Nástroje pro tento web


ga:doplnkova-edukace-pro-cleny-pspspdsrvis
Koncept Nejnovější koncept | Schvalovatel: Michal Rada

**Toto je starší verze dokumentu!**

Podklad k bodu Pokračování edukace členů Pracovní skupiny RVIS pro přístupnost digitálních služeb

ℹ️ Podklad je technicky přístupný, lze se pohybovat po nadpisech a po odkazech. Pro lepší přehlednost lze zkrýt veškeré navigační prvky a nástroje a to klávesovou zkratkou ALT+SHIFT+D nebo vyvoláním Pouze obsah na liště nástrojů. Pro vidící se také hodí režim Enable Display Mode vyvolatelný z kontextových nástrojů stránky. Stránku si lze uložit a nebo exportovat do ODT pro Word, nebo do PDF, či dokonce do HTML.

Na prvním setkání byla prezentována obecná pozice pracovní skupiny a byly diskutovány i základy přístupnosti a přínosy a požadavky jednotlivých aktérů.

Michal Rada měl za úkol s kolegy z EGdílny zpracovat podrobnější vhled do problematiky přístupnosti služeb veřejné správy, jak po technické, tak především po byznysové a procesní stránce.

Pár doplňujících základů k tomu, co již bylo minule

Druhy OZP

Pro lepší pochopení si pojďme OZP rozdělit dle typu jejich postižení a znevýhodnění:

  • Zrakové postižení: Od lidí s poruchou zaostření, přes barvoslepost, až po úplně nevidomé
  • Sluchové postižení: Od lidí neslyšících určité frekvence až po zcela neslyšící, mnohdy také kombinace s omezením řeči
  • Pohybově postižené: od lidí s chybějící končetinou, přes osoby na vozíku, až po lidi schopné chůze jen s pomůckami
  • Duševně a mentálně postižené: Různorodá skupina, včetně lidí s poruchou autistického spektra
  • Kombinované postižení: Je docela častým jevem, kombinuje více typů a bohužel i udává více specifických potřeb

Druhy bariér OZP/

Rozlišujeme následující druhy bariér u osob se zdravotním postižením. Pro správnou pomoc a podporu je dobré je všechny vnímat a pochopit jejich dopad.

  • Fyzické bariéry: Bariéry prostoru a prostředí (schody, točité dveře, hůře přístupná místa)
    • Příklad: Bariérové prostředí, bariérová doprava, ne-nízkopodlažní dopravní prostředky, schody bez rampy, nepřístupné či polopřístupné budovy, pracoviště pro styk s klientem jež nejsou bezbariérová, nedostatek informací o bariérovosti či bezbariérovosti, šptně umístěné prvky přivolání asistence pro vozíčkáře, turnikety
    • Náprava: striktní dodržování předpisů k bezbariérovosti a Úmluvy OZP, mapování bariérovosti budov a prostředí, vysoká kontrola ze strany stavebního úřadu, striktní dodržování § 93 ZZVZ
  • Sociální bariéry: Bariéry v sociálním uplatnění a ve znalostech sociálního prostředí a systému (neznalost práv, pocit obtěžování, nízká úroveň asertivity)
  • Informační bariéry: Nedostatek informací a nebo prezentace informací nepřístupnou formou (neznalost služeb, nepřístupné weby a dokumenty, absence výkladů a dobrých metodik, neuplatňování ETR)
    • Příklad: Nepřístupné webové stránky, mobilní aplikace a dokumenty, výmluvy a mechanismy údajné zátěže, nerespektování principů přístupnosti informací, složité a nesrozumitelné dokumenty a metodiky, nejsou k dispozici základní informace ve znakovém jazyce, nerespektování a neprovádění práv ze zákona 155/1998 a zákona 99/2019
  • Komunikační bariéry: Nedostatek komunikačních prostředků, složitá či dokonce nemožná komunikace s vnějším světem (nedostatek komunikační asertivity, komunikace s neslyšícími, složité či obtěžující způsoby komunikace)
    • Příklad: Zejména u neslyšících osob nerespektování a neprovádění práv ze zákona 155/1998 a zákona 99/2019, nesprávná a nepřipravená komunikace s OZP, doměnky arogance ze strany OZP, odrazování od služby úředníkem, nedostatečná a neúplná informace při komunikaci, nesprávný komunikační systém
  • Znalostní bariéry: Nedostatek znalostí o svých právech, pocit znalostní méněcennosti, neznalost práva a nemožnost si ho osvojit (absence právních a lidských výkladů, absence metodik, složitý právní systém a nevýhodné postavení v něm, neznalost práv klienta a třeba i spotřebitele, nemožnost chápat složitější sdělení)
  • Ekonomické bariéry: Nižší příjmy, snížená koupěschopnost a kupní síla, nedosáhnutí na určité prostředky (drahé služby, drahé pomůcky, nemožnost dlouhodobého finančního polštáře)

Co je to governance accessibility

Governance accessibility (GA) je faktická přístupnost (nejen) ve veřejném sektoru.

Naplnění těchto principů

  1. Přístupná veřejná správa
  2. Přístupné a využitelné služby
  3. Integrace osob se zdravotním postižením
  4. Využívání služeb na rovnoprávném základě

Desatero Governance accessibility

Evropská unie se v roce 2014 shodla na těchto deseti základních zásadách, ze kterých pak vzešly strategie EU pro OZP:

  1. Rovné šance a rovný přístup
  2. Rovné možnosti práva a jeho dosažení
  3. Rovný přístup k veřejným i komerčním službám
  4. Liniová bezbariérovost
  5. Bezbariérová doprava
  6. Přístupné informace nejen veřejné správy
  7. Přístupné a použitelné služby včetně těch elektronických
  8. Podpora osob se zdravotním postižením
  9. Zabránění a předcházení diskriminaci
  10. Pozitivní kompenzace a integrace

Tyto jednotlivé principy by měly členské státy EU naplňovat a měly by je prosazovat zejména ve veřejném prostoru.

Trocha legislativy

Legislativa k přístupnosti včetně přístupnosti služeb

V této kapitole si podrobně vysvětlíme šíři rámců pro přístupnost a pro splnění potřeb osob se zdravotním postižením. Dále obsahuje také přehled jednotlivých předpisů s jejich popisem.

Zde se pojem legislativa pojímá velice široce, což je záměr.

Obecné shrnutí, kde se přístupnost v legislativě řeší

Otázka, kde všude se v rámci legislativy hovoří o přístupnosti služeb a zejména o přístupnosti digitálních služeb, nemá jednoduchou odpověď. Pochopitelně si musíme uvědomit, že jakákoliv přístupnost je součástí antidiskriminačních předpokladů, tedy práva na rovné příležitosti a ochrany před diskriminací. Ač se nám to nemusí líbit, zcela nepřístupná informace a zcela nepřístupná služba pro některé skupiny osob se zdravotním postižením, může znamenat nepřímou a nebo i přímou diskriminaci. To pochopitelně neznamená, že bychom se k tomu měli stavět výhradně jako k potenciálu diskriminačního chování, ale na druhou stranu na tyto aspekty nesmíme zapomínat.

Co se týče legislativy uvádějící přístupnost veřejné správy a veřejných služeb a rovnost v právech, můžeme začít na úrovni Ústavy a základní Listiny lidských práv a svobod, neboť i osoby se zdravotním postižením mají stejná práva a povinnosti jako osoby bez zdravotního postižení a stát, jako ten, kdo má zajistit rovný přístup k informacím a ke službám, je povinen udělat všechno proto, aby principy rovnosti byly naplněny. Přístupnosti se věnuje také Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, jíž je Česká republika vázána a evropská legislativa týkající se jednotlivých sektorových služeb, jako je například doprava a nebo obecná povinnost přístupnosti stanovená směrnicí o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. Na národní úrovni jsou pak hlavními předpisy zejména Zákon o přístupnosti informací, tedy zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, který dává obecnou povinnost přístupnosti pro veřejnou správu a další veřejnoprávní subjekty. Dále je zde také zákon o přístupnosti některých výrobků a služeb, který se primárně dotýká soukromého sektoru, ale protože také veřejná správa a veřejnoprávní subjekty mohou některé z regulovaných služeb poskytovat, je třeba brát na něj ohled i v rámci veřejné správy. Navíc veřejná správa je povinna vytvořit takové podmínky, aby bylo možno mechanizmy přístupnosti realizovat a je povinna je kontrolovat. I z tohoto pohledu je tento zákon důležitý.

U celé řady dalších právních předpisů je pak faktická přístupnost k informacím a ke službám součástí již zmíněného principu rovnosti. Týká se to kupříkladu správně procesních předpisů, předpisů upravujících právo na soudní ochranu a na spravedlivý soud, předpisů týkajících se svobodného přístupu k informacím a některých specifik v konkrétních agendových zákonech, jako je například poslední novelizace zákona o vysokých školách.

Jelikož se zde bavíme ale o přístupnosti digitálních služeb, za základní legislativní rámec musíme vzít klíčovou legislativu digitalizace a eGovernmentu. Přestože to v jednotlivých zákonech, kromě zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, není nikde výslovně specificky upraveno, počítá se s tím, že také osoby se zdravotním postižením mají rovná práva využívat služby veřejné správy také ve formě digitálních služeb, jak kupříkladu upravuje zákon o právu na digitální služby. Konkrétní technické aspekty, jako je třeba technologická neutralita a nebo různé formy poskytování a nástrojů pak stanovuje další digitální legislativa, jako je zákon o základních registrech a nebo zákon o informačních systémech veřejné správy. Tyto předpisy jsou ale technického charakteru.

Shrnuto, je nutno si uvědomit, že přístupnost a technologická neutralita je prostoupena jak právním řádem, tak i dalšími závaznými předpisy a rámci. Vůbec se tedy nezabýváme otázkou, zda jde o povinnost či dobrovolnost .

Legislativa k OZP

Vypisovat veškeré právní předpisy a jejich souvislosti pro osoby se zdravotním postižením není cílem tohoto dokumentu.

Kdo by chtěl ucelený přehled, může se podívat na Seznam právních předpisů s výskytem OZP sestavený hledáním na portálu Zákony pro lidi.

Legislativní rámec pro GA a OZP

Základní legislativní rrámec pro problematiku potřeb OZP lze rozdělit do třech úrovní:

  1. Mezinárodní úroveň
  2. Evropská úroveň
    1. EU taktéž jako celek přistoupila k Úmluvě o právech OZP
  3. Národní úroveň
    1. Zákony ze sociální oblasti, jako třeba předpis 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách
    2. Klíčové zákony zahrnující potřeby OZP na obecné úrovni, jako třeba předpis 198/2009 Sb. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací
    3. Zvláštní podmínky pro OZP stanovené v jednotlivých agendových zákonech, jako třeba předpis 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, nebo Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.

Další závazné rámce

Přístupnost v DPL

V materiálu Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, který byl předchůdcem národní koncepce, se přístupnost a související potřeby také řeší, nicméné na obecné legislativní úrovni kvality a struktury a hlavně práv a povinností plynoucích z legislativy.

Přístupnosti se dotýkají následující zásady:

ℹ️ Zásady digitálně přívětivé legislativy se v tuto chvíli aktualizují. Aktualizaci realizuje Pracovní skupina RVIS pro DPL. Prosíme, se zásadními rozhodnutími ohledně DPL vyčkejte na aktualizaci zásad.

Přístupnost v IKČR

Informační koncepce ČR vznikla mimo jiné konsolidací původních zásad DPL a také adopcí evropských principů. Přístupnost je jedním z hlavních principů, ale objevuje se v IKČR i jinde:

Kromě obecně platných závazných principů, obsahuje IKČR také Cíle IKČR, které mají jednotlivé úřady naplňovat, přičemž je naplňují svými projekty ICT, ale i obecnějšími aktivitami.

I u cílů lze posoudit jejich klíčovou vazbu na přístupnost a potřeby osob se zdravotním postižením. Obecně, při plnění cílů je nezbytné na to myslet. Některé cíle jsou pak v této oblasti důležitější, než jiné, protože mají větši dopad na OZP.

Detailnější uvedení vztahu přístupnosti k IKČR je uvedeno v dokumentu Co vše v IKČR souvisí s přístupností.

Oblasti přístupnosti

Stránka s tímto názvem ještě neexistuje

Odkaz vás zavedl na stránku, která ještě neexistuje. Můžete ji vytvořit stisknutím tlačítka Vytvořit stránku.

ga/doplnkova-edukace-pro-cleny-pspspdsrvis.1743172600.txt.gz · Poslední úprava: 28.03.2025 15:36 autor: Michal Rada