Zvykové právo má své zakotvení a opodstatnění v neformálních i formálních právních systémech, to ovšem zde nemyslíme.

Zvykové právo je víceméně pejorativní označení toho, že veřejná správa lpí na zvyklostech vzniklých v předchozích verzích legislativního rámce a odmítá je změnit, a to i přes platnou změnu legislativního rámce. Je to jeden z problémů myšlenkového přístupu úředníků a úřadů a trvá velice dlouho se ho zbavit a vyžaduje to velké úsilí a přesvědčování o pravdě plynoucí právě z platné legislativy.