Obsah
Legislativa k přístupnosti včetně přístupnosti služeb
- Typ:
- Část
- Anotace:
- Kapitola věnující se legislativním a závazným rámcům k přístupnosti a jejich vysvětlení
- Téma:
- Přístupnost veřejné správy
V této kapitole si podrobně vysvětlíme šíři rámců pro přístupnost a pro splnění potřeb osob se zdravotním postižením. Dále obsahuje také přehled jednotlivých předpisů s jejich popisem.
Zde se pojem legislativa pojímá velice široce, což je záměr.
Obecné shrnutí, kde se přístupnost v legislativě řeší
Otázka, kde všude se v rámci legislativy hovoří o přístupnosti služeb a zejména o přístupnosti digitálních služeb, nemá jednoduchou odpověď. Pochopitelně si musíme uvědomit, že jakákoliv přístupnost je součástí antidiskriminačních předpokladů, tedy práva na rovné příležitosti a ochrany před diskriminací. Ač se nám to nemusí líbit, zcela nepřístupná informace a zcela nepřístupná služba pro některé skupiny osob se zdravotním postižením, může znamenat nepřímou a nebo i přímou diskriminaci. To pochopitelně neznamená, že bychom se k tomu měli stavět výhradně jako k potenciálu diskriminačního chování, ale na druhou stranu na tyto aspekty nesmíme zapomínat.
Co se týče legislativy uvádějící přístupnost veřejné správy a veřejných služeb a rovnost v právech, můžeme začít na úrovni Ústavy a základní Listiny lidských práv a svobod, neboť i osoby se zdravotním postižením mají stejná práva a povinnosti jako osoby bez zdravotního postižení a stát, jako ten, kdo má zajistit rovný přístup k informacím a ke službám, je povinen udělat všechno proto, aby principy rovnosti byly naplněny. Přístupnosti se věnuje také Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, jíž je Česká republika vázána a evropská legislativa týkající se jednotlivých sektorových služeb, jako je například doprava a nebo obecná povinnost přístupnosti stanovená směrnicí o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. Na národní úrovni jsou pak hlavními předpisy zejména Zákon o přístupnosti informací, tedy zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, který dává obecnou povinnost přístupnosti pro veřejnou správu a další veřejnoprávní subjekty. Dále je zde také zákon o přístupnosti některých výrobků a služeb, který se primárně dotýká soukromého sektoru, ale protože také veřejná správa a veřejnoprávní subjekty mohou některé z regulovaných služeb poskytovat, je třeba brát na něj ohled i v rámci veřejné správy. Navíc veřejná správa je povinna vytvořit takové podmínky, aby bylo možno mechanizmy přístupnosti realizovat a je povinna je kontrolovat. I z tohoto pohledu je tento zákon důležitý.
U celé řady dalších právních předpisů je pak faktická přístupnost k informacím a ke službám součástí již zmíněného principu rovnosti. Týká se to kupříkladu správně procesních předpisů, předpisů upravujících právo na soudní ochranu a na spravedlivý soud, předpisů týkajících se svobodného přístupu k informacím a některých specifik v konkrétních agendových zákonech, jako je například poslední novelizace zákona o vysokých školách.
Jelikož se zde bavíme ale o přístupnosti digitálních služeb, za základní legislativní rámec musíme vzít klíčovou legislativu digitalizace a eGovernmentu. Přestože to v jednotlivých zákonech, kromě zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, není nikde výslovně specificky upraveno, počítá se s tím, že také osoby se zdravotním postižením mají rovná práva využívat služby veřejné správy také ve formě digitálních služeb, jak kupříkladu upravuje zákon o právu na digitální služby. Konkrétní technické aspekty, jako je třeba technologická neutralita a nebo různé formy poskytování a nástrojů pak stanovuje další digitální legislativa, jako je zákon o základních registrech a nebo zákon o informačních systémech veřejné správy. Tyto předpisy jsou ale technického charakteru.
Shrnuto, je nutno si uvědomit, že přístupnost a technologická neutralita je prostoupena jak právním řádem, tak i dalšími závaznými předpisy a rámci. Vůbec se tedy nezabýváme otázkou, zda jde o povinnost či dobrovolnost .
Legislativa k OZP
Vypisovat veškeré právní předpisy a jejich souvislosti pro osoby se zdravotním postižením není cílem tohoto dokumentu.
Kdo by chtěl ucelený přehled, může se podívat na Seznam právních předpisů s výskytem OZP sestavený hledáním na portálu Zákony pro lidi.
Legislativní rámec pro GA a OZP
Základní legislativní rrámec pro problematiku potřeb OZP lze rozdělit do třech úrovní:
- Mezinárodní úroveň
- Úmluva o právech OZP vyhlášená jako předpis 10/2010 Sb.m.s., Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
- Evropská úroveň
- EU taktéž jako celek přistoupila k Úmluvě o právech OZP
- Speciální legislativa k potřebám OZP a jejich realizace na trhu EU, jako jsou třeba Směrnice EU č. 2016/2102 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru a Směrnice EU č. 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb
- Sektorová nařízení EU, jako jsou třeba z oblasti dopravy předpis Nařízení ES č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě, předpis Nařízení EU č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a předpis Nařízení EU č. 2021/782 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě
- Národní úroveň
- Úprava statusu OZP, jak ji stanovuje předpis 329/2011 Sb. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
- Zákony ze sociální oblasti, jako třeba předpis 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách
- Klíčové zákony zahrnující potřeby OZP na obecné úrovni, jako třeba předpis 198/2009 Sb. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací
- Zvláštní podmínky pro OZP stanovené v jednotlivých agendových zákonech, jako třeba předpis 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, nebo Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.
Další závazné rámce
Přístupnost v DPL
V materiálu Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, který byl předchůdcem národní koncepce, se přístupnost a související potřeby také řeší, nicméné na obecné legislativní úrovni kvality a struktury a hlavně práv a povinností plynoucích z legislativy.
Přístupnosti se dotýkají následující zásady:
- Zásada DPL č. 3: Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) je především o přístupnosti, ale i designu a použitelnosti
- Zásada DPL č. 9: Technologická neutralita je jedním z předpokladů pro přístupnost na straně uživatele
- Zásada DPL č. 10: Uživatelská přívětivost je širší rámec, jehož součástí je také přístupnost
ℹ️ Zásady digitálně přívětivé legislativy se v tuto chvíli aktualizují. Aktualizaci realizuje Pracovní skupina RVIS pro DPL. Prosíme, se zásadními rozhodnutími ohledně DPL vyčkejte na aktualizaci zásad.
Přístupnost v IKČR
Informační koncepce ČR vznikla mimo jiné konsolidací původních zásad DPL a také adopcí evropských principů. Přístupnost je jedním z hlavních principů, ale objevuje se v IKČR i jinde:
- Architektonický princip IKČR P3: Podpora začlenění a přístupnost (Inclusiveness and Accessibility) je celý právě o přístupnosti a inkluzivitě
- Architektonický princip IKČR P14: Technologická neutralita (Technological neutrality) je jeden ze základních předpokladů přístupnosti pro uživatele
- Architektonický princip IKČR P1: Standardně digitalizované (Digital by default) je důležitý, protože digitální bude vždy více přístupné než nedigitální
- Architektonický princip IKČR P8: Jeden stát (Whole-of-Government) bez kterého to bude roztříštěné a nepřehledné
- Architektonický princip IKČR P15: Uživatelská přívětivost (User-friendliness) je nadmnožinou i pro přístupnost
Kromě obecně platných závazných principů, obsahuje IKČR také Cíle IKČR, které mají jednotlivé úřady naplňovat, přičemž je naplňují svými projekty ICT, ale i obecnějšími aktivitami.
I u cílů lze posoudit jejich klíčovou vazbu na přístupnost a potřeby osob se zdravotním postižením. Obecně, při plnění cílů je nezbytné na to myslet. Některé cíle jsou pak v této oblasti důležitější, než jiné, protože mají větši dopad na OZP.
Detailnější uvedení vztahu přístupnosti k IKČR je uvedeno v dokumentu Co vše v IKČR souvisí s přístupností.