti
Níže je seznam oblastí a pro ukázku detaily k prvním zpracovaným oblastem.
Přístupnost internetových stránek subjektů veřejného sektoru
Jde o jednu z oblastí přístupnosti. Je to jednak samostatná oblast a jednak součástí oblasti Přístupnost digitálních služeb veřejné správy. Týká se úřadl a dalších subjektů veřejného sektoru.
- Legislativní rámec stanovuje evropská směrnice EU 2016/2102 (směrnice WMAA) a zákon 99/2019 Sb. (Zákon o přístupnosti).
- K dispozici je výtah z mapy EG povinností Přehled konkrétních povinností ze zákona 99/2019 k přístupnosti informací.
- Jde o to, aby všechny internetové stránky a mobilní aplikace daného subjektu byly přístupné, tzv. Technická přístupnost. Ve skutečnosti jde především o soulad technického řešení a veškerého obsahu s mezinárodní normou pro přístupnost obsahu Web content accessibility guidelines (WCAG).
Přístupnost digitálních služeb veřejné správy
Jde o jednu z oblastí přístupnosti. Je to porovnatelné s oblastí pristupnost-informaci-verejneho-sektoru. Důležité je to pro úřady i pro ostatní subjekty veřejného sektoru. V podobě této oblasti to ale řeší vždy příslušný Orgán veřejné moci.
- Komplexní pohled může poskytnout obecné vysvětlení Trochu lidsky a s pár příklady
- Legislativa k přístupnosti včetně přístupnosti služeb - Legislativní rámec určuje zejména evropská směrnice EU 2016/2102 (směrnice WMAA) a zákon 99/2019 Sb. (Zákon o přístupnosti), nebo-li Zákon 99/2019 o přístupnosti informací veřejného sektoru. Je to třeba ale brát v celém kontextu eGovernmentu.
- K dispozici je výtah z mapy EG povinností Přehled konkrétních povinností ze zákona 99/2019 k přístupnosti informací
- Pro OVM/OVS jsou závazné i dopady k přístupnosti třeba z Informační koncepce ČR, detailně rozebráno v dokumentu Přístupnost v IKČR a ještě podrobněji v Co vše v IKČR souvisí s přístupností
- Jedná se o to, aby služby veřejné správy byly věcně a technicky přístupné, tzv. Technická přístupnost, ale musí se to řešit komplexněji.
- Praktickým pohledem pro veřejnou správu jsou dopady přístupnosti v rámci dlouhodobého řízení a to především Jak řešit přístupnost a potřeby OZP v jednotlivých fázích životního cyklu IS a ICT řešení a Řešení přístupnosti v rámci jednotlivých kroků životního cyklu IS
Jak na to z pohledu orgánu veřejné správy/moci
Přehled konkrétních povinností ze zákona 99/2019 k přístupnosti informací
Zákon 99/2019 Sb. (Zákon o přístupnosti) transponující směrnici EU 2016/2102 (směrnice WMAA) stanovuje tyto konkrétní povinnosti:
Povinnosti pro povinné subjekty
- Zajistit přístupnost internetových stránek: Povinný subjekt zajistí přístupnost svých internetových stránek, včetně všech rozhraní spadajících pod stránky a jejich obsahu. (§ 5 zákona 99/2019 / Subjekty veřejného sektoru)
- Zajistit přístupnost mobilních aplikací: Povinný subjekt zajišťuje přístupnost svých mobilních aplikací a obsahu. (§ 6 zákona 99/2019 / Subjekty veřejného sektoru)
- U nepřístupného obsahu podle institutu nepřiměřené zátěže zajistit náhradní způsob: Využije-li povinný subjekt institut nepřiměřené zátěže pro vybraný obsah internetových stránek či mobilních aplikací, zajistí sdělení informací náhradním způsobem. (§ 7 odst 4 zákona 99/2019 / Subjekty veřejného sektoru)
- Vytvořit Prohlášení o přístupnosti: Každý povinný subjekt podle zákona 99/2019 musí mít také prohlášení o přístupnosti. Prohlášení o přístupnosti se týká jak webových stránek tak i mobilních aplikací. Musí obsahovat náležitosti podle § 8, odst. 1, zákona. (§ 8 zákona 99/2019 / Subjekty veřejného sektoru)
Povinnosti pro Digitální a informační agenturu
- Kontrolovat dodržování plnění povinností přístupnosti: DIA mimo jiné kontroluje dodržování povinností podle zákona 99/2019. (§ 10 písm. a) a § 11 zákona 99/2019 / Digitální a informační agentura)
- Zpracovat a předložit EK a zveřejnit zprávu o přístupnosti: DIA zpracovává a podává Evropské komisi každé 3 roky za podmínek stanovených v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 zprávu o výsledku sledování přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací podle § 10 písm. b). DIA zveřejní zprávu na svých internetových stránkách. (§ 12 zákona 99/2019 / Digitální a informační agentura)
Jak řešit přístupnost a potřeby OZP v jednotlivých fázích životního cyklu IS a ICT řešení
Přístupnost daného systému či řešení pro klienta jako Technická přístupnost je pro klienta a tedy i uživatele se zdravotním postižením asi tím nejdůležitějším. Proto je nezbytné ji řešit včas a pořádně.
U prakticky jakéhokoliv technického řešení a systému můžeme jeho typický životní cyklus rozdělit do několika fází. Tyto fáze popisuje pro veřejnou správu vyhláška 360/2023 Sb. (vyhláška o dlouhodobém řízení) a mají být řešeny právě tak, aby se na něco důležitého nezapomnělo. Podrobně je rozebírá
Zde je podrobně uvedeno vše důležité související s přístupností v rámci jednotlivých fází:
- Fáze 1: Strategické plánování vytvoření a rozvoje řešení: Již ve fázi přemýšlení o službě a pak ve fázích plánování technických řešení služby (třeba informačním systémem) je nezbytné počítat s tím, že danou službu budou využívat i osoby se zdravotním postižením. Technická přístupnost systému a veškerých klientských nástrojů je povinná a je nutno na to myslet již v prvopočátcích na obecné úrovni.
- Fáze 2: Plánování a příprava vytvoření a rozvoje řešení: Zde už je nutno řešit konkrétní potřebu technické přístupnosti daného řešení, kupříkladu požadavek na splnění příslušných architektonických principů (AP3) a učinit přístupnost přímo součástí základních požadavků a potřeb.
- Fáze 3: Realizace vytvoření a rozvoje řešení: Při přípravě požadavků na řešení, tvorby zadávací dokumentace a nebo při faktické realizaci příslušné veřejné zakázky, je nezbytné myslet na přístupnost. Požadavky na přístupnosti sice plynou ze zákona, třeba dle § 93 ZZVZ a nebo dle zákona 99/2019, ale je nutno na to myslet a dbát na jejich plnění dodavatelem. A sledovat to po celou dobu realizace dodávky. Také v rámci akceptace zhodnotit splnění konkrétní technické přístupnosti a akceptovat dodávku až po jejich splnění.
- Fáze 4: Produkční provoz řešení: V rámci provozu je třeba reagovat na připomínky a požadavky na přístupnost, pokud jsou nám známé. Uživatelé se ZP mohou vznášet nápady a hlavně vznášet připomínky, pokud by něco nebylo tak přístupné, jak si jako správci myslíme. Na tyto požadavky je nutno reagovat a realizovat příslušné úpravy a to i mimo záruční opravy dodávky.
- Fáze 5: Vyhodnocení životního cyklu řešení: Při vyhodnocování stávajícího řešení a potřeby jeho renovace je jedním ze zásadních důvodů pro výměnu řešení i jeho nepřístupnost, nebo jen částečná přístupnost pro OZP.
- Fáze 6: Ukončení životního cyklu řešení: V rámci exitu a exportu dat třeba z portálu je vhodné exportovat i uživatelská nastavení a třeba i specifická nastavení speciálně u uživatelů se zdravotním postižením respektive specifická nastavení přístupnosti (pokud byla na portálu dostupná).
Na hlubší úrovni jsou fáze dále dekomponovány na jednotlivé Kroky fází životního cyklu IS/ICT řešení, viz také Detailnější rozpad přípravných fází životního cyklu IS/ICT řešení. Také u nich jsme zpracovali podrobnější přehled vazeb na technickou přístupnost a to v části Řešení přístupnosti v rámci jednotlivých kroků životního cyklu IS, kde je podrobněji rozpracováno to, co bylo uvedeno výše.